Je libo dortík, prosím?

Autor: Madonna's Son
Žánr: Komedie
Přístupnost: Všem, teda pár nadávek, ale ne moc drsných xDPostavy: Jonne / Jann, Tommi
Shrnutí: Několik vybraných hostů bylo pozváno na formální oslavu do vily jednoho z bohatších obyvatel Finska.
Poznámka: Neznám nikoho z uvedných tak, abych tvrdil, že chování je jeho, příběh se zatím neodehrál (doufejme xD)

U stolu s občerstvením stál blonďák, měl na sobě černé bokové kalhoty, bílou košili s krajkou a černý kabátek. Ano, vážně se alespoň snažil vypadat jako ostatní v oblecích. Právě si naléval punč, když do místnosti vstoupil rozcuchaný muž v zářivě žlutém obleku s nevkusnými botami. Blonďák se znechuceně odtrhl ode dveří, ale nestačil ani odejít od stolku, když se objevil vedle něj.

"Ale ale, něco se ti nelíbí, Liimatainene?"

Jonne tiše zavrčel a chtěl odejít, ale Jann ho, vůči ostatním hostům nenápadně, chytil za loket.

"Kam si myslíš, že jdeš, když s tebou mluvím? Hm?"

Zářivě se usmál na kolem procházejícího muže, jako kdyby se s Jonnem bavili o něčem velmi veselém jako staří kamarádi.

"Pusť mě, ty buzno!" vykřikl Jonne asi až moc nahlas.

"Děvko!" oplatil mu nadávku Jann.

Jonne do něj strčil, až zavrávoral, ale Jann hbitě popadl Jonneho sklenici s punčem a chrstl ho na něj.

"Ty kreténe, co děláš?!" vyděsil se Jonne a začal si uhlazovat zmáčené oblečení.

Kolem právě procházel do debaty nezasvěcení číšník.

"Je libo dortík, prosím?"

Jonnemu stačil jediný pohled na šlehačkové dortíčky a už jeden držel v ruce.

"Ne!" stačil Jann vykřiknout, ale už ne uhnout.

Nasupeně si představoval, jak se jeho make-up mísí s krémovou polevou a znechuceně si hřbetem ruky setřel, co se dalo. Popadl také dortíček, ale nehodil ho, naopak s ním pomalu přetřel vyjevenému Jonnemu tvář.

"Ty… Ty…" strčil znovu do Janna, který si nečekaně sedl na stůl.

"Kurvo!" vyskočil zpátky, povalil Jonneho na zem a chytil ho za vlasy.

"Ne, au, debile, pusť! To bolí!" ječel Jonne, ale Jann nepřestával.

Jonne chtěl Janna chytit pod krkem, ale docílil jen toho, že mu ruka sklouzla po sladkém zbytku dortíku a roztrhl Jannovi sako.

"Ach… Co to… Cos to… Cos to provedl?!" zíral na sako Jann, pak si ho ale sundal odhodil ho a lokl si punče.

"Tak za tohle tě zabiju, ty štětko Liimatainenovská!"

Přimáčkl Jonneho k zemi a klekl si mu na ruce, aby se nemohl bránit, ale on měl ruce volné. Nabral si znovu plnou pusu punče, ale nepolkl a začal Jonneho kropit. Ten se zmítal, pokoušel se Janna kopat koleny, ale moc mu to nešlo. Kroutil hlavou, aby zachytil co nejméně kapek.

"Nech mě! Pusť mě! Fuj, ty prase!" řval zoufale, když ještě netušil, co se Jann chystá udělat.

Znovu si lokl a přitiskl se k Jonneho rtům. Tomu se rozšířily zorničky, začal sebou cukat a chtěl něco zakřičet, ale tím právě dopomohl Jannovi k jeho plánu a nabral si punč z jeho úst do svých.

"Fuj, kurva, ne!" zanadávala prskal všude kolem sebe. "Pusť mě, ty idiote!"

Jonnemu se podařilo vyprostit jednu ruku. Snažil se Janna ze sebe sundat, ale chytil ho za pásek a ten se jednoduše rozepnul. Jannovy kalhoty neblaze klesly.

"Tak ona mě tahle děvka blonďatá chce svlíkat na veřejnosti, jo?"

Vytrhl Jonnemu pásek, snadným pohybem ho otočil a sepnul mu ruce za zády k sobě. V tu chvíli do místnosti vstoupil Tommi řádně oblečen do obleku. Chvíli zíral na spoušť svých dvou zpěváků, pak si promnul oči a chladně se otočil zase zpátky na chodbu.

"Ochranka? Vyveďte ty dva ven, hoďte je někam na dlažbu a hlavně je už nikdy nepouštějte dovnitř."

Mlčky sledoval, jak dva bodyguardi vyvádějí Jonneho a Janna ven a tvářil se, že k nim nepatří. Oba skončili zadkem na tvrdém chodníku před zahradou vily.

"Hm… Janne? Nemohl… Nemohl bys mě zase rozvázat?" zaprosil nesměle Jonne.

"A co za to?" odfrkl si.

"Co bys chtěl?"

"Slížeš ze mě ten dort?" naklonil Jann hlavu v očekávání.

"Hej..! Ale co, stejně jsem na něj měl chuť."

Jonneho jazyk se zlehka dotkl Jannovy hladké kůže.

"Slaďoučkej."

"Já?" zamrkla Jann.