pátek 29. března 2013

Raffe ja Julius

Autor: Arvari
Žánr: No, tohle může bejt jedině slash...
Přístupnost: NC-17, zase
Postavy: Raffe, Julius
Shrnutí: Juli se jedno ráno probudí, lehce zmatený, v cizí posteli...
Počet slov: 1455
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...
Poznámka 2: Na objednávku od Štefiho...

V první chvíli po probuzení jsem neměl tušení, kde jsem. Pak se moje myšlenky tak nějak poskládaly do podoby velmi neuspořádaného puzzle předcházející noci, takže mi došlo, i navzdory tomu, že pár kousků skládačky přece jen chybělo, že se nacházím v bytě svého kytaristy. A včera jsme byli v Helsinkách, chlastat s naším bývalým kytaristou, který, jak jsme zjistili, skoro přestal pít, takže jsme na tu VELKOU flašku vodky byli prakticky sami dva, což snad ani nemohlo skončit dobře...
Popravdě jsem neměl tušení, jak jsme se dostali zpátky do Tampere. To byl právě jeden z těch chybějících kousků.
Odkryl jsem se a posadil se.
Pak mi došlo, že jsem naprosto a dokonale nahý. Kurva, že by další chybějící puzzlík?
Prsty jsem si vjel do vlasů. Ne, sakra, to bych si zaručeně vzpomínal, kdybysme spolu spali... Pravda ale je, že od okamžiku, kdy jsme v Helsinkách opustili Christusův byt, mám naprostý a dokonalý výpadek, takže... Jsme spolu docela dobře spát mohli.
Kurva...
Bezděčně jsem se rozhlédl po Raffeho ložnici a upřímně jsem doufal, že nenajdu cestičku ze svých svršků, která povede ode dveří tou nejkratší cestou k posteli. Ne, na zemi nic nebylo. Když jsem se otočil, zjistil jsem, že moje včerejší oblečení je zmuchlané na křesle. Ach, díkybohu.
Na druhou stranu ho tam mohl hodit i Raffe, ráno.
K ČERTU!
Zvedl jsem se a došel k výše zmíněnému křeslu. Zvedl jsem svoje tričko a přičichl si k němu. Ne, tak tohle nepůjde. Páchlo tak, jako bych polovinu té vodky vylil na sebe.
Otevřel jsem Raffeho skříň a vytáhl z ní jedny jeho trenýrky. Určitě se nebude zlobit, když si je půjčím, přece by po mně nechtěl, abych mu po bytě chodil nahý!
Už se zakrytými intimními partiemi jsem se vydal z ložnice. Až v tu chvíli jsem si uvědomil, že se mi chce nehorázně na záchod. Takže ještě předtím, než jsem zkoumal, kde je vlastně Raffe, jsem navštívil jeho koupelnu.
Pak moje kroky zamířily do kuchyně, protože buď mohl být tam, nebo v obýváku, a do obýváku stejně vedle dveře z kuchyně.
A ukázalo se, že je v kuchyni. A že má na sobě jen volné džíny. A že právě dopíjí kafe.
Zavřel jsem za sebou dveře a opřel se o stěnu vedle nich.
"Ahoj," pozdravil jsem ho.
Zvedl hlavu a usmál se.
"No ahoj, Šípková Růženko," řekl vesele.
Podíval jsem se na hodiny, které mu visely na stěně. Půl dvanácté.
"Ale DO PRDELE," zívl jsem. "Před hodinou jsem měl bejt u mámy."
"Něco nutnýho?" pozvedl Raffe obočí.
"Ale ne, kdepak," zavrtěl jsem hlavou. "Chtěla mi promlouvat do duše, jako vždycky..."
"Tak to o nic nepřicházíš," mávl rukou. "A proč máš moje trenýrky?"
"Protože moje tričko, takže pravděpodobně i zbytek oblečení, je poněkud... Nasáklý alkoholovým odérem."
"To potom jo. Tak si je nech. Očividně ti padnou..." zazubil se Raffe.
Zamrkal jsem.
"Hele, mám jednu takovou... otázku," přihlásil jsem se.
"Poslouchám," ušklíbl se, vstal a odnesl hrnek do dřezu.
"Spali jsme spolu?" zeptal jsem se dřív, než jsem si to snad mohl rozmyslet.
"Ehm... ne," usmál se.
"Jo... tak," zaculil jsem se nervózně.
"Chceš to napravit?" pozvedl obočí.
Vytřeštil jsem oči.
DO PRDELE!
Vážně mi teď Raffe zcela přímo a nepokrytě nabídl... SEX?
"Napravit?" zopakoval jsem po něm nevěřícně.
"Ano, Juli, napravit," kývl a prohlédl si mě od hlavy k patě. "A nesnaž se mi tvrdit, že se ti ten nápad nezamlouvá..."
Až teď mi došlo, že po tom prohlédnutí od hlavy k patě se Raffeho pohled upřel na oblast přibližně mezi těmito dvěma body. Přesně na tu, kde se i navzdory tomu, že jsem se snažil své tělo přesvědčit, aby mi tohle nedělalo, začala na trenýrkách tvořit ne zcela nenápadná boule.
"N-nezamlouvá," polkl jsem.
"Juli? Ty si toho z cesty domů moc nepamatuješ, co?" ušklíbl se.
"Vůbec nic," přiznal jsem.
"Tak tím se," přistoupil ke mně, "mnohé vysvětluje."
"Co se tím vysvět-" začal jsem, ale přerušil mě jemný polibek. A ačkoliv jsem Raffeho nikdy předtím nelíbal, bylo na tom něco podezřele známého. Nemohl jsem si pomoct, musel jsem mu oplácet, vklouzl jsem jazykem do jeho úst, zatímco ruce zabloudily na jeho záda a do jeho vlasů.
