sobota 27. dubna 2013

50: Už teď se mi stýská

Jonne se zadíval z malého, lehce pootevřeného okna. Zvolna dýchal chladný vzduch, který k němu pronikal. Poslouchal jekot fanynek. Už za pět minut na pódium vrazí Jann. A pak se Jonne půjde dívat. Nebo ještě dřív. Aby mu stihl popřát štěstí.

Dveře se otevřely. Do šatny proklouzl vysoký muž v dlouhém kabátu.
„No konečně,“ konstatoval Larry.
„Já vím,“ vzdychl Christus. „Ale jejich letadlo mělo zpoždění. A já se nebyl ochotnej loučit dřív, než jsem vážně musel.“
„Takže ještě čekají?“ zeptal se Nakki.
„Ne, už jdou ve vzduchu,“ zavrtěl Christus hlavou. „Ale obrečel jsem to, to je fakt. Sakra, viděl někdo mý červený kalhoty?“
„Pojď sem. Kašli na kalhoty,“ natáhl Jonne ruku. Když Kristian přistoupil k němu, blonďák mírně stiskl jeho dlaň. „Jak se cítíš?“
„Jak myslíš?“ vzdychl Christus. Posadil se na židli vedle Jonneho. „Už teď se mi stýská. Chvíli jsem měl chuť na to letadlo naskočit s nima. Ale nemůžu vás tu nechat...“
„Co bysme si bez tebe počali, viď?“ naklonil se Larry tak, aby si mohl položit hlavu na Christusovo rameno. „S kým bych asi tak spal?“
„Prosím?!“ zasmál se Jonne.
„V posteli,“ dodal Larry. „Když Kristian je tak výborný ohřívátko...“
„Dík, no. Ceníš si mě jen jako ohřívátka?“ frkl Kristian.
Larry se zmocnil jeho druhé ruky.
„Ne, jako ohřívátka ne,“ zašeptal. „Vždyť to víš...“
„Páni, vy dva vypadáte pomalu jako mileneckej pár,“ ušklíbl se Nakki.
„Souhlas,“ konstatoval Jay poté, co oba kytaristy zahlédl v odlesku zrcadla, před kterým si líčil oči.
„Jukko, měl by ses začít oblíkat,“ zvedl Larry hlavu.
„Jo, jasně,“ vstal Kristian. „Tak počkat... Jukko?!“
„Ehm...“ odkašlal si Larry. „To jsem neřekl!“
„Správně. Protože jinak by ses v noci mohl zahřívat leda tak sám!“ upozornil ho Kristian.
Dveře se znovu otevřely a s prásknutím zase téměř ihned zavřely.
„Antti!“ vyjekl Jay. „Kvůli tobě jsem si rozmazal linku!“
„Převelice se omlouvám,“ vydechl uřícený Antti. „Pánové, byl jsem šmírovat publikum. A víte co? JE TAM!“
„Publikum? No nekecej,“ ušklíbl se Nakki a zhluboka potáhl ze své cigarety.
„Ale hovno publikum, ty pako! ONA tam je!“ vyskočil Antti vysoko do vzduchu.
„Kdo?“ nechápal Jay.
„Gabriela!“ zaječel Antti.
„Počkej, máš na mysli tu svoji černovlasou krásku?“ pozvedl Christus obočí. „Už zase? Ona se rozhodla jezdit s náma?!“
„Očividně!“ kývl Antti. „Ale já si stěžovat nebudu. Sakra, musim ji najít, až skončíme...“
„Někdo se zamiloval...“ zatrylkoval Larry.
„Možná,“ usmál se Antti. „A rozhodně se za to nemíním stydět nebo omlouvat. Protože ta holka je prostě ÚŽASNÁ!“
„Která černovlasá?“ ozval se Jonne.
„O tom ty nic nevíš,“ zasmál se Jay. „Ty jsi mi dávno chrápal v náručí, když s ní slezl dolů!“
„Hele, mladej, nebuď drzej!“ napomenul ho Jonne.
„Hele, zlato, a když budu, co uděláš?“ otočil se Jay.
„No...“
„Vidíš?“
„Vstanu a půjdu pryč!“
„Kam asi?“
„Ehm... Koukat se na Jannův koncert?“

51: Já ho prostě žeru!

Žádné komentáře:

Okomentovat