57: Jonne, radši si sedni...

Právě ve chvíli, kdy Jonne definitivně odložil tužku na oči, se dveře šatny otevřely. Dovnitř vešli dva kytaristé.
„Bože můj!“ vykřikl Jonne, když spatřil Larryho bledou a vyděšenou tvář. „Copak tu člověk nemůže změnit názor bez toho, aby vás to všechny naprosto-“

„To není kvůli změně tvýho názoru,“ oznámil Christus. „Tedy, jen trošku.“
„Tak co se stalo?“ zpozorněl Jonne.
„Řekni to ty,“ řekl chvějícím se hlasem Larry. „Já na tohle fakt nemám.“
„Co je? Něco doma nebo s Tommim?“ polkl Jonne.
„Kdyby bylo něco doma, přijde s tím Tommi sám, ne?“ zamumlal Nakki.
„Ne, není to nic doma, nebojte,“ zavrtěl hlavou Larry. „Je to něco tady. Až moc tady.“
„Jann!“ vyjekl Jonne.
„Přímo v týhle místnosti,“ upřesnil Larry.
„Jonne, radši si sedni...“ doporučil Christus.
„Ježiš!“ vytřeštil oči Jay. „Vy dva mu to chcete-“
„Zmlkni!“ okřikl ho Antti.
„Co mi chcete říct?“ svezl se Jonne pomalu do křesla. „Kluci, sakra, vy mě děsíte. To mi nedělejte...“
Christus si klekl proti Jonnemu. Vzal blonďákovy ruce do svých a usmál se.
„Jsem gay,“ zašeptal. „A Larry je gay. A my dva jsme spolu už čtyři roky. Neřekli jsme ti to, protože jsme se báli. Ale teď, když tvrdíš, že jsi-“
„Páni, hezkej vtip!“ zasmál se Jonne. „Málem bych vám na to snad skočil!“
„Vidíš? Vidíš?! Já ti to říkal!“ zaskučel Larry.
„Jonne, není to vtip,“ zavrtěl hlavou Christus.
„Že ne?“ zachvěl se Jonne. „Kurva, ne. Ne, já vám nevěřím, ne...“
„Jak ti to mám dokázat?“ vzdychl Christus.
„Nijak! Nijak mu to nedokazuj!“ vykřikl Larry. „Kurva, já ti říkal, že tohle nemá smysl!“
„Ale má!“ oponoval mu Christus. „Jonne, vzpomínáš, jak jsem byl naprosto zničenej bez Cami? Jak o mě měl Larry strach? Pamatuješ, říkal mi Jukko. Protože on mi říká Jukko. Jen od něj a od mámy mi to nevadí. Víš proč od něj ne? Protože ho miluju a on mě...“
„A proč mi to říkáte až teď?!“ zeptal se hlasitě Jonne.
„Protože jsme byli vyděšený, že nás zavrhneš, například?“ navrhl Larry. „Protože jsme nechtěli rozložit skupinu? Protože jsme to mohli vydržet i potají, i když to znamenalo předstírat, že s někým chodíme, předstírat, že na turné si na hotel bereme holky, milovat se neskutečně potichu...“
„A teď už to tajit... nemusíme,“ sklopil Christus oči. „Nebo jsme měli?“
„Vy VŠICHNI to víte?!“ přejel Jonne pohledem po ostatních členech.
„Asi dva dny,“ ušklíbl se Nakki. „Řekli nám to v tourbuse.“
„Takže to ví i...“
„Tommi taky,“ přiznal Christus. Vzhlédl a v očích se mu třpytily slzy. „Jonne... Jonníku... Nám je to kvůli tobě líto. Prosím, věř, že je. Ale nemůžeme s tím udělat vůbec nic. Omlouvám se, Jonníku. Za nás za oba...“
„Pojď sem, ty blbečku,“ špitl Jonne. Christus zjistil, že je sevřen v pevném objetí.
„Děkuju,“ vzlykl. „Děkuju, miláčku...“
„Larry,“ usmál se Jonne. „Pojď sem taky. Vy mí pitomečci. Čtyři roky?!“
„Celý čtyři,“ přisvědčil Larry.
„Měli jste to říct. Vážně, měli. Já bych se s tím srovnal.“
„Copak jsme to mohli vědět?“ popotáhl Christus.
„Hlavní je, že teď už se schovávat nemusíte,“ prohlásil povzbudivě Antti.
„Přísahám, tohle bych od Jonneho nečekal,“ konstatoval Jay.
Jonne se tiše zasmál. „Kluci, já jsem plnej překvapení...“

58: Já se chci taky líbat!