Autor: Arvari
Žánr: nepokrytá slashárna
Přístupnost: nepokrytý NC-17
Postavy: Kaide Palmer, Zacky Nite a pár nepodstatných vedlejších
Shrnutí: "Možná by bylo fajn vypít toho tolik jako on... Uvolnit se jako on..."
Počet slov: 2367
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...
Žánr: nepokrytá slashárna
Přístupnost: nepokrytý NC-17
Postavy: Kaide Palmer, Zacky Nite a pár nepodstatných vedlejších
Shrnutí: "Možná by bylo fajn vypít toho tolik jako on... Uvolnit se jako on..."
Počet slov: 2367
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...
Cítil
jsem, jak mi alkohol stoupá do hlavy. Pil jsem dneska podstatně víc,
než jsem měl. Tedy, nepil jsem ze své vůle, přirozeně. Wilde do mě lil
jednoho panáka vodky za druhým, prý abych zapomněl na svoje milostné
problémy...
Pch, milostné problémy.
Fajn, pustila mě k vodě. No a co? Ano, pořád jsem kvůli tomu měl mizernou náladu, ale vážně jsem netrpěl sebevražednými sklony a neutápěl se v alkoholu. Byl to TÝDEN, sakra. A dvouletý vztah předtím. Tak co se ode mě vlastně čekalo? Že budu šťastně poskakovat a juchat?
No, Wilde to zjevně čekal. Protože mi přinesl další drink. Tentokrát byl ale už mírnější. Přistál přede mnou DŽUS s vodkou.
"A když řeknu, že mám fakt už dost?" pozvedl jsem obočí.
Věnoval mi jeden lehce nepřítomný, ale velmi zářivý úsměv.
"Tak mi to bude absolutně ukradený..."
"A když řeknu, že ty už máš taky dost?" naklonil jsem hlavu, která se během toho gesta ukázala být podstatně těžší, než jsem předpokládal, pročež mě její narovnání stálo velké množství sil.
"Tak ti řeknu, Kaidí, že potřebuješ pít víc!" zakřenil se.
Pak se otočil a zřejmě zahlédl nějaký objekt podstatně zajímavější než mě, protože se vydal zhruba tímtéž směrem, kterým se díval. A vzápětí padl do náruče Tenderovi.
Odvrátil jsem se, když si k sobě přitáhl bubeníkovu tvář a věnoval mu velmi divoký a hluboký francouzský polibek.
Zadíval jsem se přesně na druhou stranu, ale jediné, co jsem tím získal, byl pohled na to, jak svalnatý a zatraceně hezký... zpěvák té skupiny, co se k ní nedávno dali Robin s Tenderem... flirtuje právě s naším kytaristou.
Zatraceně. Buď jsou všichni kolem mě teplí, nebo s nimi prostě jen chlast dělá věci, které od nich nikdo nečekal.
Rozhlédl jsem se po zkušebně. Jannův jazyk stále rejdil v Tenderových ústech. A zdálo se, že je tu nějak míň lidí než ještě před pár desítkami minut.
Tamhle seděl Ardé a kupodivu nebyl zdaleka tolik nalitý, aby někoho oblézal. A vedle něj seděla Poppy a poklidně sledovala, jak její přítel, neboli Wilďák, vklouzává rukou pod Tenderovo tričko. Tak nějak bych se snad ani nedivil tomu, kdyby se za chvíli vypařili a... radši nemyslet.
Ale pak už tu bylo jen pár lidí,co jsem pořádně ani neznal, jen od vidění, jako Anttiho z Volter nebo Wilďákovu drahou sestřičku...
A najednou se Wilďák odtrhl od Tendera a na nejistých nohou ušel pár kroků. "Já mám nápad! Zahrajeme si flašku!"
"Zlato," zasmál se Tender. "Ty máš víc než dost!"
"Ale houby!" bránil se Wilde. "No tak, lidi, nebuďte srabi..."
"O co ti jde, Wilde?" ozval se Antti. "O líbačky? Klidně ti jeden polibek věnuju!"
"Hm, tak pojď sem, brouku..." zavrněl Wilde.
"Probůh..." zasmál se Robin, vstal z křesla a došel až k našemu zpěvákovi. "Wildí, ty jsi dneska nějakej povolnej..."
"Na to ti řeknu jen dvě slova, Robínečku," zakřenil se Wilde. "Gin. Tonic. Ale na vině toho všeho je ten gin, řekl bych..."
