"A co budeme dělat teď?" zeptal se Chris.
"To je otázka!" vrazil mu Jonne pohlavek. "Co bysme asi tak mohli teď dělat? No jo, co teď budeme dělat?"
"Bože.
Bože, bože. Bože, bože, bože! Bože, bože, bože, bože, božebožebože!
Bože!" začal Antti mlátit hlavou o strom. Každý úder komentoval právě
slovem 'bože'.
"Co mu je?" zadíval se Chris nechápavě na Jonneho.
"Co já vím…" pokrčil Jonne rameny.
"Dost!"
zařval Antti, popadl kluky za tílka a vláčel je k chatkám. "To není
možný, jaký jste vy dva PAKA! Uznávám ale, že Jonne je na tom mnohem hůř
než ty, Kristiane! TEĎ půjdeme za LARRYM a řekneme mu, kde najde svoje
cíga! A pak mi vy dva dáte už navždycky POKOJ!"
"Navždycky?" kníkl Christus.
"Tak aspoň pro dnešek," řekl Antti o něco mírněji.
"Ale-ale-ale-" rozklepal se Chris.
"Co zase?!" pustil ho Antti.
"T-t-ty…
ty jsi mi slíbil…" odpotácel se Christus k velkému kameni na kraji
cesty, posadil se a nešťastně se rozvzlykal. "Ty jsi mi přeci slíbil, že
si zahrajeme pexeso! Ty lháři! Nechceš si se mnou zahrát!"
"Bože,"
zamumlal Antti, potlačil chuť jít Christuse (nebo sebe) utopit do
jezera, pevněji sevřel Jonneho tílko, vyrazil k chatičkám a chudáčka
Christuse nechal samotného.
"Antti…" kuňkl Christus.
"Anttínku… Antti, počkej!" zaječel, vyskočil a rozběhl se za basákem.
Dohnal ho až těsně před chatkou číslo jedna.
"Copak, Kristiane?" vystoupil Antti na první ze tří schodů vedoucích ke dveřím.
"Omlouvám se, Anttíku," vrhl se mu Chris kolem krku.
"Ty-mě-dusíš!" zasípal Antti a naznak padl k zemi, přímo na Christuse.
"A
ty zase dusíš mě," ozval se Jonneho přidušený hlásek. Jak se ukázalo,
blonďáček ležel pod Anttiho nohama. Jak se tam dostal, nevěděl zřejmě
ani on sám.
"Pardon," pípl Christus na omluvu.
Po několika minutách a pokusech o vyproštění
"Antti, máš nohu na mým uchu!" zaječel Christus.
"Ty radši ani nechtěj vědět, kde máš ty svoji ruku," odvětil Antti.
"Hele, kluci, nechtěli byste třeba malinko pomoct?" zaznělo vedle nich.
"Jonne?!" vyjekli oba a otočili hlavu.
"No co?" pokrčil tázaný rameny.
"Jak ses dostal ven?" dotázal se Antti. Zároveň se stále snažil vyprostit, při čemž vrazil své koleno do Christusova břicha.
"Jednoduše," zopakoval Jonne své předchozí gesto.
"Antti, vyndal bys svůj loket zpod mýho stehna, prosím?" požádal Christus. "Ono je to totiž takový nepříjemný, víš?"
"Pokud
vy dva budete chvíli v klidu a budete POSLOUCHAT," pokusil se Jonne
přeřvat už zase se hádající dvojici na zemi, "tak vás můžu navigovat a
možná se z toho i dostanete!"
"Tak do toho," znehybněl Antti.
"Fajn.
Chrisi, posuň pravou ruku malinko doleva. Antti, zvedni tu samou ruku a
pomalinku ji přesouvej doprava. Dobře, už ji můžeš položit. Teď vytáhni
levou nohu z Christusova nosu a posuň ji doleva. Teď zvedni pravou nohu
- Chrisi, nadzvedni tu ruku, jinak se mu to nepovede - Antti, tu nohu
doleva… ještě… ještě… dobrý! Tak, a teď se překul! A je to, jste volný!"
zatleskal Jonne vítězně.
"Jo," vydechl Antti a sesunul se vedle Chrise.
"Konečně," zavrčel Christus. "Už jsem myslel, že mi ukopneš hlavu."
"Já?!" vrhl po něm Antti vražedný pohled.
"Jo, ty!" nelekl se Christus výhrůžného přiblížení basákových rukou ke svému krku. "Ty s těma svejma hnusnejma botama!"
"Tak za tohle zaplatíš!" zařval Antti a vrhl se na kytaristu.
"Jau!" vykřikl Jonne, kterému Christus při svém pokusu o útěk přišlápl nohu.
"Co se to tady děje?!" ozvalo se za nimi. To ze dveří chatky právě vyšel Nakki. "Larrymu je zle, vážně ho musíte rušit?"
"Jo!" odsekl Antti. "Christus mi urazil boty!"
"No a co? Ty moji růžovou urážíš celej život!" vzlykl Christus.
"Nemůžu
za to, že si ji nejseš schopen bránit! Já svoje botičky jo!" křičel dál
Antti, ale přeci jen maličko povolil tlak na Chrisův krk.
"Fajn,
budu si bránit růžovou!" Chris vycítil svou příležitost, povalil
Anttiho na záda, obkročmo si na něj sedl a začal mu pěstičkami bušit do
hrudníku. "To máš za to, že jsi říkal, že růžová je zženštilá! A za to,
že jsi říkal, že je hnusně sladká! A že mi nesluší! A že vypadám jako
ženská! A že se ti nelíbim! A za to, žes mi podpálil moje tričko!
Růžový! A další jsi roztrhal! A počmáral jsi mi kalhoty! A schoval
kytaru! A pak ji polepil! A obarvil jsi mi vlasy!"
"To bylo sprejem! A navíc na růžovo!"
"To je fakt," zarazil se Chris. Toho Antti využil, aby ho ze sebe shodil. Následně po něm sám skočil.
"Nechte toho!" zařval Jonne. Společně s Nakkim se jim povedlo od sebe oba bojující odtrhnout.
"Proč?" zeptali se shodně Antti i Christus.
Není to hezký," usmál se sladce Jonne. "A navíc, musíme jít Larrymu sdělit výsledky toho našeho průzkumu."
"Vy jste už něco zjistili?" povyskočil Nakki samým nadšením pár centimetrů do vzduchu.
"Jo," poklepal mu Antti na rameno, aby ho vrátil zpět na zem. "Tak jdeme, kluci!" zavelel.
Žádné komentáře:
Okomentovat