"Co bys řekl na rychlou šukačku pro zlepšení nálady?"
Šokovaně se na mě zadíval.
"Kris! We're not even in my room yet!" kuňkl.
"Nikdo tady není, zlato," ušklíbl jsem se. "Ale mimochodem, kdyby byl, porozumí hlavně tvý odpovědi, ne mý otázce, takže..."
"You jerk," frkl Sohei.
"K službám," kývl jsem mírně hlavou. "No, tak jaká je odpověď?"
"You want to forget about Jonne, right?" zadíval se na mě zkoumavě. "And Jack and Rakel."
"To může bejt pravda," uznal jsem.
"And you really think that sex is gonna help you?"
"No, možná se do tebe bezhlavě zamiluju, nebudu už chtít sex s nikym jinym a na blonďáčka zapomenu."
"Hm, I don't think so," zavrtěl Sohei hlavou. "Sorry, honey, you are not gonna fall in love with me. You would have fallen already."
"Někdy tě nenávidím," konstatoval jsem při otvírání dveří našeho pokoje. "Copak, nechceš si snad zasouložit?"
"Honestly? No," usmál se na mě. "Well, I MIGHT want to have sex, but... Not with you, sorry, love."
"Co? Tak s kým?" zamrkal jsem. "Ach, ne. Furt jedeš po tom sexy bedňákovi?"
"Yeah. So what?" pokrčil rameny. "He was so sweet! And he came here yesterday, you know, in the evening while you were in the shower, he just wanted to chat a little... He left when I told him about you. I think he got it the wrong way..."
"Sohi, to je blbost," zamračil jsem se. "Proč... Jo, aha. Kurva."
"What?"
"Hele, promluvím si s ním, jo? Zítra, pokud nevadí. Dneska potřebuju mít kde spát," mrkl jsem.
"You don't HAVE TO, Kris," zavrtěl hlavou. "I can do it myself, really. And it's not even really worth all that shit with explaining, it's just... a sex. I can do without it. Really. And you should rather sort out all YOUR problems first. Really, yours are bigger than mine..."
"To tvoje REALLY mi začíná lízt na nervy, Murakami!"
"I don't REALLY care about that, Mikkonen!" vyplázl na mě jazyk. "Oh my, I need a shower. I wasn't in the mood yesterday when you FINALLY got out!"
"Promiň, kotě," kousl jsem se do rtu. "Ale, ehm, to mě tady necháš samotnýho? Jsem deprimovanej!"
"Jo, nechám," kývl. Pak se široce zakřenil. "You know, I might speak Finnish even to you. I mean... Máme... čas..."
"To máme, kotě," kývl jsem. "I když jsem si na tu tvoji angličtinu už docela zvyknul. No, běž do tý sprchy. Já se tady zatím budu svobodně nudit."
"Fajn. Ale... jestli se... zabij...eš..."
"Neboj, TAK špatně na tom nejsem. Jen padej."
Usmál se na mě, vyhrabal svůj ručník a zmizel v koupelně. Já se rozvalil na postel a zíral do stropu. Do hlavy se mi začaly vkrádat otravné myšlenky.
Pořád jsem nevěděl, co mám udělat s Japou. Hlavně jsem se s ním nechtěl hádat. S kýmkoliv na světě, jen ne s ním. I když Soheie jsem fakt skoro miloval, s Japou jsme byli nejlepší přátelé už tak strašně dlouho. Moje druhá polovina. Byl jako Matti. Druhý bratr, jen náhodou se mnou geneticky nespřízněný.
A teď, když se mnou odmítal mluvit, cítil jsem se tak hrozně prázdný.
Nejradši bych teď vyrazil z pokoje, doběhl do toho jeho a padl před ním na kolena a prosil o odpuštění, i když by to bylo víc než patetické.
Moje druhá polovina.
Ozvalo se zaklepání na dveře. Bezva. Zrovna ve chvíli, kdy mi myšlenky uletěly k Jonnemu. K tomu, co teď dělá s Mattim. K tomu, jestli už má nohy od sebe.
Zaklel jsem, vstal a došel ke dveřím.
Doufal jsem v japu, vážně hodně doufal. Ale na chodbě stál jen ten sexy bedňák.
"Ach, ahoj," usmál jsem se. "Sohei je ve sprše. Jestli chceš, můžeš tu na něj počkat."
Prohlédl si mě od hlavy k patě.
"A ty tady... ehm..." odkašlal si.
"Řekněme, že kvůli okolnostem, co jsem nemohl ovlivnit, jsem jeho novej spolubydlící."
"Ach. A včera..." kousl se do rtu.
"Včera jsem byl taky spolubydlící," kývl jsem. Odstoupil jsem ode dveří. "Tak co? Počkáš na naši japonskou princezničku?"
"Co když z tý koupelny vyjde nahej?"
"Vzhledem k tomu, v jaký situaci jste se podle mýho kouzelně exotickýho zdroje už octli, je to to poslední, o co by ses měl strachovat, ne?"
Ušklíbl se.
"Fajn. Tak počkám..."
Žádné komentáře:
Okomentovat