"Do hajzlu!" zaklel Jonne.
"Christus říkal, že tu holku v letadle odněkud zná," připomněl Nakki.
"Myslíš, že to byla ona?" zadíval se na něj Jay.
"Obávám se, že ano," povzdychl si Jonne.
"Sweetie,
není to to děvče, s kterým jsi tu byl před rokem?" zeptal se Villeho
Billy. "Nebo je to snad taky muž jako ta blondýnka?"
"Billy, nejsem ženská," procedil Jonne skrze zaťaté zuby.
"Bože, ty se svým pohlavím naděláš," protočil Billy panenky.
Brunetka zatím dorazila až k nim. Teprve nyní si všimli, že za ní se krčí podivná postavička, celá obtěžkaná taškami.
"Ahoj, Ville," usmála se Jonna svůdně. Ano, byla to ona. Villeho drahá ex-polovička.
"Ahoj, miláčku," vydechl Ville.
"Miláčku?!"
ozvalo se z dvou úst najednou. Jedna patřila Jonnemu a ta druhá Jonně. V
prvním případě bylo ono slovo doprovázeno velmi pohoršeným výrazem ve
tváři (a řádným dloubnutím do zad), ve druhém případě udiveným pohledem.
"Valo, co to tvoje 'miláčku' mělo znamenat?!" obořil se na Villeho jeho milenec.
"No, to je..." pokusil se Ville, ale vzápětí na jeho tvář dopadla prudká facka.
"Hajzle
jeden!" zaječel blonďáček a otočil se k odchodu. Zachytily ho však
Jayovy ruce - a ačkoliv se Jonne urputně bránil, nepustily ho.
"Hele,
Jonnísku," postavil se před něj Nakki, ruce založené v bok. "Chtěl jsi
Vala? Chtěl! Smiř se s tím, že ON dřív chodil s NÍ! A taky si uvědom, že
jedinej rozdíl mezi tebou a tou nádherou je jedno pojebaný písmenko ve
jméně!"
"To není pravda!" vykřikl Jonne a zoufale kopal nohama, aby ho Jay pustil na zem. Není nutno dodávat, že tento pokus nevyšel.-
"Ne? Tak jakej JEŠTĚ je mezi váma rozdíl?" naklonil se k němu Nakki.
"Já bych NIKDY nenosil tu příšernou ofinu, co má ona!" vřískl Jonne.
"Cože?" otevřel Ville údivem ústa.
"Co jsi to řekl?!" pronesla varovně Jonna.
"Že
máš nemožnou ofinu!" rozohnil se Jonne. Vzápětí pocítil, že Jayovy ruce
ho opatrně pokládají na zem, načež jejich majitel začal ustupovat do
vzdálenosti, jež byla dle jeho názoru bezpečná. Jonne bojovně zvedl
hlavu a pohlédl na Jonnu, která byla díky podpatkům o dobrých deset
centimetrů vyšší než on. Jonne velmi tiše a nenápadně polkl.
"Co jsi to řekl o mojí ofince, ty slečinko jedna?!" zasyčela Jonna.
"Že je odporná a trapná! Slyšíš? TRAPNÁ!" sebral Jonne novou odvahu.
"Moje
ofinka je trapná? MOJE?! Podívej se na svoje vlasy, bloncko jedna!
Copak ses poslední dobou neviděl v zrcadle?! Horší vlasy než ty má už
jen tamhleten chudáček!" ukázala Jonna na malou postavičku s taškami.
"Hele, neobouvej se mi do Jonneho!" obořil se na svou bývalou přítelkyni Ville. "A kdo vlastně je ta tvoje nákladní mula?"
"Nepoznáš kámoše?" ozvalo se zpod růžové papírové taštičky.
"Migé?" zeptal se opatrně Ville a se značným odporem nadzvedl onu růžovou věc, aby tak odhalil strhanou tvář svého basáka.
"Promiň, kámo," zamumlal Migé provinile. "Já jí to nechtěl říct, ale sám víš, že má velmi přesvědčivý metody výslechu..."
"Neboj,
já to chápu," pokýval Ville a vrátil tašku zpět na její původní místo.
Migé cosi nesrozumitelně zamumlal, načež se zhroutil k zemi.
"Promiň,
Ville. Já prostě chtěla jet za tebou! Ville, broučku, poslouchej mě!"
zatřásla s Villem Jonna. "Ty nemiluješ toho blonďatýho hermafrodita!
Uvědom si to už, ksakru! Miluješ MĚ! Lásko, já tě prosím, vrať se zpátky
ke mně!"
"Omlouvám se, drahá," přerušil ji náhle Christus a popadl Jonneho za rameno.
"Ale
musíme ti tyhle broučky odvést pryč," dodal Antti, chytil Villeho za
zápěstí a odvlekl ho pryč. Christus s blonďáčkem je následovali, zatímco
Jonna zůstala stát na ulici. Odfrkla, nakopla hromadu tašek, elegantně
se otočila na podpatku a odkráčela pryč.
Žádné komentáře:
Okomentovat