pondělí 25. března 2013

Kiss of Dawn 4/15

Poprvé po době, která mu přišla jako věčnost, se Jonne Aaron probouzel v náručí svého přítele. Ville ještě stále tvrdě spal. Chudáček. Opravdu potřeboval odpočinek.
Blonďák se chvíli těšil tím pocitem zvláštního klidu. Několik minut pozoroval milencovu konečně uvolněnou tvář. A usmíval se. Zvažoval, jestli ho probudit. Bylo už deset hodin, to Ville bývá dávno na nohou. Nebo spíš už poněkolikáté na balkóně, zakouřit si.
Asi bude nadávat, když zjistí, jak dlouho ho Jonne nechal v posteli. Ale vyspí se. Ano, vyspí se a nic jiného není podstatné. Až se vzbudí, tak si spolu dají lehký oběd. Odpoledne můžou klidně strávit u televize a večer...
"Kam jdeš, miláčku?" zamumlal Ville, když se Jonne vymanil z jeho náruče.
"Do sprchy. Nevšímej si mě a spi, kulta," zašeptal Jonne.
"Kolik je hodin?" ptal se Ville.
"To je jedno. Spi."
"Já tě chci u sebe..."
"Villíku."
"Nedal by sis ranní sexík?"
Jonne se musel pousmát. "Dal, ale ty bys to v žádném případě nemohl zvládnout!"
"Ale mohl!" protestoval Ville.
"Lásko, jdi zase spát."
"Když budeš ty nahoře, tak..."
"Ville!" zasmál se Jonne.
Ville jen cosi nesouvisle zabručel.
"Vždyť ani neotevřeš oči, miláčku," pohladil ho Jonne po vlasech.
"To není pravda," mumlal Ville. "To není... není... vda..."
Když se Ville překulil na druhý bok a začal opět oddychovat, Jonne stěží potlačil hlasitý výbuch smíchu, který by druhého muže jistě definitivně vzbudil.
Ale sakra, po těch Villeho kecech...
"Spi, kulta," políbil Jonne tmavé vlasy své lásky. "Já jdu do sprchy. Pod ledovou vodu, odstraňovat následky tvejch keců, víš?"
Pak Jonne vstal a vyšel z ložnice, aniž by na Villeho vrhl jediný pohled. Bál se, že by mohl jeho přání splnit. A znásilnění ve spánku...
"Sakra, já jsem nadrženej!" zavrčel. "Za tohle ho večer zničím..."

Žádné komentáře:

Okomentovat