Negative na vojně 29/45

Jaké následky bude mít dlouhý běh?

 

 

Po pouhé necelé hodince se všech osm mladých mužů a žen (generál se díky svému věku nepočítá) slavně dohrabalo až do základního tábora. Tak dlouho jim to trvalo proto, že generál místo toho, aby v průběhu běhu povolil menší přestávku (hodně menších přestávek), raději hnal účastníky výcviku stále dál... dál... dál... a to třeba i jen pouhým lehkým poklusem.

"Pomoc," vydechl Jonne a zhroutil se na trávník před chatkami.

"Cígo!" zasténal Larry a připojil se ke svému spoluhráči ze skupiny.

"Umřít," zamumlal Christus a padl přímo přes ty dva.

"Lemry líný," okomentoval to Antti, ale stejně si přisedl k nim.

Nakki s Jayem ještě okamžik stáli a bojovali, ovšem nakonec se s bolestným zaúpěním také svezli k zemi, kde zůstali téměř bez hnutí ležet. Natti a Patti se nenápadně vypařily do kuchyně.

"Tohle bylo ale mimořádně odporný," zhodnotil Larry právě ukončený běh.

"A večer znova," připomněl Antti. "Ale to už snad bude pěknej chládek, ne jako teď."

"Mně je jedno, jestli je večer nebo poledne! Antti, já to neudejchávám!" chytil se Christus zoufale za hlavu.

"Proto se tady budete ještě celou půlhodinu válet, mám pravdu? A pak prostě půjdete na oběd a necháte se přiotrávit Villeho jídlem!" pokoušel se je Antti vyburcovat alespoň k nějaké činnosti.

"Ano, přesně tohle mám v plánu," oznámil Nakki.

"Já si jen nejsem až tak jistej, že do tý jídelny dojdu," povzdychl si Jay, pro nějž třeba jen otevřít oči byla stále nadměrná námaha.

"Super. Super. Tohle je vážně super..." zavrčel Antti.

O půl unavené hodiny později

"Vážení! Vstávat! Podává se oběd!" ozvalo se nad těly členů Negative.

"Co?!" poplašeně sebou trhl Jonne.

"Oběd," zopakovala Erika, neboť právě ona byla tou osobou, jež kluky tak neurvale probudila ze spánku.

"Je to moc zlý?" odvážil se Antti zeptat.

"Natti a Patti mu pomáhaly. Ty holky uměj vařit, takže se možná i najíte," usmála se Erika.

"A co máme?" rozzářily se Larrymu oči.

"Řízek a brambory," nahlásila Erika. "A dokonce k tomu je i zeleninovej salát."

"Super!" zajásal Christus. "Jídlo! Jídlo! Bude normální jídlo!"

"Ale no tak," napomenul ho Antti. "Chováš se, jako bys celej-"

"Jídlo!" zařval Jay nadšeně.

"NORMÁLNÍ jídlo!" přidal se Nakki. Vzápětí se celá pětičlenná skupinka začala velkou rychlostí pohybovat směrem k jídelně. Na louce zanechala naprosto nechápajícího Anttiho a jeho už o něco více chápající sestřenku.

"Co to bylo?" zadíval se Antti na téměř vyražené dveře budovy.

"Vzpomeň si na včerejší večeři," doporučila mu Erika.

"JÍDLO!" zaječel v tu chvíli Antti a rozběhl se k jídelně, kde už předtím zmizeli jeho kolegové ze skupiny. Erika svého bratrance následovala s mírným úsměvem na rtech.

Když přízrak s ohnivými vlasy vtrhl do jídelny, u malého výdejového okénka právě stál poslední člen Negative. Byl to Jonne, ten, který se v běhu ukázal jako nejpomalejší. Basák se ihned zařadil vedle něj a po chvíli mu byl dokonce laskavě předán jeho oběd. Jak řízek, tak i brambory a salát se zdály být v naprostém pořádku. Antti si sice byl vědom toho, že zdání může klamat, ale přesto se v dobré víře vydal ke stolu, u kterého už seděli Larry, Christus, Nakki, Jay a Jonne.

"Vypadá to dobře, co?" nadhodil Christus.

"Jo, moc dobře," kývl Antti.

"Ještě uvidíme..." odvětil skepticky Larry.

"Co na tom chceš vidět, proboha?" nechápal Jay.

"Je to přece normální řízek, normální brambory..." ukazoval Nakki na obsah svého talíře.

"A v mým salátu plave úplně normální umělá řasa!" dodal hlasitě Jonne.

"Tak sem mi upadla!" zajásal kdosi v kuchyni. Vzápětí se vyřítila Natti (nebo snad Patti?), holou rukou zalovila v Jonneho misce se salátem, vytáhla požadovaný předmět, vrátila několik kousků zeleniny, které z pokrmu vypadly, a odpochodovala zpět za Villem.

"Dá si někdo salátek?" dotázal se Jonne. Pět misek se v tu chvíli odsunulo dál od svých původních majitelů.

"Ne, díky," udělal Antti výraz 'zopakuj to a asi se pozvracím'. Jonne se do svého salátu statečně pustil.

"Ty vole, pod tím trojvobalem je umělej nehet!" zamrkal Larry nevěřícně na svůj řízek.

"Tak tam mi upadnul!" vykřikl kdosi v kuchyni. Vzápětí se ven vyřítila Patti (nebo snad Natti? - prostě ta druhá než předtím), úplně roztrhala trojobal, vzala si svůj nehet, s omluvným výrazem ve tváři jídlu vrátila zhruba původní vzhled a odpochodovala zpět za Villem.

"A řízeček by si někdo nedal?" zazubil se Larry. Šest talířů bylo otočeno tak, aby byl řízek od stolujících co nejdále. Odvahu pustit se do masa už neměl vůbec nikdo.

"Panebože," vydechl náhle Antti.

"Co?!" otočil k němu Chris hlavu "Stalo se něco?!"

"Lidi, to, co jsem právě našel v bramborách... to je magnetickej piercing, že jo?" zvedl Antti do výše očí malinký stříbrný předmět s lesklým kamínkem uprostřed.

"Tak do brambor mi spadnul!" vyjekl kdosi v kuchyni. Vzápětí se ven vyřítil sám šéfkuchař Ville, vzal z Anttiho tu malou věcičku, hodil po všech shromážděných svým nejzářivějším úsměvem a odpochodoval zpět za Natti a Patti.

"Bráška se bojí jehel," pronesl Jonne omluvně.

"Jídlo..." kníkl Christus. "Já chci jídlo..."