Negative na prknech 15/36

Tak jakou zábavu si vymyslí?

 

 

"Jak to myslíš?" zeptal se Antti, kterému se v té chvíli ovšem dost ulevilo.

"No, co budeme dělat, když jsme zavřený uvnitř v chatě a nemůžeme jít ani na zkurvenej svah, protože hrozí, že by nás mohla odfouknout nějaká zkurvená vánice?" upřesnil Christus svoji otázku.

"Jak už jsem řek. Hrát společenský hry," pokrčil rameny Ahti.

"A co turnaj ve virtuálním snowboardingu?" navrhla Helena.

"Proč ne? Je někdo proti?" zeptal se ze slušnosti Larry. Vzhledem k faktu, že nikdo nezvedl ruku, si všichni postupně vytvořili herní postavičku k obrazu svému, vylosovali si soupeře pro první závod, odnesli opět značně opilého Nakkiho do postele a nakreslili přehledný rozpis turnaje.

Závod první - Antti vs. Christus

"Tentokrát tě zlikviduju, ty Růžovko jedna," sykl Antti směrem ke svému miláčkovi, zatímco se hra načítala.

"Na to bych - bejt tebou - moc nespolíhal, Anttísku," procedil Christus skrze zaťaté zuby.

"Hlavně, aby nikdo nepoznal, co mezi váma dvěma je, co?" pošeptal Ville provokativně Anttimu.

"Drž hubu! Nebo…" řekl Antti výhrůžně.

"Vážené dámy, vážení pánové!" přerušil je Larryho hlas. "Nacházíme se v - no, nemám tušení, kde jsme, ale dnešní první závod každopádně právě začíná! Abych nezapomněl, hlásí se vám Larry Love! A závod byl právě odstartován! Vedení se okamžitě ujímá Antti Anatomy, ovšem Sir Christus mu stále dýchá na záda! Vida, blíží se jeden z největších skoků na této trati! A zdá se, že oba závodníci by nám s největší radostí předvedli, co všechno dokážou! Jejda, tak to byla pořádná rána! Anatomy svým nepovedeným trikem patrně prohrál celý závod! Ovšem už zase se dostává na dohled Christuse… ale moc pozdě, bohužel. Vítězí Sir Christus!"

"Jupí!" vypískl Christus a vítězně zvedl ruce nad hlavu.

"Víš co, Chrisi? Jdi do hajzlu…" řekl Antti zklamaně, položil ovladač a odešel do svého pokoje.

"Kurva, Kristiane, na co čekáš?" zavrčel Ville tak potichu, aby to nikdo kromě Christuse nezaslechl. "Padej za nim!" Chris okamžitě poslechl. Vyběhl po schodech a (bez zaklepání) vpadl k Anttimu do pokoje.

"Lásko moje," lehl si do postele k fňukajícímu basákovi. "Nezlob se na mě… prosím… řekni, že se na mě nezlobíš…"

"Ne, nezlobím se na tebe, Christusi," odvětil chladně Antti. "Jsem na tebe totiž kurevsky nasranej!"

"Vá-vážně?" zakoktal se Christus.

"Jo," kývl Antti.

"T-t-tak t-to to mezi náma a-asi budeš chtít s-s-s-" vzlykal Christus. Nedokázal už tu větu doříct, radši vyběhl zase ven z pokoje.

"Šmarjá, to je vůl!" zaúpěl Antti a vydal se za Chrisem do jeho růžového království. Pečlivě si prohlížel stěny (koneckonců, růžová dokáže být zákeřná). "Fuj, měl bych dostat medaili už jen za to, že sem lezu…" Pak uviděl Christuse, který se snažil co nejrychleji naházet své věci do obrovské růžové tašky. "Chrisi? Co tady vyvádíš?"

"B-b-b-balim," dostal ze sebe Christus poté, co asi minutu opakoval pouze ono b-b-b. "N-nechci ti tady už překážet. S-stejně mi to na tom prkně nikdy v životě nepůjde, ty se na mě zlobíš a - Antti, co to děláš?"

"Jdu tě políbit, Kristianku," usmál se Antti, pevně Christuse chytil kolem pasu a přitiskl své rty na jeho.

"Takže nemám nikam jezdit?" zadíval se mu Christus do očí, když jejich polibek konečně skončil.

"Ani se neodvažuj," přitiskl se k němu Antti ještě blíž. "Krisi…"

"Antti, neblbni!" zaječel Christus, když zjistil, že ztrácí rovnováhu a řítí se na postel. "Vole, já padám!"

"To byl přesně účel," začal Antti svého miláčka divoce líbat na krk. Vtom se za nimi ozvalo skutečně velmi decentní odkašlání. Aneb - otočila by se i kostra dinosaura.

"Ville! Fuj, já se lek!" oddechl si Christus a vymanil se z Anttiho sevření.

"Kluci, pro příště - pod klikou je taková malá díra, to je zámek. A v tom zámku je taková divná věcička, říká se jí klíč. A když se zavřou dveře a tou věcičkou se otočí, tak to znamená, že se právě zamklo. A když je zamčeno, tak už vás nikdo nevyruší, když budete provádět věci třeba ještě mnohem odvážnější, než bylo tohle," udělil jim Ville malou, takřka rodičovskou přednášku.

"Villíku, pro příště - než se někomu vleze do pokoje, tak se zaklepe a pak se počká, až nás osoba, popřípadě osoby, jež jsou uvnitř, pozvou dál," pronesl Antti učitelským tónem. "To tě maminka neučila, Villí?"

"Necháme toho, jo?" navrhl Ville. "Mám vám vyřídit, že první závody už skončily. Teď se budou jezdit semifinále."

"A jak to skončilo?" ptal se Antti cestou dolů do haly.

"Ahti doslova rozdrtil Jaye, já jen o fous porazil Jonneho a Larry vjel do cíle zhruba minutu před Helenou," informoval je Ville. "A teď se chystá velkej souboj kytaristů."

"Já proti Larrymu?!" vyděsil se Christus. "Vždyť on má tuhle hru doma! Ani se nemusí dívat na obrazovku, když jede!"

"Budu ti držet palečky, lásko," šeptl mu Antti, ještě než sešli po posledních schodech.

"Ahoj, Kristianku," přivítal svého soupeře Larry. "Připraven na závod?"

"Ave Larry. Morituri te salutant," pravil Christus ironicky, načež se odevzdaně posadil do křesla a do ruky uchopil svůj oblíbený růžový ovladač.

"Ještě, že to uznáš," zasmál se Larry, popadl druhý ovladač - černý - a spustil načítání hry. Antti se zatím posadil na své komentátorské stanoviště mezi křesly závodníků.