"Ale NEPOVÍDEJ," zasmál se Robin. "Pojď sem. Dej mi taky pusu..."
Zrovna ve chvíli, kdy jsem začal přemýšlet o tom, že je nejvyšší čas vstát a jít domů, posadil se na gauč vedle mě onen zpěvák skupiny, co se k ní nedávno dali Robin s Tenderem. Zatraceně. Teď abych se snažil vzpomenout si na jeho jméno...
"Ahoj," mrkl mezitím ten zpěvák a obdaroval mě vysoce zářivým úsměvem.
"Ahoj..." odvětil jsem. "Ehm... Zacky, že jo?"
"Většina přátel mi říká Ville," řekl až podezřele neopilým hlasem. "A ty jsi Kaide. Wildův klávesák."
"Jo... jsem," kývl jsem rozpačitě.
"Wilde ti dneska dával pěkně zabrat, co?" pozvedl obočí při pohledu na skleničku džusu s vodkou, kterou jsem stále držel v ruce.
"To dával," souhlasil jsem a bezděčně jsem ze sklenice upil.
"Víš, i když většina lidí si netroufne, můžeš mu říct NE," poznamenal Ville.
Spolknul jsem poznámku, jestli už to někdy zkusil, a obsah sklenice jsem tentokrát už zcela eliminoval.
"Možná by bylo fajn vypít toho tolik jako on... Uvolnit se jako on..."
Zackyho ruka se NĚJAK octla na mých ramenou.
"Není zdaleka tak opilej, jak předstírá," usmál se. "Je jen v náladě. Opilej je leda tím pocitem, že o něj každej stojí... A krom toho je nadrženej a plánuje, koho si s Poppy vezmou domů."
"Jak DOMŮ?" vytřeštil jsem oči.
"Ale kuš. Nikdy sis nevšimnul, že se z mejdanu většinou vypaří ještě s NĚKÝM? A dneska to asi bude Tender. Jelikož po Robinovi kouká Joanka. Nebo zmizí v pěti..."
"Hele, co sis šlehnul?!" zadíval jsem se na něj zděšeně.
"Absolutně nic," zavrtěl hlavou. "Ach, Kaide. Jsi zbytečně úzkoprsej. Vážně se potřebuješ uvolnit."
"Ne. Alkohol už prosím NE. Začíná se mi motat hlava..."
"Nemluvím o alkoholu," řekl tiše a sklonil se ke mně. "I když, po tomhle se ti hlava možná bude motat taky..."
Pak jsem najednou ucítil jeho rty na těch svých. A hlava se mi vážně skoro zatočila.
Bylo to tak... tak divné.
CHUTNALO to jinak.
Chutnal trochu po vínu a po whisky a po nějakých větrových bonbonech. Cítil jsem z něj něco jiného, něco... něco, co ženská nemá a nikdy mít nebude. Takovou zvláštní, mužnou chuť...
Určoval tempo a já ho nechal, i když teď bych nedokázal vysvětlit proč.
Nebylo to tak, že bych si neuvědomoval, že se právě líbám s chlapem, já to naopak moc dobře věděl. Ale bylo mi to jedno. Líbilo se mi to.
Líbilo se mi to tolik, že jsem slastně zavrněl, zavřel oči a zajel prsty do jeho vlasů.
Jeho ruce mi bloudily po těle, hladily mě, občas vklouzly pod tričko, nikam nespěchaly, laskaly mě... A po chvíli jsem už byl NEHORÁZNĚ vzrušený.
Nevím, jak dlouho jsme se líbali, ale vím, že když jsme se od sebe odtrhli, zkušebna byla dokonale prázdná.
"Sakra," zamumlal Ville. "Kapku jsme se asi zapomněli."
"Asi," kousl jsem se do rtu.
Chtěl jsem vstát a odejít. Vážně chtěl. Skoro jsem to i udělal. Skoro jsem se rozhodl to udělat. Jenže on mě vzal za ramena a zase mě políbil. A mně se v tu chvíli asi naprosto roztekl mozek.
"Asi už to chápu," řekl jsem, když se mi povedlo na chvíli oddělit. "Není to jen o alkoholu."
"Zdaleka na jen o alkoholu," souhlasil Ville.
"Líbání stoupá do hlavy ještě mnohem víc," zašeptal jsem.
