neděle 28. dubna 2013

Embracing Past 23/40

A mezitím u Jonneho...


Seděl jsem uprostřed svého hotelového pokoje.
Matti nás viděl. Proboha Matti nás viděl. Matti nás viděl a mě teď už v životě vidět chtít nebude.
Seděl jsem a prostě se nedokázal zvednout. K čertu, nedokázal jsem se ani POHNOUT. Zíral jsem do země a nedokázal ani zavřít oči. Kdyby moje tělo nedýchalo samo, dávno bych tu ležel udušený.
Spal jsem s Jukkou. Matti to ví. Nikdy mi neodpustí.
A život bez Mattiho...
"Jonne?"
Nezvedl jsem oči. Ale věděl jsem, kdo se to zastavil u otevřených dveří mého pokoje. Žádný Fin by moje jméno nevyslovil s takovým přízvukem.
Neodpověděl jsem. Ani jsem se nepodíval.
Dveře pokoje tiše klaply. O chviličku později se mi před očima objevil Soheiův obličej.
"Hi, honey," řekl tiše.
Podíval jsem se jinam.
"You slept with Kris right?" zeptal se.
Vytřeštil jsem oči.
"A to víš JAK?!"
"Well, Japa told me that Kris had slept here, and you're sitting here and looking like... shit."
"To ti teda pěkně děkuju," zachraptěl jsem.
"Is this all just because you have slept with him? You're two grown men, for fuck's sake! And where is that idiot anyway?!"
"It's... It's more... difficult..." mumlal jsem, a ačkoliv jsem se vážně snažil přepnout do angličtiny, můj mozek mi prostě vypovídal službu.
"Hey. It's alright if you speak only Finnish. Really, love. I do understand you," usmál se.
"Díky," vzdychl jsem.
"So? Where is that idiot?"
"Nevím," pokrčil jsem rameny. "Vyběhl za Mattim, když nás... před chvílí nachytal, jak vedle sebe spíme v posteli..."
"Matti... WHAT?!" vykřikl Sohei.
"Přijel dřív, než měl," kousl jsem se do rtu. "A přísahám, ráno jsme už nic nedělali, jen jsem k němu byl přitulenej! Ale Matti nás neměl vidět..."
"Oh, honey..." zamumlal Sohei a jemně mě objal. "And Matti..."
"Odešel. A Jukka běžel za ním," vzlykl jsem. "Já nevím, proč to udělal. Jestli s ním chce mluvit, já... Já nevím!"
"It's gonna be alright, Jonne. Don't worry..."
"Já o něj nechci přijít," zakňučel jsem.
"And who EXACTLY are you talking about?"
Odtáhl jsem se od něj a nevěřícně se na něj zadíval. Už jsem otvíral ústa, abych mu řekl, že samozřejmě o Mattim, ale pak mi došlo, že ten zatracený japonský bastardík má až zbytečně vědoucný pohled v očích.
"O Mattim," řekl jsem.
"As you wish," pokrčil rameny.
Na dveře někdo zaklepal.
"I'll answer it," mrkl Sohei a vstal.
Zavřel jsem oči. Chtěl jsem umřít.
Co kdybych zkusil prostě jen tak přestat dýchat?
"Je pravda, že jsi mu v noci řekl mým jménem?"
Prudce jsem zvedl hlavu.
"Matti!" zajíkl jsem se.
Posadil se naproti mně. Zmateně jsem se rozhlédl. Sohei se zřejmě nepozorovaně vypařil.
"Je to pravda?" zopakoval Matti svoji otázku.
"J-jo," kývl jsem. "Je to pravda."
Nebyla, zatraceně. Ale... Jukka musel mít důvod, proč mu to řekl.
"Jukka tvrdí..." řekl Matti, ale do očí se mi nepodíval. "Tvrdí, že jsi to dovolil jen proto, že jsme si tak podobný, že jsi s ním měl pocit, že jsem to já."
Ježiš, tohle byla lež ještě stokrát větší, a Jukka to VĚDĚL!
Ale stejně... Stejně, když už to udělal...
"Miluju tě," zamumlal jsem. "Miluju tě, Matti..."

Žádné komentáře:

Okomentovat