Kiss of Dawn 1/15

Blonďatý mladík se opíral o stěnu domu. Jen stěží potlačoval slzy zármutku. Jeho mysl se neustále obracela nazpět k tomu, co právě prožil.

První hádka. Jejich první hádka.
Co by v tuhle chvíli udělal normální kluk? Normální kluk...

Jonne Aaron byl cokoliv, jen ne normální kluk. Pomineme skutečnost, že svět sledoval obrovskýma modrýma očima, vůně čichal nosem jako miniaturní bambulka a jeho rty byly půvabně načervenalé. Je nepodstatné, že voněl drahým vanilkovým parfémem a své poměrně krátké vlasy nosil pečlivě učesané. Nevadí, že v tu chvíli měl na sobě dívčí džíny a značkovou bundičku, za kterou by spousta žen třeba vraždila, přes elegantní tričko s neslušným nápisem.
Jonne Aaron Liimatainen byl gay. Gay, který se po první hádce s přítelem vypařil ze společného bytu, do města, které téměř neznal. Vždyť v tom bytě, vlastně i v samotných Helsinkách, bydlel sotva pouhý měsíc.
Odlepil se od chladivých cihel a v mysli si matně vybavil cestu do parku. Potřeboval se posadit, jinak hrozilo, že se mu podlomí kolena.
Zavzpomínal se.
Zpočátku to byl dokonale idylický vztah. Oba milenci se poznali...
"Kurva!" zaklel Jonne. Nechtěl na něj myslet. Teď ne. Možná za chvíli, až se uklidní.
Zkurvenej Ville Hermanni Valo...
Poznali se na nějaké kulturní akci v Tampere. Ville tam zabloudil jen díky rozkazu nahrávací společnosti. Propagace HIM. Ovšem Ville ji vzal jen jako záminku k tomu, aby se mohl dokonale ožrat.
Jonne ho vytáhl z baru a odvedl k sobě. Vlastně se pořádně poznali až ráno, když se Ville probral, pronásledovaný šílenou kocovinou. Jonne samozřejmě ihned přiskočil se šálkem kávy, sklenicí minerálky a práškem na bolest hlavy.
Mohl Ville odolat? Ještě ten večer se spolu milovali. Vždyť ani jeden z nich se aspoň před svými přáteli nesnažil tajit svou pravou orientaci. A dva gayové, kteří o sobě navzájem vědí, že jsou gayové, jsou k posteli vždy o krůček blíž.
Brzy to byla láska, o které již nevěděli jen známí. Přiznání novinářům, věčné otázky a Villeho oficiální rozchod s Jonneou Nygren, dosavadní 'přítelkyní', které měla jen maskovat zpěvákovu homosexualitu. A už slušnou dobu spala s klávesákem HIM. Kdyby jen tušila, že dřív s ním nespával nikdo jiný než Ville osobně...
Jonne se musel usmát při vzpomínce na to, jak barvitě Ville líčil Jonninu tvář ve chvíli, kdy nepozvána přišla do zkušebny v den, kdy jim Burton představoval nového milence.
Půl roku to byla naprostá pohádka. Byl to zázrak, že ani Negative, ani HIM zrovna neměli téměř žádné akce, které by vyžadovaly dlouhé odloučení. Skoro jako by jim dvěma někdo přál, aby se jejich láska mohla dostatečně rozvinout do doby, kdy-
Nastalo velké pracovní vytížení. Koncertní turné s Negative, spojené s vystoupeními po celé Evropě. Jonne se skoro nedostal ani do Tampere, natožpak do Helsinek. Tak se ti dva nastěhovali do nového bytu, koupeného napůl.
Ville s HIM začali nahrávat desku. Byl to jeden velký kolotoč, který Ville částečně miloval, částečně nenáviděl. U Jonneho se projevoval jen druhý z oněch pocitů.
A proto ta hádka. Kvůli tomu, že se už tři dny vůbec neviděli. Jonne uléhal do prázdné postele, a když se ráno probouzel, místo vedle něj už zase bylo chladné.
Sotva došel do parku, zazvonil mu telefon. Ušklíbl se a i přesto, že jeho city řvaly 'Ne, nech ho ještě trpět!', hovor přijal. Nejdřív slyšel jen tiché vzlyky. A pak-
"Miláčku, prosím. Blondýnečko. Vrať se domů..."