Na efekt

Autor: Arvari
Žánr: Slashárna
Přístupnost: No, bude tu něco... v záběru...
Postavy: Sir Christus, Jonne Aaron (a mihne se tu taky Larry...)
Shrnutí: "Nikdo se nesmí dozvědět, že spolu šukáme."
Počet slov: 2186
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...

"Nikdo se nesmí dozvědět, že spolu šukáme."
To tehdy řekl, když, celej rozklepanej, slezl z toho stolu, na kterým jsem mu právě vyšoustal duši z těla.
Vždycky jsem měl pocit, že jsem magor. Ale, no, po tomhle jsem pochopil, že na něj nemám. Jen naprostej cvok si totiž vymyslí, že románek se nejlíp zakreje tím, že po sobě budeme na veřejnosti lízt, líbat se a všechno.
A že prej to navíc bude něco pro image kapely, fanynky zešílejí, bla bla bla.
Skoro mě vyděsilo, jak to měl vymyšlený. Za prvé, nebylo mu ještě ani devatenáct, a navíc díky tomu svýmu andělskýmu obličejíku vypadal jako absolutně nevinný pískle. Za druhé, no, vymyslel to ani ne pět minut po absolutně luxusním sexu. Můj mozek ještě ani nefungoval normálně, a on už měl plán.
Krom toho, kurva, v tu chvíli to byl ještě jen ÚLET, a on z toho prakticky obratem usoudil, že spolu teda jakože šukáme.
Ne, že bych se bránil, protože ten andělskej blonďáček s nevinným obličejíkem zjevně nebyl nevinnej ani omylem. Rozhodně se netvářil... No, tak, jako se tvářívají kluci, co za sebou toho gay sexu zas tolik nemají. Tenhle si to kurevsky užíval.
Nemluvě o slovech, co vypouštěl z pusy. Při těch jsem se červenal málem i já, a to jsem už zažil ledacos.
Každopádně, nechal jsem ho při tom, že spolu šukáme. Bez protestů.
A odsouhlasil jsem mu to, že se budeme na veřejnosti, a zejména NA PÓDIU, klidně muchlovat, protože, no, vlastně měl pravdu. Zakrejeme tím všechno, když prohlásíme, že je to jen tak pro srandu.
Když jsem ale řekl, že v rámci nenápadnosti bych tohle měl ale taky praktikovat s Larrym, pokud bude povolnej, a třeba i dalšíma, myslel jsem, že mě Jonne na místě zlikviduje.
"A PROČ JAKO, ty zatracenej buzerante?!" zavrčel temně a udělal krok mým směrem.
"No, já... Jenom mě to napadlo!" kousl jsem se do rtu. "Hele, víš co, bude to nenápadnější. Třeba ten Larry, ten je hrozně sladkej a rozkošnej, dám krk na to, že bude i chtít, a prostě... Je přece blbost cumlat se jen s jedním členem kapely a vynechávat jiný, zvlášť když vypadaj tak nápadně... přihřátě."
"Ale Larry přece není buzerant!" frkl Jonne.
"Jak to... Ne, počkej. Už ses od něj zkusil nechat přefiknout, co? OD NĚJ dřív než ODE MĚ?!"
"Hele, jen jsem to ZKUSIL," ušklíbl se Jonne a odhodil si vlasy z obličeje. "Ty ses ze zkoušky vypařil dřív a já byl NADRŽENEJ..."
"No ty vole," zachechtal jsem se. "Ty jsi normální malá blonďatá kurva!"
"Hm, možná," kousl se do rtu. "Ale pokud tě to potěší, jsem teď nějakou chvíli ochotnej bejt jen tvoje EXKLUZIVNÍ blonďatá kurva."
Nasadil ten svůj andělskej úsměv a přísahám, že ty jeho oči se najednou zvětšily a ještě se začaly tak trochu třpytit.
Vážně toho kluka žeru. Je tak sladkej...