"A co teprve tohle..." zavrněl a jeho rty vyhledaly můj krk a ušní lalůček.
Čekal jsem, že se dostaví něco jako záchvat paniky, ale nic, vůbec nic. Jen vzrušení, zatraceně úžasné vzrušení.
Bylo to divné a neznámé. Obvykle jsem to byl JÁ, kdo líbal na krk, jehož ruce bloudily po těle, ten, kdo rozmazloval...
"Ville," vzdychl jsem.
"Poddej se tomu..." zamumlal a jemně mě kousl do kůže nad klíční kostí. "Nebraň se..."
"Nebráním," odvětil jsem tiše.
A byla to pravda. Moje tělo ani nenapadlo bránit se. Nenapadlo to dokonce ani mozek...
Pch, milostné problémy.
Fajn, pustila mě k vodě. No a co? Ano, pořád jsem kvůli tomu měl mizernou náladu, ale vážně jsem netrpěl sebevražednými sklony a neutápěl se v alkoholu. Byl to TÝDEN, sakra. A dvouletý vztah předtím. Tak co se ode mě vlastně čekalo? Že budu šťastně poskakovat a juchat?
No, Wilde to zjevně čekal. Protože mi přinesl další drink. Tentokrát byl ale už mírnější. Přistál přede mnou DŽUS s vodkou.
"A když řeknu, že mám fakt už dost?" pozvedl jsem obočí.
Věnoval mi jeden lehce nepřítomný, ale velmi zářivý úsměv.
"Tak mi to bude absolutně ukradený..."
"A když řeknu, že ty už máš taky dost?" naklonil jsem hlavu, která se během toho gesta ukázala být podstatně těžší, než jsem předpokládal, pročež mě její narovnání stálo velké množství sil.
"Tak ti řeknu, Kaidí, že potřebuješ pít víc!" zakřenil se.
Pak se otočil a zřejmě zahlédl nějaký objekt podstatně zajímavější než mě, protože se vydal zhruba tímtéž směrem, kterým se díval. A vzápětí padl do náruče Tenderovi.
Odvrátil jsem se, když si k sobě přitáhl bubeníkovu tvář a věnoval mu velmi divoký a hluboký francouzský polibek.
Zadíval jsem se přesně na druhou stranu, ale jediné, co jsem tím získal, byl pohled na to, jak svalnatý a zatraceně hezký... zpěvák té skupiny, co se k ní nedávno dali Robin s Tenderem... flirtuje právě s naším kytaristou.
Zatraceně. Buď jsou všichni kolem mě teplí, nebo s nimi prostě jen chlast dělá věci, které od nich nikdo nečekal.
Rozhlédl jsem se po zkušebně. Jannův jazyk stále rejdil v Tenderových ústech. A zdálo se, že je tu nějak míň lidí než ještě před pár desítkami minut.
Tamhle seděl Ardé a kupodivu nebyl zdaleka tolik nalitý, aby někoho oblézal. A vedle něj seděla Poppy a poklidně sledovala, jak její přítel, neboli Wilďák, vklouzává rukou pod Tenderovo tričko. Tak nějak bych se snad ani nedivil tomu, kdyby se za chvíli vypařili a... radši nemyslet.
Ale pak už tu bylo jen pár lidí,co jsem pořádně ani neznal, jen od vidění, jako Anttiho z Volter nebo Wilďákovu drahou sestřičku...
A najednou se Wilďák odtrhl od Tendera a na nejistých nohou ušel pár kroků. "Já mám nápad! Zahrajeme si flašku!"
"Zlato," zasmál se Tender. "Ty máš víc než dost!"
"Ale houby!" bránil se Wilde. "No tak, lidi, nebuďte srabi..."
"O co ti jde, Wilde?" ozval se Antti. "O líbačky? Klidně ti jeden polibek věnuju!"
"Hm, tak pojď sem, brouku..." zavrněl Wilde.
"Probůh..." zasmál se Robin, vstal z křesla a došel až k našemu zpěvákovi. "Wildí, ty jsi dneska nějakej povolnej..."
"Na to ti řeknu jen dvě slova, Robínečku," zakřenil se Wilde. "Gin. Tonic. Ale na vině toho všeho je ten gin, řekl bych..."
"Ale NEPOVÍDEJ," zasmál se Robin. "Pojď sem. Dej mi taky pusu..."
