Jak
chlapci po nějaké té hodině hledání na mapě zjistili, Česká republika se
nenacházela v Africe, nýbrž v samém srdci Evropy. Nutno ovšem uznat, že
určitou část té doby jim trvalo vyprostit Jonneho z křesla.
"Vole,
to je to tak prťavý?" srovnával Antti pohledem Finsko (to dokázal najít
během necelých deseti minut) a zemičku, kam se právě chystali vydat na
dovolenou.
"No, vole, už to tak vypadá," pokýval Larry.
"Doufám, že tam maj aspoň pěkný baby," zasnil se Nakki.
"Myslíš hezčí, než je náš Jonník?" zasmál se Antti.
"To už přece nejde! Ale kdyby byly aspoň z půlky tak hezký, já bych byl zcela uspokojen," prohlásil Nakki.
"Počkej, ale já myslel, že ty teď doma máš ženskou!" zarazil se Larry.
"Jo, to mám. No a?" odsekl Nakki.
"Já
jen, že je pětadvacátýho ledna a dle mých informací je to už pátá
ženská od začátku roku," odpověděl Larry. "Nakki, ty vole, vždyť ty
měníš ženský podstatně častějc, než ponožky!"
"Náhodou, ponožky mám od začátku roku už sedmý, abys věděl!" vyplázl Nakki na Larryho vítězně jazyk.
"Aha. Tak v tom případě se ti hluboce omlouvám," pravil Larry pouze nepatrně znechuceně.
"Kluci, tak mě napadá…" pokusil se Jonne rychle změnit téma rozhovoru. Bohužel už tak nějak nedomyslel, co ho to vlastně napadá.
"Tebe něco napadá?!" vyjekl Antti. "Tak se braň, ne?!"
"Já tě varoval!" zařval Jonne. "A jestlipak víš, kam ti teď ty tvoje zkurvený dredy narvu?!"
"Ne! Prosím, to ne! Do růžový gumičky ne!" schoval se Antti za Jaye.
"Ale no tak, Jonne. Klid. Co tě napadá?" zeptal se Christus.
"Jestli… jestli vůbec máme prkna!" dostal Jonne spásný nápad.
"No,
to nemáme," zamyslel se Antti. "Ale to se zařídí! Jdeme nakupovat!"
zavelel a jako první vyběhl ze dveří zkušebny. Ostatní ho nadšeně
následovali.
"Do prdele, proč já vůl radši nedržel hubu?!" nadával si Jonne, zatímco je schlíple následoval.
O
tři hodiny později se skupina vrátila zpět do "bezpečí" zkušebny. Každý
její člen si přes rameno nesl pouzdro se svým zbrusu novým snowboardem a
v ruce snowboardové boty. Během pěti minut byla prkna vybalená a opřená
o jednu ze stěn. To Jonneho bylo pastelkově růžové s černým
playboyovským zajíčkem. Chrisovo bylo taktéž růžové, ovšem barva byla
mnohem sytější a skvěl se na ní bílý nápis "C´MON BABY!" . Anttiho
snowboard byl pro změnu černý s plameny a nápisem "KILL PINK!",
vyvedeným krvavě rudým gotickým písmem. Larry měl na prkně černobílou
fotografii Bruce Kulicka, Nakki (zcela neočekávaně) nahé ženy na rudém
podkladu a Jayovo prkno bylo vcelku obyčejné, modré s mořskými vlnami.
Prostě taková malinko různorodá sbírka…
"A teď bleskem sbalit!" zavelel tentokrát Larry.
"Počkej, ještě musíme zjistit, v kolik nám to letí," krotil ho Jonne.
"Ale
jak se jmenovalo to hlavní město?" zavařoval si Antti mozek. Dobře, tak
těch pár věčně ožralejch mozkovejch buňek, co sídlí v jeho palici.
"Byl to nějakej divnej název. Penha nebo tak něco," snažil se Larry zvýšit svou mozkovou aktivitu drbáním se na hlavě.
"Praha,"
kývl Nakki, který měl podstatně lepší paměť, než kdokoliv ze skupiny.
Koneckonců, to neustálé střídání přítelkyň byl taky určitý způsob
trénování zapamatovávací schopnosti. "On už Jonnísek letenky zařídí, že
ano?"
"Jasně," zavrčel jmenovaný. "Jonnísek všechno zařídí…"
"Tak to růžovej Jonnísek určitě taky uklidí a zamkne zkušebnu, protože my si jdem balit!" vyběhl Nakki ven.
"Pro
prkna sjedem cestou na letiště!" následoval ho vzápětí Antti. Ostatní
spěšně vyšli za ním. Skutečně by nebylo vhodné srovnávat jejich odchod
se zběsilým úprkem. Ten je totiž mnohem pomalejší.
"Fajn,"
procedil Jonne skrze zuby, zatímco zamykal dveře. Náhle se na jeho tváři
rozhostil úsměv, který by mu sám Satan mohl závidět. "A teď ty
letenky."
Žádné komentáře:
Okomentovat