středa 24. dubna 2013

Forever 10/12

A na koncertě pak...


Když jsem vstávala od kláves, klepala jsem se jako ratlík. Tak strašně jsem nechtěla. Jak se Jani vůbec mohl tvářit tak klidně?
Co jsme ji začali cvičit, připadala mi tahle písnička víc a víc nevhodná k tomu, abych ji zpívala s Janim. Co teprve ve chvíli, kdy se rozhodlo, že ji budeme zpívat JEN my dva, bez Kaideho doprovodu.
Co teprve ve chvíli, kdy na mě Jani před začátkem mrknul.

I guess I will love you again
after all these things we have come through
and yes I will show it to you then
but it certainly may také some time to happen

Přísahám, kdyby nezačínal on, nezvládnu to.
Málem jsem se nezvládla ani přidat.

yes I will love you again
it might take a year, maybe two

Nebo taky třeba šest, že...

and yes I will show it to you then
coz I'm sure some things will last forever
forever...

Proč jen se na mě podíval právě takhle?

forever and forever
our love can stand without shame
forever and forever
sounds corny but it's gotta be true

Kéž by tak byla, Jani, kéž by byla.

or keep saving yourself
saving yourself forever

Měla jsem co dělat, aby mi nesklouzl hlas. Abych se nerozbrečela a neutekla, nebo naopak nepadla přímo na zadek, jak se mi klepala kolena.

these days of our lives are seducing me
to try something outrageous and wild
but day after day I keep hearing you
I just can't get you out of my head

Nemohla jsem si pomoct, tuhle větu jsem zpívala s ním, i když ne do mikrofonu. A dívala jsem se přímo na něj.
A rozklepala jsem se, když mi došlo, že on se zase dívá na mě, a že to tudíž viděl.

forever and forever
our love can stand without shame
forever and forever
sounds corny but it's gotta be true
or keep saving yourself
saving yourself forever

Nasadit si tu hereckou tvář. Úsměv. Nic se neděje. O nic nejde.
Je to poslední písnička. Jsme v Tampere. Slezu z pódia a do půl hodiny jsem doma. Řeknu, že je mi zle. Že sklízet jim pomůžu jindy.
Do půl hodiny jsem s Topim.

forever and forever
I love you forever
forever and forever
I love you
forever...

Jeho hluboký hlas. Jeho pohled, když tohle zpíval.
Jeho oči upřené na mě.
Nevím, jak jsem to dozpívala.
S posledním forever už jsem měla pocit, že se skácím.
Vzal mě kolem pasu, když jsme se ukláněli. Musel cítit, jak rozklepaná jsem.
"Riikko, musím s tebou mluvit," řekl mi, když jsme slezli z pódia.
"Mluv," odpověděla jsem tiše.
"U mě, až to sbalíme."
"Doma máš Jennu."
"Ta... jela ke svojí sestře. Má nějaký problémy s manželem."
"Tak to si užiješ hezkej večer o samotě."
Ani jsem se neobtěžovala převléct. Naházela jsem svoje normální oblečení do tašky, vzala si kabátek a vyběhla ven.
Ani jsem se s kluky nerozloučila.

Žádné komentáře:

Okomentovat