čtvrtek 28. března 2013

Angels Won't Lie 3/21

Jsem ráda, že se vám tahle ff líbí. Fakt jsem. Tato kapitola obsahuje mírně peprnější výrazy, pročež vy mladší osmnácti... Ale, že se vůbec snažím...

Vznášel se před úzkým oknem. Díval se do tmavé ložnice.
Rudé světlo lávové lampy bylo to jediné, co osvětlovalo místnost, jejíž dominantou a prakticky jediným kusem nábytku byla obrovská postel.
Jonne zíral na dva muže sedící na ní. Oba černovlasí, oba nazí. Slyšel jejich hlasy...
"Hm, Jacku..." zabručel jeden. "Přestaň to natahovat..."
"Popros..."
"Prosím, Jacku Leoparde. Škemrám."
"O co škemráš, Sire Christusi?" zamumlal mu Jack do ucha.
"Mrdej mě..." zavrněl Sir Christus. "Pořádně mě mrdej..."
Jonneho čelist poklesla. Nemyslel, že takové věci někdy uslyší z úst... Kristiana...
Jack do Kristiana jemně strčil. Právě tolik, aby si vyšší muž byl nucen lehnout. Vzápětí ho svým tělem přimáčkl na postel.
"Ach, ano, to udělám..."
"Jacku, šoustej mě..."
"Budu tě šoustat jako tu nejlacinější děvku."
"Hm, Jacku... Jsem tvoje děvka..."
"Nadržená děvka, která potřebuje pořádně ošukat."
"Ano, Juho..."
Jonne se při vyslovení toho jména zachvěl. Zvláštní. Andělé by se chvět neměli. Ale Jonne se chvěl. Jak jen mohlo to hříšné stvoření tam nosit tak kouzelné jméno?
"Kristiane, pokud mi ještě jednou řekneš Juho, umrdám tě k smrti, přísahám!"
"To by byla ta nejkrásnější smrt, jakou si jen umím představit," zašeptal Kristian. "Ne, druhá. První by byla, abys mě k smrti umiloval..."
"Ale no tak," usmál se Jack. "Řekli jsme si, že dneska do toho nebudeme tahat něžnosti, ne?"
"Ani jednu malou pusinku?" zadíval se na něj prosebně Kristian.
"Jednu malou pusinku si můžeme dovolit."
Jonne se zmateně díval na to, jak se jejich rty spojily v tom nejněžnějším možném polibku. Nechápal. Už nic nechápal...
Kristianovy ruce bloudily po Jackových zádech.
"Tak už ho do mě zaraz..." vzdychl.
"Jen ještě vezmu lubrikant, ano? Nechci tě roztrhnout..." mrkl Jack. Vstal a natáhl se směrem k nočnímu stolku. Kristian se zadíval na okno. Vzápětí úsměv, který mu dosud hrál na rtech, zcela zmizel.
"Do prdele, Jonne!" zařval.
"Cože?" otočil Jack hlavu. Viděl jen noční oblohu. Ale jeho milenec byl zřejmě jiného názoru.
Kristian vyskočil z postele a několika rychlými kroky se dostal až k oknu, které otevřel tak prudce, až se sklo hrozivě rozklepalo.
"Kolikrát jsem ti říkal, že se nemáš jen tak objevovat mně před nosem?!" zaječel.
Jonne se na něj upřeně zadíval. "Kristiane, co je to láska?"
Kristian s povzdechem sklonil hlavu. "Broučku?" zavolal směrem do bytu. "Na ten sex zapomeň. A uvař mi pořádný kafe. Tahle noc bude kurevsky dlouhá..."

Žádné komentáře:

Okomentovat