Negative na prknech 2 36/42

Opravdu romantika počká?

Sotva o patnáct minut později se Larry rozplýval nad Christusovým popisem romantické atmosféry v chatrči, kde ho Antti žádal o ruku (značně přikrášleným, neboť, jak si jistě vzpomínáte, v tom okamžiku nikde v širokém okolí skutečně nebyly desítky zapálených svíček, na posteli nebylo růžové povlečení a zem nebyla posypána okvětními plátky růží - inu, fantazie je mocná věc) a poněkud upraveným Anttiho slibem, který teď v Christusově podání vyjadřoval přísahu nehynoucí, věčné lásky, věrnosti a, jak si Christus doplnil s největším potěšením, vytrvalého sexu. Ano, Larry se rozhodl, že nebude muset počkat romantika, ale arktická medúza. Koneckonců, ta se netvářila, že by měla v plánu v nejbližší době odejít. A kdyby, je to vlastně jen dobře.

Názor na nepotřebnost zvažování dalšího postupu s ním ovšem nesdíleli Nakki, Jay a Ville, kteří seděli v jednom rohu bungalovu, zabráni do ostré debaty o možnostech likvidace obří stvůry. Antti jim ze svého místa (hlava v Christusově klíně, nohy natažené na posteli, na níž všichni krom momentálně diskutujících seděli) postupně zavrhl nápad na útok s laserovými meči, atomovou bombou, extra velkou atomovou bombou, samopaly, kamenováním a útokem palivem z Černobylu. Co Nakkiho, Jaye a Villeho vytáčelo nejvíc byl Anttiho neměnný argument, že danou zbraň bohužel nemají k dispozici.

Po další desítce návrhů navíc začínali mít silný pocit, že Antti medúzu snad zneškodnit ani nechce, nýbrž si ji touží ochočit a odvézt do Finska, kde ji plánuje chovat v jezeře Näsi. Na toto jim Antti pouze odvětil, že další domácí zvíře již nepotřebuje, neboť má Kristiana. Po této Anttiho urážce se Christus zvedl a s bradou vysoko zvednutou se pokusil odkráčet z bungalovu, což mu ovšem vzápětí bylo překaženo nedbale pohozenou taškou s erotickými pomůckami.

"Kurvá!" zaječel Christus a odporoučel se k zemi.

"On tu moji hlášku nepřestane používat!" zavrčel Antti. Hlavu měl položenou na posteli a v tu chvíli ji uraženě odmítal zvednout. Chtěl počkat, až Christus přileze a vezme jeho hlavu zpět do svého měkoučkého klína...

"Au!" vzlykl Christus. Rukou si svíral kotník. "Anttínku! Anttínku!"

"Jestli něco chceš, přijď si!" odsekl Antti, ačkoliv v mysli mu už míhaly představy o tom, jak se Christusův měkký klín postupně mění na tvrdší... a tvrdší... a-

"Anttínku, já mám zraněnou nožičku!" popotáhl Christus, ve tváři výraz nezměrné bolesti.

"Cože?!" vyjekl Antti. Během okamžiku byl na nohou a u svého Kristianka. "Broučku, kde tě to bolí? Mluv!"

"V k-kotníčku," dostal ze sebe Christus. "Je zraněnej! Ta zlá taška mu ublížila!"

"Ukaž mi nožičku, mazlíčku," usmál se povzbudivě Antti. Opatrně Christusův bolavý kotník prohmatal (což se neobešlo bez skučení, úpění a vzlykání), ustaraný výraz z jeho tváře postupně mizel.

"Kristianku, ty jsi takový pako," povzdychl si Jonne, který během Anttiho ošetřování přišel Christuse utěšit. "Teď abysme kvůli tobě sháněli doktora."

"To nebude nutný," ozval se Antti. "Není to zlomený ani vymknutý. Možná jen maličko naražený nebo tak něco. Déme ti na nožičku studenej obkládek, miláčku."

"Chceš ošetřovat svý domácí zvířátko?" usmál se nervózně Chris.

"To víš, že chci. Pojďte mi s ním někdo pomoct! Musím ho dostat na postel, ale nechci, aby se namáhal!" zavolal Antti směrem ke klukům.

"Zdá se, že tě ignorujou," poznamenal Jonne. "I Larry už šel s klukama plánovat."

"Copak jim vůbec nezáleží na Kristiankově nožičce?" zavrčel Antti.

"Já ti s ním pomůžu," nabídl se ochotně Jonne.

"Je těžkej," varoval ho Antti. "A jestli ho pustíš, budeš mít co dělat s mojí botou na svým pozadí, je ti to jasný?"

"Ehm... kluci?" odkašlal si nervózně Jonne. "M-mohli byste... prosím..."

"Já si dělal legraci, blondýnko," ušklíbl se Antti.

"No, ale já bych to stejně nerad riskoval!" vyjekl Christus. "Protože pokud dovolíš, broučku, nerad bych měl co dělat se svým pozadím, naraženým o podlahu. Noha mi stačí!"

"Dobře, broučku. Tak chvilku počkej," usmál se Antti. Pak vstal, mírně si odkašlal, zhluboka se nadechl... "VOJÍNI!" rozneslo se vzápětí bungalovem. "NÁSTUP! Heimonen, Kokkonen, Markkula!"

Efekt byl až neuvěřitelný. Sotva o pět vteřin později totiž u Kristianova těla stáli Jay, Nakki i Larry. Navíc ještě poslušně salutovali.

"Valo!" zařval Antti. "Na co čekáte?! Pohněte prdelí a nástup!"

"A-ano, p-p-pane," vykoktal Ville, vstal z pohodlné země a s dlaní u čela doběhl k ostatním.

"Antti, ty jsi magor!" oznámil Nakki. "Chvíli jsem myslel, že je tady ON!"

"Kluci, nechci rušit, ale kdo je 'ON'?" zeptal se Ville. "A proč se Jonne tak idiotsky hihňá?"

"ON je Anttiho dědeček. Generál Aatamila, velký tyran a velitel," zakřenil se Christus. "Byli jsme u něj na vojenským táboře."

"Už tenkrát jsem zpozoroval jistou rodinnou podobu," poznamenal Jay. "Ale teď se ta úchylka asi začíná projevovat naplno..."

"Kokkonen! Heimonen!" vykřikl Antti. "Zdá se mi, že si večer dáte kolečko kolem ostrova!"

"To ne!" vyjekli shodně Nakki i Jay.

"Antti, já jsem na tebe tak pyšnej!" zasmál se Christus. "Mají z tebe skoro stejnej strach jako z generála!"

"Vojíni!" zavelel Antti. "Popadnout Mikkonena, dopravit na postel! A běda vám, jak se něco stane jeho nožičce! Budete dělat kliky!"

Během patnácti vteřin Christus ležel v posteli. V průběhu další minuty bylo rozhodnuto, že arktická medúza bude ponechána svému osudu. Až jí začne být teplo, odplave. A teplo jí začne být ve chvíli, kdy do vody vlezou Antti s Christusem. O další minutu později bylo dohodnuto, že ani toho večera nemůže pláž zahálet. Další večírek byl naplánován. Zbývalo už jen zavolat Billymu kvůli organizaci a tanečnicím...