Christus otevřel dveře svého bytu, sundal si boty a kabátek, došel do ložnice. Vrhl letmý pohled na Japu, který se momentálně snažil zabalit jeho oblečení.
"Stejně jsi všechny ty cetky dal na stěhování, co? Hnusnej bastarde," zavrčel.
"Jukko..." vzdychl Jack.
"Jdu spát," oznámil Christus. "Jsem unavenej."
S tím padl na postel, zavřel oči a během chvíle se pohroužil do tvrdého spánku.
Když se probral, zjistil, že na sobě má jen trenýrky a je pečlivě přikrytý dekou. Zároveň s tím postřehl, že je už ráno. Když z nočního stolku zvedl mobil, zjistil, že je dokonce už po jedenácté.
Zaklel a odhodil ze sebe deku.
"Jacku?" zavolal. "Jacku, ty zasranej kreténe! Proč jsi mě nevzbudil?!"
"Taky přeju dobrý ráno!" ozvalo se z kuchyně. "Mám ti rovnou vařit kafe?"
"Na to se musíš PTÁT?!" vytřeštil Christus oči.
Krátce se zastavil v koupelně, načež se pomalým krokem vydal do kuchyně.
Kde naprosto ztuhl, neboť u stolu seděl Tommi Liimatainen.
"Tvý kafe," řekl Jack, položil hrnek na stůl a nenápadně se vytratil z kuchyně.
"Ty HNUSNEJ-" začal Christus, ale zmlkl v okamžiku, kdy se jeho ruky dotkla Tommiho ruka. "A ty chceš co?! Včera jsme si to dost jasně vyjasnili!"
"Ty sis to vyjasnil, Jukko. Já nemohl říct ani slovo!"
"To proto, že tě nechci NECHAT říct ani slovo, víme? Nechci tě už poslouchat! V minulosti jsi toho řekl až až!"
"To není vůbec pravda, Jukko!" ohradil se Tommi.
"CHRISTUS!"
"Tak ti už nikdy znova říkat nezačnu."
"Proč ne? Jsem tvůj klient. Už zase. Nebo budu, až s Jackem založíme tu kapelu. Musíš se tak ke mně chovat."
"Ach, takže když jsem ti tehdy vyšukával mozek z hlavy, bylo to... co?"
"Rozšířený služby?" pokrčil Christus rameny. "Sakra, Liimatainene, to BYLO v minulosti!"
"Prosím, chci, aby to bylo i v přítomnosti," olízl si Tommi rty.
"Jdi do háje, Tommi. Nechci znova dělat ty samý chyby!"
"Podle tebe byl vztah se mnou CHYBA?"
"Začal jsem kvůli tomu fetovat, chlastat a málem se mi zhroutil celej život. Málem jsem i UMŘEL, a to ne jen jednou! Myslíš, že to chyba NEBYLA?"
"To nebylo kvůli mně."
"Ale samozřejmě, že bylo! Ctihodný pane manažere, jehož homosexualita by narušila jeho profesní image. Panebože, jako bys kdy MĚL jinou image než... hipísáckýho bezdomovce!"
"Tohle byla naprosto dokonalá podpásovka, lásko."
Christus vzal svůj hrnek a došel k oknu, tak, aby proboha byl k Tommimu zády.
"Tak mi už vůbec neříkej, ty hnusnej parchante."
"Fajn. Christusi," vzdychl Tommi. "Jo, dobře. Chápu. A... jo, máš pravdu. Jo, zasloužím si, aby ses na mě vybodnul, naprosto. Jen... Jen jsem naivně doufal, že když přijdu a řeknu ti, že mi na tobě vážně pořád záleží, že nechci, aby ses stěhoval, že chci, aby ses ke mně vrátil, tak..."
"Já po tobě chtěl, aby ses za mě nestyděl," zavrtěl Christus hlavou.
"Nikdy jsem se NESTYDĚL."
"Nekecej. Byl jsem ten problémovej. Ten špatnej. Kdokoliv by tě přede mnou varoval, nikdo by nechtěl, abys byl se mnou... Musel ses za mě stydět."
Tommi položil dlaně na jeho boky.
"Ne. Fakt nikdy. Byl jsem prostě jen kus vola..."
Christus zavřel oči. Ne. Tohle nejde.
Tommi mu chyběl, vždycky, hrozně, ale... tak snadno podlehnout? Blbost.
Krom toho, vztah, co se jednou naprosto rozpadl, nemá smysl slepovat. I kdyby se ten hlavní důvod, proč se rozpadl, teď vypařil.
Vždyť až na tu jednu věc to bylo... skoro perfektní...
"Jeden měsíc," zamumlal Christus.
"Cože?"
"Jestli to myslíš vážně. Máš jeden měsíc na to, abys mě dostal zpátky. Udělej, co jen uznáš za vhodný. Donuť mě, ať se do tebe zase zamiluju a ať ti uvěřím. Jednoduchý."
"Uvěříš... ty mně? A já tobě uvěřit nemám? Že si zas nenajdeš nějakej pitomej důvod, proč se hádat? Dobře, uznávám, tak pitomý to nebylo, ale... A mám ti věřit, že nezačneš fetovat?"
"To už je na tobě, Tommi. Ty mě chceš zpátky, ne já tebe. Rozhodni se, jestli ti za to stojím...."
Žádné komentáře:
Okomentovat