"Kdo 'ONI'?" zamrkal zmateně Nakki. "Já tam ještě pořád nic nevidím, jen dvě rozmazaný šmouhy! Hele, jedna je růžová!"
"Christus a Antti!" vykřikl Jay.
"A surfujou!" poskočil Larry. Ještě za letu začal nadšeně tleskat.
"A jde jim to," konstatoval Ville.
"Jdeme je přivítat, ne?" nadhodil Larry a sám vyrazil k moři.
"Je to nezbytný?" dotázal se Nakki. "Vždyť už tam je uvítací výbor v podobě naší krásné havajské tanečnice..."
"Co
si o nás pomyslej, když tady budeme stát padesát metrů od nich a
zírat?" vrazil mu Jay jeden výchovný pohlavek, jednu výchovnou facku a
jeden výchovný kopanec.
"Nic novýho. Všechno špatný si o nás už totiž myslej," poukázal Ville.
"Zavřete huby!" přikázal Larry. "Jdeme je přivítat! Bez zbytečnejch keců!"
"Ehm... je?" odkašlal si Nakki, když dorazili na půl cesty k moři.
"Řekl jsem BEZ KECŮ!" zařval Larry.
"Zbytečnejch," pípl Jay.
"Tohle JSOU zbytečný kecy!" upozornil ho Larry.
"No jo, ale my JE vážně nemůžeme přivítat," poukázal Ville.
"Jakto?!" zaječel Larry.
"No... protože ONI už tam nejsou," povzdychl si Jay.
"CO?!
JAKTO?!" vřískl Larry. Až potom obrátil svůj zrak na moře, kde to
opravdu spatřil. Na vlnách připlouvala dvě prkna, černé a růžové, ale po
jejich majitelích nebylo nikde ani stopy. Larry vyrazil ke břehu, kde
zdrceně seděla blonďatá havajská tanečnice.
"Oni najednou zmizeli, kudrnáčku!" vyjekla, když k ní Larry dorazil.
"Jak najednou?" nechápal Larry.
"Christus... Christus najednou spadnul... A Antti skočil za ním, ale ani jeden z nich se už nevynořil!" vzlykl Jonne.
"Nechceš tím snad naznačit, že ty dva se už ZASE topěj?" ozval se Ville.
"A nechceš mi ty naznačit, že už zase kouříš, zatímco oni bojujou o život?!" střelil po něm Jonne vražedným pohledem.
"Ano, já zase kouřím!" zavrčel Ville. "Pokud vím, na svoji krabičku denně mám nárok! Nebo mi snad chceš zakázat i tu?!"
"Dej to sem!" vyhrkl Jonne, vytrhl Villemu cigaretu z úst a hodil ji přímo do vln, od nichž stáli sotva půl metru.
"Hej! To bylo moje!" ohradil seVille.
"Správně," kývl Jonne. "Bylo."
"Medúzý!"
zavřeštělo cosi, co se náhle vynořilo z vln a vyrazilo k bungalovům
rychlostí, kterou by mohlo za normálních okolností vyvinout pouze v
případě, že by mělo v jisté části své anatomie zaražen malý tryskový
motorek.
"Christusi!" křikl radostně Jonne.
"Vypadá to, sweetie, že tu nejsem jedinej, kdo se bojí medúz," ušklíbl se Ville.
"Kurvá!"
zaječelo cosi, co se z vln vynořilo těsně po Christusovi, a taktéž
vyrazilo k bungalovům, a to tak, že náskok předchozího běžce velmi
rychle dotahovalo. "Zkurveně obrovský medúzy! Zkurveně, zkurveně,
zkurveně OBROVSKÝ!"
"Čtyřicet metrů dlouhý pojebaný chapadla a samy jsou deset zkurvenejch metrů velký!" dodával Christus.
"Kristianku! Počkej!" křikl Antti a ještě přidal na tempu, aby svého miláčka těsně přede dveřmi bungalovu dohnal.
"Co to p-p-povídal o těch m-m-m-m-medúzách?" rozklepal se Ville.
"Strach má velký oči, lásko," pohladil ho Jonne po zádech.
"Ale co když říkají pravdu?" fňukl Ville.
"Jak by mohli?" rozčiloval se Jonne.
"Já
kdysi slyšel o arktickejch medúzách, který, tuším, byly takhle
velký..." zamumlal Larry, oči upřené na bungalov, do kterého Christus s
Anttim zmizeli.
"A-a-a-a-arktickejch..." vykoktal Ville.
"Jak
by se sem mohla dostat ARKTICKÁ medúza?! Pokud jste si nevšimli,
pánové, jsme na Havaji! Tady arktický medúzy NEJSOU!" zařval Jonne
"Mělo by se zjistit, co ty dva vlastně viděli," napadlo Jaye.
"Jo, to je vhodná myšlenka," přikývl Larry.
"Mikkonene!" zařval Jonne a rozběhl se k bungalovům. "Aatamilo! Koukejte mi okamžitě otevřít! A připravte se na velkej výslech!"
Žádné komentáře:
Okomentovat