A najednou jsem ucítil jeho dotek právě v těch partiích, na které předtím můj kytarista s takovým zalíbením koukal, a i tohle jako by se už někdy stalo, dělo...
Opustil moje rty a kousl mě do ušního lalůčku.
"Pořád nic?" špitl.
"Ach, Bože," zamumlal jsem. "V tom vlaku. Líbal jsi mě a honil. A já chtěl, abys mě ošukal, a ty jsi řekl, že to radši necháme na doma, ale já usnul ještě v taxíku z nádraží, takže..."
"Takže jsem si ho musel vyhonit, abych vůbec dokázal usnout," pošeptal mi. "Takže, když dovolíš..." Cítil jsem, jak mě strká k jídelnímu stolu. "Zasloužím si omluvu."
"Ach, ano, a s jakou radostí," vydechl jsem. Obrazy včerejší cesty vlakem, které se mi míhaly před očima, zaručovaly prakticky okamžité vzrušení.
Stáhl jsem si trenýrky, položil se na stůl a široce roztáhl nohy. Bylo mi jedno, jestli to vypadá nebo nevypadá zvlášť sexy, věděl jsem, že Raffe se vážně nebude zdržovat tím, že by si mě prohlížel.
"Takhle se mi vážně líbíš..." zamumlal, zatímco si rozepínal svoje džíny. "Nadrženej a svolnej k čemukoliv..."
"Ve tvým zájmu doufám, že tady máš kondom a lubrikant. Někde. Blízko," kousl jsem se do rtu. "Nejsem svolnej, jsem extrémně NEDOČKAVEJ!"
Otočil se, otevřel jednu skříňku nad kuchyňskou linkou a vytáhl z ní obě potřebné věci.
Posadil jsem se, chytil ho za boky a přitáhl si ho k sobě. Dychtivě jsem ho políbil, zatímco moje ruka sklouzla k jeho penisu. Nebylo potřeba ho nijak víc vzrušovat, ale stejně, chtěl jsem si sáhnout, chtěl jsem ho chvíli dráždit...
Najednou jsem zase ležel na stole, protože Raffe mě donutil si lehnout. Slyšel jsem plopnutí víčka tubičky s lubrikantem. Raffe mě líbal, zatímco jeho prsty, hned dva najednou, do mě pomalu pronikaly. Nechtěl jsem ten polibek přerušit. S jazykem v jeho ústech jsem zasténal. Jeho prsty si ve mně hrály, zkušeně, nádherně, kňučel jsem už teď, vážně jsem byl nadržený.
Byl jsem v našem polibku ztracený, tak ztracený, že jsem skoro nevnímal, jak ze mě vytáhnul prsty, neslyšel jsem otevření kondomu, ale, zatraceně, vážně jsem vnímal, jak do mě proniká, bylo to nádherné, teď už jsem se neudržel, odtrhl své rty od jeho, zaklonil hlavu a zalapal po dechu.
Okamžitě se mi ústy přisál na klíční kost. Cítil jsem jeho jazyk, jeho dlaň svírala můj zadek a já ležel, dřevěný stůl chladil moje záda, sténal jsem, protože tohle jsem přesně chtěl už včera, nejspíš už mnohem dřív, a dnes jsem to dostal, a jak...
Přirážel do mě rychle, skoro přesně tak, jak to mám nejradši, ale nemínil jsem mu říkat, ať o kousíček zpomalí, tohle bylo fajn, bože, tohle bylo moc fajn.
Najednou se ode mě odlepil, slyšel jsem jeho přerývavý dech, jeho tiché sténání.
Pootevřel jsem oči a zadíval se na jeho tvář. Byla rozkošná, on sám upíral zamlžený pohled mým směrem, ale ne na mě, měl jsem pocit, že skoro ani nevnímá, jo, byl prostě mimo, jen mě šukal, jen mě nádherně šukal, a já si nemohl pomoct, ruka mi sjela dolů, začal jsem se honit v rytmu s jeho přírazy, oči jsem zase zavřel, nechal jsem se unášet tím pocitem, když vtom jsem zase měl jeho rty na svých rtech, jeho jazyk ve své puse, svou ruku, tu, co se nestarala o to, aby mě přivedla k orgasmu, v jeho vlasech, tiskl jsem si ho k sobě, držel jsem ho, aby mi neutekl, jen jsem ho nechtěl přestat líbat, protože ty polibky byly famózní, protože mě tak nehorázně vzrušovaly a hnaly až k...
Pak už si pamatuju jen to, jak jsem se od něj odtrhnout už musel, jak jsem se za neustálého opakování jeho jména udělal, jak do mě dál zběsile přirážel, rychleji a rychleji, jak vytřeštil oči a jeho svaly ochably a on se mi se sténáním svezl do náruče, jak jsem kolem něj obtočil paže, držel ho pro případ, že by se mu podlomily nohy, rukou bloudil v jeho vlasech, opakoval mu, jak to bylo fantastické...
A bylo. Zatraceně, bylo to famózní.
Nejsem si jistý, co kvůli tomu bude se skupinou, protože zpěvák a kytarista by spolu asi vážně neměli šukat, ale je mi to upřímně jedno. Nějak to dopadne. Ať se stane cokoliv, za tenhle sexík na stole mi to stálo. A za ten pak ve sprše taky. A za ten na gauči, o pár hodin později. A i za libovolný další, který se udál od toho prvního před týdnem...

Žádné komentáře:

Okomentovat