Zrovna ve chvíli, kdy jsem začal přemýšlet o tom, že je nejvyšší čas vstát a jít domů, posadil se na gauč vedle mě onen zpěvák skupiny, co se k ní nedávno dali Robin s Tenderem. Zatraceně. Teď abych se snažil vzpomenout si na jeho jméno...
"Ahoj," mrkl mezitím ten zpěvák a obdaroval mě vysoce zářivým úsměvem.
"Ahoj..." odvětil jsem. "Ehm... Zacky, že jo?"
"Většina přátel mi říká Ville," řekl až podezřele neopilým hlasem. "A ty jsi Kaide. Wildův klávesák."
"Jo... jsem," kývl jsem rozpačitě.
"Wilde ti dneska dával pěkně zabrat, co?" pozvedl obočí při pohledu na skleničku džusu s vodkou, kterou jsem stále držel v ruce.
"To dával," souhlasil jsem a bezděčně jsem ze sklenice upil.
"Víš, i když většina lidí si netroufne, můžeš mu říct NE," poznamenal Ville.
Spolknul jsem poznámku, jestli už to někdy zkusil, a obsah sklenice jsem tentokrát už zcela eliminoval.
"Možná by bylo fajn vypít toho tolik jako on... Uvolnit se jako on..."
Zackyho ruka se NĚJAK octla na mých ramenou.
"Není zdaleka tak opilej, jak předstírá," usmál se. "Je jen v náladě. Opilej je leda tím pocitem, že o něj každej stojí... A krom toho je nadrženej a plánuje, koho si s Poppy vezmou domů."
"Jak DOMŮ?" vytřeštil jsem oči.
"Ale kuš. Nikdy sis nevšimnul, že se z mejdanu většinou vypaří ještě s NĚKÝM? A dneska to asi bude Tender. Jelikož po Robinovi kouká Joanka. Nebo zmizí v pěti..."
"Hele, co sis šlehnul?!" zadíval jsem se na něj zděšeně.
"Absolutně nic," zavrtěl hlavou. "Ach, Kaide. Jsi zbytečně úzkoprsej. Vážně se potřebuješ uvolnit."
"Ne. Alkohol už prosím NE. Začíná se mi motat hlava..."
"Nemluvím o alkoholu," řekl tiše a sklonil se ke mně. "I když, po tomhle se ti hlava možná bude motat taky..."
Pak jsem najednou ucítil jeho rty na těch svých. A hlava se mi vážně skoro zatočila.
Bylo to tak... tak divné.
CHUTNALO to jinak.
Chutnal trochu po vínu a po whisky a po nějakých větrových bonbonech. Cítil jsem z něj něco jiného, něco... něco, co ženská nemá a nikdy mít nebude. Takovou zvláštní, mužnou chuť...
Určoval tempo a já ho nechal, i když teď bych nedokázal vysvětlit proč.
Nebylo to tak, že bych si neuvědomoval, že se právě líbám s chlapem, já to naopak moc dobře věděl. Ale bylo mi to jedno. Líbilo se mi to.
Líbilo se mi to tolik, že jsem slastně zavrněl, zavřel oči a zajel prsty do jeho vlasů.
Jeho ruce mi bloudily po těle, hladily mě, občas vklouzly pod tričko, nikam nespěchaly, laskaly mě... A po chvíli jsem už byl NEHORÁZNĚ vzrušený.
Nevím, jak dlouho jsme se líbali, ale vím, že když jsme se od sebe odtrhli, zkušebna byla dokonale prázdná.
"Sakra," zamumlal Ville. "Kapku jsme se asi zapomněli."
"Asi," kousl jsem se do rtu.
Chtěl jsem vstát a odejít. Vážně chtěl. Skoro jsem to i udělal. Skoro jsem se rozhodl to udělat. Jenže on mě vzal za ramena a zase mě políbil. A mně se v tu chvíli asi naprosto roztekl mozek.
"Asi už to chápu," řekl jsem, když se mi povedlo na chvíli oddělit. "Není to jen o alkoholu."
"Zdaleka na jen o alkoholu," souhlasil Ville.
"Líbání stoupá do hlavy ještě mnohem víc," zašeptal jsem.
"A co teprve tohle..." zavrněl a jeho rty vyhledaly můj krk a ušní lalůček.
Čekal jsem, že se dostaví něco jako záchvat paniky, ale nic, vůbec nic. Jen vzrušení, zatraceně úžasné vzrušení.
