pátek 29. března 2013

Negative na prknech 7/36

Inu, jak se jmenuje?
 
 
"Vi-Viivi," vykoktala "krásná neznámá". *Valo, ty pako! Málem ses prokecnul b ěhem necelejch pěti vteřin!* napomenula se v duchu. Jak jste poznali, krásná neznámá byl skutečně Ville Valo - frontman skupiny HIM.
"Viivi," usmál se Jonne sladce. "Nádherný jméno. Hodí se k tobě. Takže jsi Finka, viď?"
"A ty jsi Jonne Aaron," předstíral Ville zaujaté zkoumání blonďákovy tváře.
"To si piš, že jsem," drápal se Jonne na nohy. Jeho oblečení již nebylo krásně růžové, nýbrž doslova sněhobílé.
"V tom případě mě moc těší, že tě poznávám," pokusil se Ville o svůdný úsměv. Sice ne právě vydařeně, ale snaha se cení.
"Jonné! Já na to taky přišél!" křičel Larry, zatímco pomalu sjížděl kopec. Dokonce i za jízdy stihl kouřit cigaretu. I ostatní už šnečím tempem (někteří - například Christus - po ústech) jeli dolů. Nakonec všichni zastavili u Jonneho a krásky Villeho.
"Nechci vám do toho kecat, ale neměli byste vysvobodit tamhletoho magora z tý závěje?" podíval se Ville směrem k Anttiho nohám, elegantně trčícím ze sněhu.
"A proč ho tam vlastně na pár dní nenechat?" navrhl Christus. "Aspoň by byl chvíli klid…"
"Super nápad! Anttísku! My jedem zase nahoru!" křikl Larry na sněhovou závěj.
"Vy hovada! Koukejte mě vytáhnout!" zaječel Antti.
"Hele, jak je možný, že mluví, když má půlku těla zahrabanou do sněhu?" podivil se Jonne, poskočil a rozjel se k Anttimu. Jen tak tak stihl těsně před závějí zabrzdit. "Kucí, to není fér! Ono je to jen půl metru široký!"
"Tím chceš říct, že Anttísek je od pasu nahoru volnej?" zeptal se zklamaně Christus, rozjel se k nim, ovšem zhruba metr před závějí se mu prkno nějak nešikovně podsmeklo a-
"Vítej, Kristianku," pootočil Antti hlavu a zadíval se do Christusovy tváře, jež se vynořila ze sněhu těsně vedle jeho vlastní.
"No tak je holt vytáhnem, no," zvedl Nakki oči v sloup. Opatrně s Jayem sjeli až ke klukům, každý jednoho z uvězněných popadl za nohy, zatáhl, sníh povolil a během vteřinky už se všichni váleli v nepřehledném klubíčku prken a končetin.
"Antti! Slez ze mě laskavě!" ječel Christus.
"Cože?! Já ležim na tý tvý růžový hnusárně? To né!" vyskočil bleskově černý magor, ovšem zapotácel se a tudíž zase přepadl dozadu - přímo na Jonneho. Oba se okamžitě svalili k zemi. "Čim dál tim líp!" zaskučel, když si uvědomil že se opět válí po něčem růžovém.
"Simtě vstávej," natáhl Larry ruku a opatrně Anttiho vytáhl nahoru. Postupně se na nohy vydrápali i ostatní členové skupiny. Někteří s většími (Christus), jiní s menšími (Nakki) potížemi, Jonne zase za pomoci krásné "dívky" v černém.
"Tak to zkusíme znova, ne?" navrhl Jay
"Ale potřebujete vedení," přijela k nim Helena, která během vysvobozovací akce vyměnila lyže za elegantní fialový snowboard.
"A ty bys nám pomohla?" zeptal se Larry a zbožně Helenu pozoroval.
"Jistě. A Viivi určitě taky," mrkla kráska na Villeho.
