neděle 21. dubna 2013

Moct se tak rozhodnout... 9/11

Na konci téhle kapitoly mě budete nesnášet.

Tohle se nemohlo dít. Nemohlo to být reálné. Musel jsem umřít a dostat se do nebe. Tohle... To se nemohlo dít!
Jonne mi vtiskl polibek na rty, jeho ruce se zabořily do mých vlasů. Mezitím si Jani pomalu slíbával cestu po mém hrudníku a břiše.
Magoři. MAGOŘI.
Jak je mohlo jen NAPADNOUT...
"Vy jste se prostě zbláznili," zamumlal jsem.
"Drž hubu, lásko," zavrčel Jonne a přitáhl si mě k sobě tak, abych ho prostě MUSEL líbat.
"Správně," souhlasil Jani. "Prostě si to užívej, miláčku..."
Zakňučel jsem. Jani mi rozepnul kalhoty. Jonne mě kousl do rtu.
Prsty jedné ruky v Janiho vlasech, dlaň druhé na Jonneho pasu.
"Někdo je tu nadrženej..." konstatoval Jani. Vážně jsem čekal, že mě vzápětí vezme do úst, ale ten parchant jen lehce olízl špičku mého mužství a odtáhl se. "Oblečení dolů, Mikkonene."
Poslechl jsem okamžitě. Odtrhl jsem se od Jonneho a stáhl si kalhoty, přičemž jsem se vážně nezabýval tím, jestli to působí nějak sexy. Podstatné bylo, aby byly dole a daleko ode mě.
"Lehni si na bok," kousl se Jonne do rtu. "Ale čelem k nám."
"Proč čelem..."
Vytřeštil jsem oči, když se políbili.
Nejdřív to byl jenom lehounký dotek rtů, při kterém oba měli oči otevřené, a oba uhýbali pohledem směrem ke mně. Pak Jani chytil Jonneho kolem pasu a přitáhl si ho k sobě, jejich polibek se stal o něco hlubším, Jani zavřel oči, Jonnemu uniklo tiché překvapené vyjeknutí, ale pak se i jeho oči zavřely a já viděl, jak si to pomalu začíná užívat.
Pak jsem už mohl sledovat, jak se do hry zapojují i jazyky, Jonne zabořil prsty do Janiho vlasů, oba se na sebe tiskli, Janiho ruce hladily Jonneho záda, Jonne prudce vydechl, když se Jani odtrhl od jeho rtů a začal líbat jeho poodhalený krk, blonďáčkova ústa zůstala lehce pootevřená, oči zavřené a na tváři výraz rozkoše...
Dokonale mi z toho vyschlo v ústech. Na okamžik jsem nabyl pocitu, že jsem prostě musel umřít a tohle že je nebe. Díval jsem se na dvě naprosto dokonalé bytosti, jak se přede mnou vášnivě líbají. Když si prakticky ve stejném okamžiku začali navzájem rozepínat kalhoty, zakňučel jsem.
Jako by je to probudilo. Oba se na mě pomalu otočili, oba lehce udýchaní.
"Sakra. Já bych na něj málem zapomněl," zamumlal Jonne.
"Jukko..." usmál se Jani. "Neležíš na boku."
Až teď mi došlo, že celou dobu se na ně fascinovaně dívám stále vsedě. Položil jsem se na postel, ale nespouštěl jsem z nich oči, protože co kdyby chtěli snad pokračovat?
Ale nepokračovali. Jen si oba pomalu sundali ty kalhoty. Pak mě Jani přelezl a lehl si na bok za mě, zatímco Jonne se zády ke mně uvelebil přede mě, tedy poté, co mi vtiskl krátký polibek. Jani se natáhl a zvedl lubrikant, který se, jako ostatně obvykle, válel na nočním stolku.
Zprudka jsem dýchal. Proboha, oni to vážně chtěli.
Jani podržel ruce jen kousek od mého obličeje, abych viděl, jak si lubrikant nanáší na prsty.
"Jo..." zašeptal jsem.
Lehce mě kousl do ucha.
"A teď si to vezmi," řekl a pustil lubrikant na postel. "A připrav si blonďáčka."
Jak to mám udělat, když v sobě už budu mít jeho prsty, blíže nespecifikoval.
Jen pomalu jsem vzal lubrikant...
 

Žádné komentáře:

Okomentovat