Bylo to divné a neznámé. Obvykle jsem to byl JÁ, kdo líbal na krk, jehož ruce bloudily po těle, ten, kdo rozmazloval...
"Ville," vzdychl jsem.
"Poddej se tomu..." zamumlal a jemně mě kousl do kůže nad klíční kostí. "Nebraň se..."
"Nebráním," odvětil jsem tiše.
A byla to pravda. Moje tělo ani nenapadlo bránit se. Nenapadlo to dokonce ani mozek...
Nevím,
jak dlouho jsme se tam jen líbali. Asi docela dlouho. Každopádně po
nějaké chvíli jsem byl nahý, dokonale nahý. A dokonale vzrušený. A
Villeho ruce mi dál bloudily po celém těle.
Nejspíš mi pořád ještě nedocházelo, co se tu děje, kam to všechno s nejvyšší pravděpodobností zajde.
Najednou Ville vstal z gauče a začal se rozhlížet.
"Co... Co je?" zeptal jsem se zmateně.
"Nic," zamumlal. "Jen hledám svoji bundu."
"Proč?" zamrkal jsem.
"Ty toho o sexu mezi chlapama moc nevíš, co?" ušklíbl se.
"Jak bych asi mohl?" frkl jsem. Pak konečně přišla ta panika, kterou jsem svým způsobem čekal už dávno. "Řekl jsi SEX?!"
Ville se sehnul a zvedl ze země džínovou bundičku.
"Netvrdím, že musím šukat já tebe," řekl. "Mně vyhovuje oboje, takže se rozhodni. Nebo jestli nechceš, spát spolu nemusíme..."
Zatraceně. Vždyť kdybych nechtěl, kdybych fakt NECHTĚL, neseděl bych tady NAHÝ a...
"Nejsem teplej," špitl jsem.
"Já vím," kývl.
"Nikdy mě nenapadlo... Prostě mě nikdy nenapadlo..."
"To se stane. I když jsou lidi, co by ti tvrdili opak."
Vylovil z bundy kondom a něco, co vypadalo skoro jako takové ty pytlíčky se vzorky šamponů a posadil se ke mně.
"Ville..." kousl jsem se do rtu.
"Jestli nechceš, řekni. Já to pochopím. Ale zastav to teď, ne dvě vteřiny před tím, než se to stane."
"Nechci tě šukat," řekl jsem a zabořil nos do jeho vlasů.
"Dobře," vzdychl. "Dobře..."
"Chci, abys šukal ty mě. Chci... Chci něco, co se ženskou zaručeně nezažiju."
Jeho dech se zrychlil. Cítil jsem to.
"Kaide," vydechl mi do ucha.
Odtáhl jsem se a vášnivě ho políbil.
Jo, chtěl jsem to. Tečka. Asi za tím jistou částí byl ten výbuch minulého vztahu, možná zhrzená ješitnost (i když nevím, jak jsem to chtěl zlepšit tím, že se NECHÁM ošukat), určitě i ten alkohol a ty endorfiny nebo kdovíco z toho divokého líbání před chvílí, ale CHTĚL JSEM TO. Hodně chtěl.
Nechal jsem se položit na gauč a dál se rozptylovat polibky. Když jsem ucítil jeho prsty, ne tak vlhké jako spíš kluzké, došlo mi, že před chvílí to vážně nebyl žádný vzorek šamponu. A když do mě jeden z těch prstů vniknul...
"Ježiš," olízl jsem si rty.
"Je to divný. Já vím. Nějakou dobu je to hrozně divný," usmál se.
"Hrozně hezky divný," konstatoval jsem.
"Líbí?"
"J-jo..."
"Výborně..."
Pomalu mě připravoval a já se zmohl jen na vzdychání a sténání. Líbal jsem ho všude, kam jsem dosáhl, svíral v prstech jeho vlasy, hladil ho po zádech. Líbilo se mi to, zatraceně líbilo.
Pak ze mě vytáhl prsty a já se zmateně podíval dolů, jen abych viděl, jak si navléká kondom. Začal jsem být nervózní, ale věřil jsem, že bude opatrný. Věděl, že...
Lehl si nade mě a zadíval se mi do očí.
"Nohy kolem mejch boků," řekl. "Neboj se..."
Přitiskl jsem se na něj tak pevně, jak jen to šlo.
Vstoupil do mě, jen pomalinku, opatrně, něžně.
Divné, divné, divné.
