I když se tomuto
faktu většina členů Negative zuřivě bránila, koupání bylo velmi zábavné.
Po zhruba hodince čvachtání na mělčince (popřípadě více než odvážného
plavání na širé moře - které ovšem provozoval pouze Antti) se našich
sedm promočených hrdinů vydalo do svých bungalovů. Christus a Jonne svůj
odchod doplňovali nadávkami na písek v plavkách, pak také na teplotu a
slanost vody... (následující seznam není pro jeho značnou délku možno
uvést)
"Anttínku..." kníkl Christus a zapřel se do svého milence. Oba se pomalu ploužili ke svému příbytku.
"Copak, miláčku?" pohladil ho Antti po zádech.
"Ta voda je mokrá!" popotáhl Chris.
"Brouku, já nevím, jak ti to říct, abych ti nezkazil iluze, ale voda většinou mokrá bejvá," zasmál se Antti.
"A slaná!" pokračoval Christus.
"Miláčku, je to moře. Od moře se očekává, že bude slaný," domlouval mu Antti.
"A studená!" vzlykl Christus. "Copak ji nemůžou ohřejvat?!"
"Neboj, pejsánku. Odpoledne to bude lepší," slíbil Antti.
"Zařídíš to?" vrhl po něm Chris plachý pohled.
"Ani nebudu muset, mrkl Antti. "Sluníčko to zařídí samo."
"Anttínku..." kníkl zase Christus.
"Mhm?" zamumlal Antti.
"Mám v plavkách písek!" postěžoval si Christus.
"Ty
těm pár nitkám ještě pořád říkáš plavky?" ušklíbl se Antti a znovu (za
posledních zhruba sedmdesát minut již posedmdesáté) zatahal za zadní
část Christusových tang.
"A ty si ze mě pořád utahuješ!" vykřikl hystericky Chris.
"To nemůžu?" zazubil se Antti.
"Přestěhuju se k Larrymu!" vyhrožoval Christus.
"Ne,
to neuděláš, drahoušku," zachechtal se sebevědomě Antti. "A víš proč
ne? Protože ty mě miluješ! A hrozně rád bys, abych splnil ten příkaz, co
máš napsanej na plavečkách..."
"Antti Anatomy! Přísahám, že
jestli chci, abys ten příkaz splnil, tak ať se-" Náhle se Christus
zarazil. Ne zcela dobrovolně - přehlédl totiž menší (pouhý asi metr
hlubokou) díru a elegantně do ní zahučel.
"Copak jsi chtěl říct, Kristianku?" natáhl Antti ruku, aby svému Kristiankovi pomohl ven.
"Ať se propadnu," zakňučel Chris.
"No
jistě. Minule jsi po týhle žádosti skončil půl metru pod sněhem,"
škádlil ho Antti. "A teď v písku. Že ty si nedáš pokoj, broučku!"
"Jenže tuhle díru tady někdo musel vyhrabat!" zuřil Christus.
"Neblbni,
kdo by to dělal? A proč asi?" ohradil se Larry. Jak si teď všimli,
kytarista provinile seděl v písku a marně se pokoušel schovat růžovou
lopatičku.
"To nám určitě povíš ty, viď?" zavrčel Antti a
pevně Larryho chytil kolem ramen, aby dotyčný vězeň nemohl utéct. Kvůli
tomuto úkonu si za něj pochopitelně musel kleknout.
"Tak mluv,
Larry," vybídl zadrženého Christus. Seskočil do jámy (tentokrát už
zcela dobrovolně), aby mohl stát a zároveň se Larrymu přísně dívat do
očí. Nutno dodat, že přísný pohled mu ještě příliš nešel.
"Já si tady jen tak poklidně kopu..." snažil se Larry vykroutit.
"Ano, to jsem poznal. Ale CO kopeš a PROČ to kopeš?!" dorážel Christus.
"Kopu hrob pro tohle!" vykřikl Larry a hodil do jámy (přímo k Christusovým nohám) krabičku cigaret.
"Co? Larry, ono se cigaretkám něco stalo? Koupal ses s nima?" pohladil Chris kytaristu po kudrlinkách.
"Dej
mi je," natáhl Antti ruku. "Vždyť jsou v naprostým pořádku! Larry, co
se děje?" zeptal se, když pečlivě zkontroloval krabičku i její obsah.
"Prosím, Larríku! Řekni mi, že ti nenašli rakovinu nebo tak něco!" strachoval se Chris.
"Ty mrchy mě připravily o Helenu!" rozplakal se Larry. "Kluci, vy to nechápete? Ona mi chybí! Já ji asi vážně miluju!"
"Páni, z našeho Lauríka se stává velkej chlap!" poplácal ho Antti po zádech.
"Proč jí prostě nezavoláš?" navrhl Christus.
"Nemám její číslo. Vymazal jsem ho z mobilu," zavrtěl Larry zoufale hlavou.
"A co Jonne?" napadlo Anttiho.
"Toho jsem se ještě neptal," uznal Larry.
"Hele, my o vlku... Madam už se řítí," ušklíbl se Christus a sledoval Jonneho, který k nim právě sprintoval po písku...
Žádné komentáře:
Okomentovat