sobota 20. dubna 2013

Krokodýl

Počet slov: 573


"Jukko, jak dlouho se ještě míníš nakrucovat v ložnici před zrcadlem?"
"Jak víš, co dělám?!"
"Ehm, ložnice je zavřená, ty nejsi nikde k nalezení… A zvuk oblečení vyhazovanýho ze skříně poznám už kdekoliv."
"…"
"Jukkínku?"
"No co? Tak si chci najít hadříky na tu zítřejší večeři! Chci pro tebe vypadat sexy. A nechci, aby sis zase stěžoval, že se oblíkám dvě hodiny!"
"Lásko, ale ty se STEJNĚ budeš oblíkat dvě hodiny! Protože ať si dneska vybereš cokoliv, zítra se ti to nebude líbit!"
"Tohle od tebe bylo OŠKLIVÝ, prdelko!"
"Nebylo to tak docela OŠKLIVÝ. Bylo to prostě upřímný a pravdivý!"
"A tohle bylo ještě ošklivější!"
"Ach, bože…"
"Juho, začínám mít pocit, že už mě VŮBEC NEMILUJEŠ!"
"Ale samozřejmě, že tě miluju, Jukkínečku… Kdybych tě nemiloval, tak tu trpělivě nečekám, než si vybereš hadříky na zítřejší večeři, ačkoliv jsem právě vylezl z vany, mám molrý vlasy, je mi zima a nejradši bych zalezl pod peřinku…"
"…"
"Jukkí, neškrtíš se zase kravatou, viď?"
"Juhí, tobě je ziminka?"
"Ehm, nemám na sobě tričko, po zádech mi teče voda a jsem bos. Jo, je mi docela zima!"
"Ale… Vždyť já neřekl, že nesmíš jít dál, nebo ano?"
"A já teda… můžu?"
"Ale samozřejmě, že můžeš, ty můj malinkej pitomečku!"
"Hele, neříkej mi pitomečku! Chceš snad říct, že na posteli není tvoje oblečení?"
"Samozřejmě, že JE! Ale jen na mý půlce. Na svoji si klidně můžeš lehnout."
"Ehm, fajn. Takže já jdu dovnitř, ano? Jsi oblečenej?"
"Kdybych nebyl, vadí ti to?"
"Ne. Ale ty by sis dneska už oblečení rozhodně nevybral."
"Mám na sobě…kalhoty."
"Začínám bejt vyděšenej."
"Japo, varuju tě. Jestli nastydneš a tu večeři budeme muset odvolat, osobně tě ZAŠKRTÍM!"
"Ehm, fajn. Pochopil jsem. Tak já teda jdu dovnitř."
"Ano, Japínečku…"
"…"
"Copak?"
"!!!"
"Japí? Proč vypadáš, jako bys viděl Salli, jak drápe tvoji kytaru?"
"Co… Co to…"
"Prdelinko?"
"Co to má bejt, kurva?!"
"Co myslíš, lásko?"
"To… To, co máš na sobě!"
"Co? To jsou kalhoty, prdelinko."
"Co je to na nich zase za ujetej vzor?!"
"Přece KROKODÝL, prdelinko."
"Odkdy jsou krokodýli růžoví?!"
"Ptáš se někdy, proč jsou růžoví leopardi, když mám na sobě něco s růžovým leopardím vzorem? Neptáš! Tak tohle je růžovej KROKODÝLÍ vzor!"
"Kdo si na sebe vezme růžovýho krokodýla?!"
"…"
"Aha. Jasně. Ty, pusinečko, já vím."
"Ano, prdelinko. JÁ si na sebe RÁD vezmu růžovýho krokodýla. Ještě řekni, že mi ty kalhoty nedělaj pěknej zadeček!"
"Kdybych to řekl, tak lžu, pusinko, a ty to víš."
"Hm, Juhínku…"
"Mám se tě vůbec ptát, kde jsi ty kalhoty sehnal?"
"Ne. Protože ti to ani náhodou NEŘEKNU."
"PROČ?"
"Je to moje tajemství, Japí. Víš, že nikdy NIKOMU neprozrazuju, kde jsem sehnal svoje hadříky. Co kdyby to z tebe Jonne dostal? Už bych vůbec nebyl originální!"
"Ehm, jo, o tom jsem si s tebou taky chtěl někdy promluvit. Ta bitva o originalitu, co ji s Jonnem vedete…"
"ANO?"
"…"
"Copak jsi chtěl říct, Juhínku?"
"Asi… jsem to právě zapomněl."
"Výborně. Mimochodem, zapadni do tý postele! Protože jestli NASTYDNEŠ…"
"Ano, já vím, tak mě zaškrtíš."
"Přesně tak. Hm, co myslíš… Hodí se k těm kalhotám bílá košile nebo černý tílko? Nebo růžový tričko?"
"…"
"Nebo bílý tílko?"
"…"
"Bílý tílko a přes to černá košile?"
"…"
"A k tomu růžovou šálku?"
"!!!"
"Něco se ti nelíbí, prdelko?"
"Jo, lásko. Prosím, neotáčej se ke mně zády. V těch kalhotách máš vážně DOKONALOU prdelku."
"…"
"Jukkí?"
"Víš co?"
"Co, pusinko?"
"Možná to hledání oblečení přece jenom nechám na zítra…"

Žádné komentáře:

Okomentovat