"Co se stalo?!" vběhl do haly Antti. Christus (i ostatní) mu byli v patách.
"Tetička Pele umřela!" oznámil Jonne.
"Kdo?"
vyslovil Christus otázku, která v tu chvíli všem prolétla jejich
mozkovými buňkami (a Nakkimu oním prázdným prostorem, který po nich
zbyl).
"Moje havajská tetička Pele," objasnil Jonne.
"Ježiš, lásko, to je mi líto," chytil ho Ville soucitně za ruku.
"Nemusí," mávl Jonne tou rukou, kterou se mu jeho milenec právě nesnažil rozdrtit. "Viděl jsem ji, když mi bylo půl roku."
"Tak moment! DALŠÍ tetička?!" docvaklo Larrymu.
"A havajská!" uvědomil si Jay.
"Ta vaše rodina je rozlezlá úplně všude, co?" konverzoval dál Larry.
"Tak mluv, Liimatainene! Co ti odkázala tahle?!" vyhrkl Nakki.
"Pět bungalovů na havajským pobřeží," zazubil se Jonne.
"Jo!" zaječel Antti.
"Pojedeme se ohřát!" vypískl Christus radostně a skočil svému broučkovi kolem krku.
"Jo, vy dva to skutečně potřebujete," zašklebil se Larry.
"Nech toho a raduj se! Aspoň konečně můžeme vypadnout z týhle Antarktidy!" šťouchl do něj Nakki.
"Evropy," opravila je Helena.
"Jo! Pojedeme na Havaj, Larry! Na Havaj! Na prkna!" poskakoval Jay. Helenu úspěšně přeslechl.
"Copak
na Havaji je sníh?" podrbal se Jonne na hlavě, čímž chtěl své mozkové
buňce přikázat, aby mu podstrčila podrobné mapy a fotografie oblasti, o
níž právě byla řeč.
"Ne, sníh ne. Ale moře, ty pako!"zatřásl s ním Antti.
"Hej,
nech mi Jonníka!" zavrčel Ville a postavil se před Jonneho, připraven
chránit ho vlastním tělem. "A co maj vlastně prkna společnýho s tím, že u
Havaje je moře?"
"Můžeme tam surfovat!" ztrácel Jay
trpělivost. Ville si byl nebezpečně jistý, že před rozčileným bubeníkem
by Jonneho neměl šanci ubránit. Rozhodně ne svým hubeným, takřka
průhledným tělem.
"A jo, surfovat," ozval se Jonne, když mu buňka podala slovník se stránkou otevřenou na slově SURF.
"To
je jedno. Já nikam nejedu," posadil se Larry na nyní volnou pohovku,
ruce zkřížené na prsou. Kdyby věděl, že je po včerejší noci je nutné
polštáře pečlivě vyčistit, raději by zůstal stát.
"No to teda jedeš," informoval ho Antti.
"Havajani si stěžujou, že jejich sopky málo kouřej," dodal Christus. "Potřebujou tě na utváření správný atmosféry ostrova."
"Ha, ha, ha," konstatoval suše Larry.
"Tak hele, ty malej kudrnatej hajzlíku," oslovil ho Nakki, "ty pojedeš, i kdybych tě tam měl dotáhnout násilím!"
"Ne!" prohlásil Larry uraženě. "Já tady zůstávám. Se svojí láskou Helinkou."
"Larry,
přece se kvůli mně s klukama nepohádáš," snažila se mu domluvit i
Helena. "Nesmíš si nechat takhle ujít šanci letět na Havaj."
"Můžu," odhodil si Larry vlasy z čela a opět si stáhl svou lásku na klín. "Chci tady bejt jen s tebou."
"Dobře," usmála se, očividně spokojená s jeho odpovědí, a přitulila se k němu.
"A nebo ty můžeš jet s náma," navrhl ještě Larry.
"Musím bejt tady," zavrtěl hlavou. "Někdo se musí o tenhle dům starat."
"LAURI!" zařval Antti. Toto oslovení dávalo jasně najevo, že pohár basákovy trpělivosti přetéká.
"Co?" zaklonil Larry hlavu, aby vyhověl společenským pravidlům a při rozhovoru se díval Anttimu do očí.
"Já tě varuju," cedil basák skrze zaťaté zuby. "Klidně si nejezdi. Ale TVOJE CÍGA pojedou!"
"Ne!" zavyl Larry zoufale. "To mi nemůže udělat! Přece mi je nesebereš!"
"Ale
no tak, Larry. Přece si můžeš nakoupit nový. Můžeš si koupit celý tuny
cigaret," zavrčela Helena a zároveň se zvedala z podlahy, kam ji Larry
při svém zběžném výskoku z pohovky (to kvůli škrcení Anttiho) shodil.
"Ty to nechápeš! Tyhle jsou moje! Přece je nenechám odjet!" fňukl Larry a zhroutil se na zem.
"Můžeš jet s nima, Larríku," usmál se vítězně Christus.
"To je pravda!" otevřel Larry oči dokořán. "Tak kdy odjíždíme?"
"Larry!" vykřikla nevěřícně Helena. "Vždyť jsi mi tvrdil, že bys mě nevyměnil ani za celej NÁKLAĎÁK cigaret!"
"Ale to nebyly MOJE cigaretky!" informoval ji Larry. "Tak kdy teda odlítáme?"
"Zamluvím
na zítřek letenky do Tampere," oznámil Jonne. "Na Havaj poletíme
odtamtud. Dneska ještě můžeme na svah. Na malou chvilku..."
Jdu se oblíct!" vyjekl Christus a vyběhl po schodech nahoru. Ostatní ho obratem následovali.
"L-Larry..." vzlykla Helena. Zůstala v hale sama, jen se svým ubohým, zlomeným srdcem...
Žádné komentáře:
Okomentovat