Negative na prknech 18/36

A teď bude v šoku Jonne...

 

 

"Christusi, neviděl jsi náhodou- Kurva drát!" vyjekl Jonne, když v deset hodin ráno vrazil do Christusova pokoje, kde se mu naskytl pohled na sladce vypadajícího Anttiho, spícího v kytaristově náručí.

"Miláčku," zamumlal Antti. Pak si uvědomil, co ho to právě vyrušilo ze spánku. "Ty kreténe! Ty jsi nezamknul?!"

"Jejda…" pousmál se Chris nervózně. "Já tušil, že jsem na něco zapomněl…"

"Kristiane…" zavrčel Antti.

"Kluci? Co má tohle znamenat?" zeptal se Jonne. Člověk by řekl, že po tom množství různých filmů, jež zhlédl, by mohl onu situaci zcela bez potíží identifikovat, ale očividně se mu to nepodařilo.

"T-to není tak, jak to vypadá!" vykřikl okamžitě Antti.

"A jste si tím naprosto jistý?" začalo Jonnemu v jeho blond hlavince všechno zapadat do sebe.

"Jo!" ujistil ho překotně Antti.

"Ne," fňukl Christus.

"Zavři zobák!" okřikl ho Antti.

"Ale já nechci!" bránil se Christus. "Lásko, prosím…"

"Tak počkat! Vy dva… spolu?!" vydechl Jonne.

"Jo," kývl Chris.

"Vy dva… spolu… vy jste se spolu vyspali?!" zíral na něj Jonne nevěřícně.

"Ty idiote! My spolu chodíme!" opravil ho Antti.

"Aha. Ale kluci, není do prvního dubna ještě dost daleko?" podrbal se Jonne na hlavě.

"Bože, dej mi sílu!" zaúpěl Antti.

"Hele, víš co, Jonne? Nech nás oblíct pak vám to všem vysvětlíme. Zavolej kluky do obýváku," řekl Christus odevzdaně.

"Rozkaz, pane!" přibouchl za sebou Jonne dveře pokoje.

"A teď si to vyřídím s tebou," řekl Antti chladně směrem k místům, kde se nacházel Christus.

"Copak, kluci? To už jste zase zapomněli, co jsem vám včera říkal o klíčích?" vpadl do pokoje Ville. Už zase v převleku za Viivi, samozřejmě. "Ale já jsem vás včera varoval, že vás někdo může načapat při naprosto jakýkoliv prasárničce…"

"VEN!" zařvali ve stejný okamžik Antti i Christus.

"Já už se nemůžu dočkat toho vysvětlování," mnul si Ville škodolibě ruce.

"Valo! Ty poletíš z okna!" zaječel Antti a začal se po něm sápat. Ville mu však jen poslal vzdušný polibek a urychleně pokoj opustil.

"Antti, klid!" okřikl Christus svého milence, jež vážně plánoval jen v županu vyběhnout za Villem. "Kluci to přijmou. Uvidíš. A Vala zabiješ jindy…"

"Ať nečeká, že si moc užije Finska, až se vrátí. Brzo pude pod kytičky…" vrčel Antti.

"A proč až ve Finsku? Přece ho můžeš zabít už tady."

"Přece nemůžu ublížit dámě, ne?" poznamenal Antti ironicky, zatímco si oblékal své oblíbené maskáčové tříčtvrťáky.

"To je fakt, mazlínku…" začal ho Christus něžně líbat na krk.

"Nech toho," odstrčil ho Antti a přetáhl si přes hlavu černé síťované tričko. "Radši se obleč a pojď. Chci to už mít za sebou."

"Jak myslíš," řekl Chris uraženě, oblékl si černé(!) kalhoty a růžovou košili a ještě před Anttim rychle vyšel z pokoje.

"Tak se přece hned neurážej…" dohnal ho Antti a položil mu svou ruku kolem pasu. "Miluju tě," zašeptal mu do ucha.

"Pohněte trošku, hrdličky!" prohnal se kolem nich Ville, Anttiho při té příležitosti plácl přes zadek a pak rychle seběhl ze chodů.

"Asi dámě přece jenom poněkud ublížím," zamyslel se Antti.

"No tak, buď hodnej. Pojď," pobídl ho Chris ke schodům. "A hlavně odvahu…"