"Ville," zasténal jsem.
"Bolí?"
Zavrtěl jsem hlavou.
"Dobře," špitl. "A teď... Teď se připrav."
Opatrně ho o kousek vytáhl a málem ještě opatrněji do mě zase přirazil.
Celým tělem se mi rozlilo příjemné chvění.
"Na tohle bych si klidně zvyknul," řekl jsem a kousl ho do rtu.
"Stačí říct," zakřenil se.
Musel jsem se zasmát. Sakra, jak dlouho jsem se v posteli NESMÁL?
Dobře, tohle bylo na gauči, ale princip byl stejný.
Najednou se mi po těle rozeběhl slastný pocit a já zaklonil hlavu a zakňučel.
"Kurva, co tohle-"
"Prostata," řekl mi tiše do ucha. "Seznamte se. Je s ní sranda."
"Když je člověku padesát, tak ani ne," neodpustil jsem si.
"Jenže tobě není padesát," usmál se a zase přirazil přímo do toho místa. "Takže teď si můžeš užít tu legraci..."
Neodolal jsem a zase ho políbil. A on jako by se během toho polibku zapomněl, pořád zrychloval, už to nebyl ten pomalý a krásný sexík... Nestalo se z toho ani bleskové a živočišné šukání, jen něco mezi, něco... Něco, co mi nejspíš přesně vyhovovalo.
Když se přestal jednou rukou podpírat a místo toho mě tou rukou začal honit, nemohl jsem... neměl jsem ani tu nejmenší ŠANCI ještě vydržet.
Udělal jsem se a bylo to prostě BOŽSKÉ.
A on se udělal sotva chvíli po mně, oči zavřené, horní zuby zaťaté ve spodním rtu tak, že bych přísahal, že vidím kapičku krve, udělal se s tichým zakňučením, podle kterého by asi nikdo nehádal, že ON byl ten nahoře...
Pak se nějak vmáčknul vedle mě na gauč a objal mě.
A po chvíli jsme museli usnout...
Nejspíš mi pořád ještě nedocházelo, co se tu děje, kam to všechno s nejvyšší pravděpodobností zajde.
Najednou Ville vstal z gauče a začal se rozhlížet.
"Co... Co je?" zeptal jsem se zmateně.
"Nic," zamumlal. "Jen hledám svoji bundu."
"Proč?" zamrkal jsem.
"Ty toho o sexu mezi chlapama moc nevíš, co?" ušklíbl se.
"Jak bych asi mohl?" frkl jsem. Pak konečně přišla ta panika, kterou jsem svým způsobem čekal už dávno. "Řekl jsi SEX?!"
Ville se sehnul a zvedl ze země džínovou bundičku.
"Netvrdím, že musím šukat já tebe," řekl. "Mně vyhovuje oboje, takže se rozhodni. Nebo jestli nechceš, spát spolu nemusíme..."
Zatraceně. Vždyť kdybych nechtěl, kdybych fakt NECHTĚL, neseděl bych tady NAHÝ a...
"Nejsem teplej," špitl jsem.
"Já vím," kývl.
"Nikdy mě nenapadlo... Prostě mě nikdy nenapadlo..."
"To se stane. I když jsou lidi, co by ti tvrdili opak."
Vylovil z bundy kondom a něco, co vypadalo skoro jako takové ty pytlíčky se vzorky šamponů a posadil se ke mně.
"Ville..." kousl jsem se do rtu.
"Jestli nechceš, řekni. Já to pochopím. Ale zastav to teď, ne dvě vteřiny před tím, než se to stane."
"Nechci tě šukat," řekl jsem a zabořil nos do jeho vlasů.
"Dobře," vzdychl. "Dobře..."
"Chci, abys šukal ty mě. Chci... Chci něco, co se ženskou zaručeně nezažiju."
Jeho dech se zrychlil. Cítil jsem to.
"Kaide," vydechl mi do ucha.
Odtáhl jsem se a vášnivě ho políbil.
Jo, chtěl jsem to. Tečka. Asi za tím jistou částí byl ten výbuch minulého vztahu, možná zhrzená ješitnost (i když nevím, jak jsem to chtěl zlepšit tím, že se NECHÁM ošukat), určitě i ten alkohol a ty endorfiny nebo kdovíco z toho divokého líbání před chvílí, ale CHTĚL JSEM TO. Hodně chtěl.
