Jonne nespokojeně zamručel. Z jeho krásného snu ho
právě vytrhla zatracená televize. Zatraceně, krásného snu? To byla noční
můra! Vždyť přeci byla o Wildovi! A už se k sobě pomalu nakláněli...
Přetáhl si polštář přes hlavu. Proč mu tohle Antti dělá?! Určitě ještě nebylo ani deset...
"Do prdele, kurva, Aatamilo!" vykřikl a posadil se.
Očekával,
že bude mít před obličejem obvyklé rudé dredy. Ale ne. Místo toho
spatřil rozcuchané hnědé vlasy. Vytřeštil oči a polkl.
"Neboj, taky bych si nevzpomněl," ujistil ho Jann.
"Wilde," vydechl Jonne.
"Doufám, že na mě není až o tolik horší pohled než na Anttiho."
"Možná i lepší," zamumlal Jonne.
Jann se na něj udiveně zadíval. "No... Asi jsi ještě ospalý, co?"
"Kdybys byl Antti, seřval bych tě za tu televizi."
"Promiň. Nevěděl jsem, že tě vzbudí."
"Antti to ví. Máme domluvu, že tu věc nebude nikdy zapínat do chvíle, kdy mu to dovolím... Hej, nech to běžet!"
"Vadí ti to. Omlouvám se, neměl jsem to vůbec pouštět, jen jsem se chtěl na chvíli zabavit a číst se mi nechtělo..."
"Wilde! Prostě to NEVYPÍNEJ, ano? Teď už to vážně nevadí. Beztak jsem vzhůru."
"Vážně se můžu dívat?"
Jonne vrhl rychlý pohled na dálkový ovladač v ruce druhého zpěváka. Pak mu předmět urychleně odebral.
"Ano, vážně se můžeš dívat."
"Ehm..." odkašlal si Jann.
"Co, Wilde?" zafuněl Jonne.
"Vážně se chceš dívat právě na tohle?"
"Co je na tom... Pohádky..."
"Hele, to jsou..."
"Kummien..." zanotoval tiše Jonne.
"Aina kanssa Kummikarhujen..." přidal se Jann.
"Korkealle tie nyt pomppien..."
"Käy Kummikarhujen..."
Vyděšeně se na sebe zadívali.
"Aby bylo jasno," zavrčel Jonne. "Na tuhle pohádku jsem se díval se čtyřletým synem svýho nejlepšího kamaráda!"
"Hodněkrát, co?" pozvedl obočí Jann.
"A odkud znáš ten text ty, když už jsme u toho?!"
"Párkrát jsem hlídal... holčičku jedný kamarádky. Takže jsem to nějak... pochytil."
"Holku? Fajn, kluka bych ti nikdy nesvěřil," ušklíbl se Jonne. "S holkou si musíš mnohem líp rozumět."
Jannovu tvář rozjasnil zasněný úsměv. "Jo. Rozumíme si báječně."
"Kolik jí je?" zeptal se Jonne dřív, než stihl zarazit svou zvědavost.
"Osm," špitl Jann. "Hlídám ji už nějakou tu chvíli, pravda."
Jonne obrátil svou pozornost zpět na televizi. "Hej! Ale tenhle díl znám!"
"Jo, já taky," naklonil Jann hlavu. "Emily ho má nejradši. Všechny má nahraný, takže tenhle jsem viděl tisíckrát..."
"Ale... Je to německy."
"Vypnu to."
"Vypni to."
"Jonne... Ovladač máš ty."
Televize zhasla. Dva muži se na sebe zadívali.
"Co teď?" zeptal se Jonne.
"Asi by se to chtělo upravit a jít se najíst."
"Chceš do koupelny jako první?"
"Pustíš mě?"
"Běž."
Následuje: A to jako v tomhle?!
Žádné komentáře:
Okomentovat