"To víte, že jo," kývl Valo nervózně. "Jedem nahoru! Ale jen do půlky!" přikázal ještě, když Antti začal nadšeně poskakovat k vleku. Jak přikázal, tak se i stalo. Po několika minutách už se všichni potáceli s prkny na nohou na krátké rovince v půlce kopce.
"Takže, dávejte pozor!" zakřičela Helena. Pak opatrně, pomalu sjela asi o tři metry níž. "Tak a teď to zkuste po mně!"
"Tohle přece zvládnu v pohodě," odfrkl si pohrdlivě Antti.
"Tak do toho," provokoval Ville.
"Čumte," poskočil Antti, prkno se nějakým záhadným způsobem pootočilo… "Kurvá!" byla jediná smysluplná věc (kromě "Andělíčku, můj strážníčku!"), kterou cestou stihl zakřičet.
"Vole, radši se ani neptám, kde skončil!" prohlásil Jonne, který měl pro jistotu oči pevně zavřené už od okamžiku, kdy se Antti rozjel.
"Máš pravdu. Neptej se," řehtal se Larry.
"Tak kde?" otevřel Jonne rychle oči. Okamžitě zahlédl Anttiho nohy trčet ze závěje jen asi metr od místa, kde byl magor uvězněn minule.
"Bude si tam muset chvíli počkat. My sjíždíme," prohlásila Helena pevně. "Nakki, začni!"
"Jasně, kotě! Chceš, abych těm idiotům předved, jak se to dělá, že jo?" mrknul Nakki flirtovně.
"Ne, chci se co nejdřív zbavit tvejch blbejch keců," opáčila Helena miloučce.
"Takže máš jet, Nakkísku," pronesl Larry (ze kterého se, mimochodem, opět kouřilo víc, než z komínu tepelné elektrárny při přebytku paliva) po minutě, kdy Nakki jen mlčky zíral. Na takové odpovědi nebyl od žen vůbec zvyklý.
"J-j-jo," vykoktal Nakki po další chvíli. "U-Už jedu." Skutečně se rozjel. Pomalinku, polehounku, sjel ty tři metry k Heleně.
"Fajn," pronesla Helena, očividně zklamaná tím, že si nedal na ústa. "Další! Christusi!"
"Když já se bojím, že si dám zas na hubu," fňuknul růžový kytarista.
"No tak dáš, no," pokrčila Helena rameny. "To se občas stane i těm největším mistrům."
"V tom případě jsme právě měli tu možnost shlédnout jízdu olympijského vítěze ve snowboardingu," poznamenal Larry, když se Christus už po dvaceti ujetých centimetrech smekl, dokoulel se až k Nakkimu, podrazil mu nohy, tudíž se oby skutáleli skoro až pod svah.
"Tak teď ty," vyzval posměváčka Ville a přitom prudce strčil do fotografie Bruce Kulicka na Larryho zádech, díky čemuž se kytaristovo prkno rozjelo.
"Ale Viivi!" pokusil se ještě Larry bránit, ale nakonec mu nezbylo nic, než jen kontrolovat svou rovnováhu a rychlost jízdy. Ony tři metry ovšem nakonec ujel zcela bez pádu.
"Tohle bylo super!" usmála se na něj Helena obdivně. "Tak teď třeba Jay!"
"Jo, už jdu na to!" oznámil jmenovaný, přenesla váhu a sjel kus pod Larryho, kde ovšem při brždění prkna zaváhal a svalil se k zemi.
"Jízda bezva, na tom zastavení ještě zapracujeme," zhodnotila to Helena. "A teď už nám zbývá jen-"
"Tak do toho, Jonne," mrkla "Viivi". "Držím ti palce."
"V tom případě nebude problém to sjet bez chyby," usmál se Růžováček. Poněkud přiblble, nutno dodat. A ten dementní úsměv mu vydržel na tváři až do chvíle, kdy se všichni postupně dohrabali až pod svah. Aneb až na místo, kde měl být uvězněn Antti.

Žádné komentáře:

Okomentovat