Nechal jsem se položit na gauč a dál se rozptylovat polibky. Když jsem ucítil jeho prsty, ne tak vlhké jako spíš kluzké, došlo mi, že před chvílí to vážně nebyl žádný vzorek šamponu. A když do mě jeden z těch prstů vniknul...
"Ježiš," olízl jsem si rty.
"Je to divný. Já vím. Nějakou dobu je to hrozně divný," usmál se.
"Hrozně hezky divný," konstatoval jsem.
"Líbí?"
"J-jo..."
"Výborně..."
Pomalu mě připravoval a já se zmohl jen na vzdychání a sténání. Líbal jsem ho všude, kam jsem dosáhl, svíral v prstech jeho vlasy, hladil ho po zádech. Líbilo se mi to, zatraceně líbilo.
Pak ze mě vytáhl prsty a já se zmateně podíval dolů, jen abych viděl, jak si navléká kondom. Začal jsem být nervózní, ale věřil jsem, že bude opatrný. Věděl, že...
Lehl si nade mě a zadíval se mi do očí.
"Nohy kolem mejch boků," řekl. "Neboj se..."
Přitiskl jsem se na něj tak pevně, jak jen to šlo.
Vstoupil do mě, jen pomalinku, opatrně, něžně.
Divné, divné, divné.
"Ville," zasténal jsem.
"Bolí?"
Zavrtěl jsem hlavou.
"Dobře," špitl. "A teď... Teď se připrav."
Opatrně ho o kousek vytáhl a málem ještě opatrněji do mě zase přirazil.
Celým tělem se mi rozlilo příjemné chvění.
"Na tohle bych si klidně zvyknul," řekl jsem a kousl ho do rtu.
"Stačí říct," zakřenil se.
Musel jsem se zasmát. Sakra, jak dlouho jsem se v posteli NESMÁL?
Dobře, tohle bylo na gauči, ale princip byl stejný.
Najednou se mi po těle rozeběhl slastný pocit a já zaklonil hlavu a zakňučel.
"Kurva, co tohle-"
"Prostata," řekl mi tiše do ucha. "Seznamte se. Je s ní sranda."
"Když je člověku padesát, tak ani ne," neodpustil jsem si.
"Jenže tobě není padesát," usmál se a zase přirazil přímo do toho místa. "Takže teď si můžeš užít tu legraci..."
Neodolal jsem a zase ho políbil. A on jako by se během toho polibku zapomněl, pořád zrychloval, už to nebyl ten pomalý a krásný sexík... Nestalo se z toho ani bleskové a živočišné šukání, jen něco mezi, něco... Něco, co mi nejspíš přesně vyhovovalo.
Když se přestal jednou rukou podpírat a místo toho mě tou rukou začal honit, nemohl jsem... neměl jsem ani tu nejmenší ŠANCI ještě vydržet.
Udělal jsem se a bylo to prostě BOŽSKÉ.
A on se udělal sotva chvíli po mně, oči zavřené, horní zuby zaťaté ve spodním rtu tak, že bych přísahal, že vidím kapičku krve, udělal se s tichým zakňučením, podle kterého by asi nikdo nehádal, že ON byl ten nahoře...
Pak se nějak vmáčknul vedle mě na gauč a objal mě.
A po chvíli jsme museli usnout...
"Takže..." naklonil Jann hlavu.
"Takže," nadechl jsem se a zadíval se na celou kapelu. "Šokuje vás, když řeknu, že... po tom mejdanu před měsícem jsem spal... se Zackym Nitem?"
"Ani malinko," pokrčil rameny Robin. "Když jsme mizeli, tak jste tam seděli a líbali se. A druhej den na zkoušce byl Niťák tak nějak... mimo sebe."
"A pořád koukal do mobilu," zahihňal se Tender.
"Ehm, jo," kousl jsem se do rtu a začervenal se. "Ale... kluci..."
"Ano?" pozvedl Atheos obočí. "Ještě NĚCO zajímavého?"
"Hádám, že jo," kývl Tender. "Niťák je tak nějak mimo sebe už... no, asi tak měsíc."
"No..." odkašlal jsem si.
"Vy spolu dál šukáte?" zasmál se Wilďák. "Ježiš... tak tohle jsem nečekal."
"A já snad jo?!" rozhodil jsem rukama. "Ale abys věděl, tohle je celý tvoje vina. Kdyby ses neožral a neocumlával tam absolutně-"
"Ale no tak, Kaide. Nerozčiluj se," položil mi Robin ruku kolem pasu. "Není na tom přece nic špatnýho!"
