úterý 26. března 2013

11: Náhlá změna?

...
 
 
"Jonne? Nástup," pokynul bratrovi Tommi.
"Ano, velký pane Liimatainene," ušklíbl se Jonne a následoval staršího sourozence do nejzadnější části tourbusu.
"Bože," sepjal Christus ruce. "Dej, ať mu natluče rozum do hlavy!"
"Se rovnou modli za to, aby se Jann Wilde stal heterosexuálem!" zasmál se Nakki.
"Tím mi říkáš, že jsem naivní!" uvědomil si Christus.
"Ale vůbec ne, brnkale," protáhl se Jay. "Tím říká, že Jonne nemůže začít mít rád gaye."
"Jasně," vzdychl Larry. "To víme všichni, že?"
"A mimochodem, ty mlátile, já NEJSEM BRNKAL!" informoval druhý kytarista bubeníka.
"Brnkale," zasmál se Nakki.
"Ty... ty..." zafuněl Christus.
"No, co jsem?" pozvedl Nakki bradu.
"Ťukal! Páč ty celej koncert jen stojíš a ťukáš do kláves, zatímco my to všechno oddřeme!" zaječel Antti, přičemž rukama naznačoval, jak Nakki stojí na jednom místě, zatímco kytarista, patrně on sám, poletuje po celém pódiu.
"Jasně, ty vole, při Still Alive jsi vyloženě akční!" zasmál se Christus.
"Někdy si člověk musí odpočinout, ne?" pozvedl Antti obočí.
"Mít klid na cigárko..." mrkl Jay.
"Jo, když jsme u toho... Sakra, snad hodinu jsem si nezapálil..." zalovil Larry v kapse, odkud vzápětí vytáhl krabičku cigaret a zapalovač.
"Markkulo! Já tě vidím!" zařval Jonne. "znáš dohodu! V tourbuse se NEKOUŘÍ!"
"Ale bejt tu Jann..." vydechl Christus.
"Ale FUJ! Mikkonene!" ošil se znechuceně Antti.
Tommi zatáhl těžký závěs a tak oddělil sedadlovou část od zbytku tourbusu. Otočil se na svého bratra. Mračil se.
"Tak podívej, váženej chlapče," začal.
"Tommi," přerušil ho Jonne.
"Mlč a poslouchej!"
"Prosím, Tommi."
Tommi zaťal ruce tak silně, až mu zbělely klouby na rukou.
"Mlčím," zamumlal Jonne.
"Děkuji," zavrčel Tommi. "Nerad bych, aby můj dlouho připravovaný proslov nakonec vyšel nazmar."
"Ale to já taky ne," poznamenal Jonne.
"Ty máš PROSLOV?" zamrkal Tommi.
"Spíš doufám, že si budeme moct promluvit bez nich."
"Jonne?"
"Co?"
"Jen se ujišťuju, že jsi to ty."
"Proč bych neměl?"
"Chceš mluvit."
"A pokud možno se domluvit, Tommi."
Manažer se posadil vedle zpěváka.
"Tak? Poslouchám tvé návrhy."
"Nejdřív chci od tebe slyšet, jak se podle tebe mám k Wildovi chovat."
"Jakkoliv jinak, než jak se chováš," odpověděl pohotově Tommi.
"Takže se ode mě nepožaduje, abych byl... milej? Protože pochop. Já NESNÁŠÍM teplouše! Prostě na ně nemůžu bejt..."
"Úplně stačí, když ho při každý příležitosti nebudeš nazývat buzerantem."
"Dobře. Pokusím se."
"Jonne!"
"Nebudu, Tommi."
"A... Prostě, nedělej mu ze života peklo. Prostě s ním vycházej. Přísahám, že pokud to dokážeš, nemusíš ho vidět, pokud to nebude nezbytné. A v Tampere na sebe maximálně omylem narazíte. Jonne, zvládni to a už NIKDY vám nedohodnu nic společnýho! Ale prosím, tenhle svůj slib splň a NEZABTE SE!"
"Žádnej koncert?"
"A festivaly domluvím každýmu na jinej den. Stačí?"
"Jen když přežiju tohle turné?"
"Podotýkám, že ON ho musí přežít taky."
"Tommi, jak dlouho ho znáš?"
"Radši padej za klukama."


Následuje: Autobusový mejdan

Žádné komentáře:

Okomentovat