Fanoušek na "jednu" noc

Autor: Madonna's Son
Žánr: Slash
Přístupnost: 15+, podle někodo ani ne

Postavy: Jonne / "nějaký" Mikka
Shrnutí: Hotel, pokoj a sex
Poznámka: Mikka je naprosto smyšlená postava, nezám Jonneho tak, abych tvrdil, že chování je jeho, příběh se zatím neodehrál.

"No…" pronesl nesměle chlapec a udělal špičkou tenisky dolíček do koberce. Jonne seděl v křesle a nerozhodně si ho prohlížel.

"Jak… Jak se vlastně jmenuješ?" zeptal se aniž by z něj spustil oči.

"Mikka." Odpověděl a pak nastalo zhruba pětiminutové ticho.

"Jonne, chceš to vůbec?" Jonne polkl. Prohrábl si své blond vlasy.

"Tak pojď…" pohodil hlavou směrem ke křeslu. Mikka pomalu přistoupil.

"Co s tebou můžu dělat?"

"Co chceš… Teda… Jako…" zakoktal se. Mikka kývl.

"Jasně, asi chápu. Prostě cokoli se bude líbit tobě."

"Asi tak." Shrnul to Jonne, ale Mikka se ještě zatvářil nejistě.

"Můžu tě líbat?" Jonne se nerozhodně kousl do rtu.

"Jo, můžeš." Mikka si sedl na opěradlo křesla a hodil si nohy přes Jonneho. Jemně ho políbil nejprve jen na rty, ale bez jakékoliv přestávky plynule přešel do nefalšovaného vášnivého francouzáku. Jonne se na něj podíval nic nevypovídajícím pohledem, ale neprotestoval. Mikka mu rozepl první polovinu knoflíčků bílé krajkové košile a pohladil ho po viditelných žebrech. Pohledem se Jonneho zeptal, zda je všechno v pořádku.

"Pokračuj." Kývl, jako kdyby šlo například o učení hry na kytaru. Mikka slezl, klekl si vedle křesla a políbil ho na hruď. Přesunul se k jedné bradavce, nejprve ji políbil, ale pak ji olízl. Totéž udělal s druhou a pokračoval. Jonnemu vyšel z úst tichý sten, na Mikkovu tvář doplul jeho teplý dech. To bylo znamení. Ještě jednou se povídal zelenýma očkama na Jonneho a rukou mu přejel po vybouleném poklopci.

"Jo." Bylo jediné, na co se vzmohl. Nechal si rozepnout poklopec a stáhnout kalhoty, pod kterými neměl spodní prádlo, až po zadek, aby v nich mohl alespoň částečně roztáhnout nohy. Zaklonil hlavu, když se ho Mikka poprvé dotkl. Jonne křečovitě sevřel opěradla křesla. Mikka ho sevřel v ústech a rty přejížděl nahoru a dolů. Jonne se kousl do rtu, ale nepomohlo mu to, aby nevzdychal. Pustil opěradla a zabrouzdal do Mikkových vlasů, což ho povzbudilo a zrychlil tempo.

"Ach bože…" zasténal Jonne. Bříšky prstů masíroval Mikkovu hlavu. Čím déle to trvalo, tím víc na něj tlačil. Mikka si všiml, že Jonnemu tepe snad každá žíla v těle. Jonne se na něj chtěl podívat, ale nedokázal předklonit hlavu.

"Bože, prosím…" byla poslední slova, která stačil říct, než Mikku vzal až moc surově za vlasy a přitlačil si ho k sobě, co nejvíc to šlo. Trvalo to jen chvíli, i když Mikkovi to připadalo jako věčnost. Jonne mu ho vrazil až do krku, takže svou 'sladkou odměnu' ani neochutnal. Vstal.

"Kolik ti je?" zeptal se Jonne na otázku, kterou by bylo možná vhodné položit již před pár okamžiky.

"Patnáct." Usmál se a zamířil ke dveřím hotelového pokoje.

"Jsi dobrej." Pokýval Jonne uznale a trochu se začervenal.

"Já vím." Dodal ještě ve dveřích a zmizel.

Druhý den po koncertě Jonne stál před tourbusem a podepisoval fanynkám každý cár papíru, který mu přišel pod ruku. Tentokrát si pro něj ale Mikka nepřišel jako včera. Postával pod vysokým stromem několik metrů od davu. Když ho Jonne uviděl, ztuhl a na chvíli zapomněl, co vlastně dělá. Mikka z kapsy vytáhl klíče od hotelového pokoje a začal si s nim ledabyle pohrávat.

"Tak tam se poděly!" vykřikl najednou Jonne, což okolo stojící dav moc nepochopil a ač fanynky hlasitě protestovaly, autogramiáda právě skončila.