"Nejste šokovaný?" zamrkal jsem.
"A PROČ bysme měli bejt?" zachechtal se Atheos. "Z našeho zpěváka se ve chvíli, kdy má v krvi víc jak jedno promile, stává bisexuální kurva. Bubeník je pro změnu buzna i za střízliva. Taky za sebou mám pár experimentů, přiznávám. A Robin byl Wildova poslední oběť. Fakt myslíš, že to, že šukáš se Zackym Nitem, nás ŠOKUJE?"
"A to, že ho MILUJU?!" vyhrkl jsem.
Na okamžik se rozhostilo ticho.
"No..." pokýval pak Jann hlavou. "To už je zajímavější."
"Nejsem GAY, aby bylo jasno," řekl jsem. "Jinej chlap mě NIKDY nepřitahoval. A jo,možná je to jen poblouznění a možná to za čtvrt roku bude pryč, ale momentálně-"
"Kaide. Moc přemýšlíš," vzdychl Tender. "Nech tomu volnej průběh. Nech to, aby se to stalo. Ať se už má stát cokoliv."
"Přesně to říká i Ville," kousl jsem se do rtu. "Fajn, takže... No,jen jsem chtěl, abyste to věděli..."
Robin mě poplácal po rameni a mrkl.
"Tak co? Kdo by si dal kafe?"
"Já, prosím," odvětil jsem.
Rozhlédl jsem se kolem sebe. Všechno bylo naprosto normální.
A já Villemu nevěřil...
"Takže," nadechl jsem se a zadíval se na celou kapelu. "Šokuje vás, když řeknu, že... po tom mejdanu před měsícem jsem spal... se Zackym Nitem?"
"Ani malinko," pokrčil rameny Robin. "Když jsme mizeli, tak jste tam seděli a líbali se. A druhej den na zkoušce byl Niťák tak nějak... mimo sebe."
"A pořád koukal do mobilu," zahihňal se Tender.
"Ehm, jo," kousl jsem se do rtu a začervenal se. "Ale... kluci..."
"Ano?" pozvedl Atheos obočí. "Ještě NĚCO zajímavého?"
"Hádám, že jo," kývl Tender. "Niťák je tak nějak mimo sebe už... no, asi tak měsíc."
"No..." odkašlal jsem si.
"Vy spolu dál šukáte?" zasmál se Wilďák. "Ježiš... tak tohle jsem nečekal."
"A já snad jo?!" rozhodil jsem rukama. "Ale abys věděl, tohle je celý tvoje vina. Kdyby ses neožral a neocumlával tam absolutně-"
"Ale no tak, Kaide. Nerozčiluj se," položil mi Robin ruku kolem pasu. "Není na tom přece nic špatnýho!"
"Nejste šokovaný?" zamrkal jsem.
"A PROČ bysme měli bejt?" zachechtal se Atheos. "Z našeho zpěváka se ve chvíli, kdy má v krvi víc jak jedno promile, stává bisexuální kurva. Bubeník je pro změnu buzna i za střízliva. Taky za sebou mám pár experimentů, přiznávám. A Robin byl Wildova poslední oběť. Fakt myslíš, že to, že šukáš se Zackym Nitem, nás ŠOKUJE?"
"A to, že ho MILUJU?!" vyhrkl jsem.
Na okamžik se rozhostilo ticho.
"No..." pokýval pak Jann hlavou. "To už je zajímavější."
"Nejsem GAY, aby bylo jasno," řekl jsem. "Jinej chlap mě NIKDY nepřitahoval. A jo,možná je to jen poblouznění a možná to za čtvrt roku bude pryč, ale momentálně-"
"Kaide. Moc přemýšlíš," vzdychl Tender. "Nech tomu volnej průběh. Nech to, aby se to stalo. Ať se už má stát cokoliv."
"Přesně to říká i Ville," kousl jsem se do rtu. "Fajn, takže... No,jen jsem chtěl, abyste to věděli..."
Robin mě poplácal po rameni a mrkl.
"Tak co? Kdo by si dal kafe?"
"Já, prosím," odvětil jsem.
Rozhlédl jsem se kolem sebe. Všechno bylo naprosto normální.
A já Villemu nevěřil...
Žádné komentáře:
Okomentovat