Vtipný každopádně bylo, že sotva o dva zasraný dny pozdějc se před koncertem muckal s Anttim, a ještě se u toho natáčeli na kameru. Ještě vtipnější bylo, že já to vlastně ani neviděl, jelikož zrovna v tý době jsem měl dojem, že mi exploduje hlava, jak strašnou jsem měl migrénu. Až Larry mi to po koncertě řekl. Jen tak ze srandy.
Bylo mi moc blbě na to, abych si to s Jonnem vyřídil, ale měl jsem chuť ho ZABÍT. Jenže těžko někoho zabijete, když se sotva udržíte na nohou, že jo.
Chtěl jsem něco udělat. Chtěl jsem se mu nějak pomstít.
Larry seděl vedle mě, když jsme jeli domů. Počkal jsem, až se Jonne podívá mým směrem. Pak jsem si k sobě našeho druhýho kytaristu prostě přitáhnul a vrazil mu pořádnýho francouzáka.
"Co tohle mělo bejt, kurva?" vytřeštil na mě Larry oči, když jsem ho pustil.
"Pusa?" pozvedl jsem obočí.
"PROČ?"
"Jen tak," zakřenil jsem se. "Neřikej, že se ti nelíbila."
"Christusi, víš, že když se kvůli migréně nadopuješ práškama, nemáš chlastat?" ozval se Antti.
"Nechlastal jsem," vyplázl jsem na něj jazyk. "Nemůžu mít prostě jen tak chuť někomu vrazit pusu? Jestli chceš taky, pojď sem a dostaneš ji. A stálo by to za to, že jo, Larry?"
"No, to jo. Líbá fakt dobře," zachechtal se Larry. "Vlastně bych si sám klidně dal ještě říct..."
Ještě než se na mě Larry zase nalepil, zahlídnul jsem Jonneho obličej. Teď už zdaleka nebyl tak rozkošnej.

Druhej den u mě blonďák stepoval už v deset dopoledne. Ani mě nenechal pořádně vyspat z tý zkurvený migrény. Když jen zazvonil, chtěl jsem ho ignorovat, protože, no, ani jsem nevěděl, že je to vlastně ON, že jo. Když začal bušit na dveře, musel jsem se zvednout a jít otevřít.
Nesnášel jsem ho, že mě vzbudil, ačkoliv když mě pak zatáhnul do ložnice, ještě celýho zmatenýho mě svlíknul, sám si našel lubrikant a kondom a připravil se a... VŠECHNO, už jsem na něj nebyl ani zdaleka tak naštvanej.
Když se na mě tak projížděl a sténal, byl absolutně, absolutně sexy.
Vlastně se mi pak udělalo docela dobře i co se týče hlavy.
Ranní sex je očividně tak trochu lék na všechno...

Pak se to během pár let uklidnilo. Jonne oblejzal Anttiho. Jonne oblejzal mě. Já jsem oblejzal Larryho. Jonne oblejzal Larryho. Larry oblejzal mě.
Fanynky ječely, když jsme se k sobě jenom přiblížili.
Fakt to milovaly. Zbožňovaly.
Bylo to ujetý.
Věděl jsem, že fantazírujou o tom, jak si to po koncertě v zákulisí rozdáváme, já s Jonnem nebo já s Larrym... Neměly páru, že v tom prvním případě se rozhodně nepletly.
Ale no tak, vážně, mohl jsem ho snad nepřetáhnout, když přede mnou pořád kroutil tou svojí prdelkou, lítal sem a tam a vyzařovalo z něj tolik energie, když chodil ke mně a pořád, pořád na mě sahal?!
Jo, prakticky po každým druhým koncertě jsme si to rozdávali ve sprše.
Fakt jsem to tehdy zbožňoval. I když to celý bylo jen o sexu. Žádný city.
Každej jsme v průběhu toho všeho měl nějaký vztahy. Teda, Jonne jeden dlouhodobej, já... spoustu krátkodobějších a poněkud upocenějších. A hlasitějších.
Každopádně, byli jsme s tím oba spokojený. Prostě jen sex. Nikdo to nemusel vědět.
Teda, jasně. Věděli to členové Negative. A Tommi.
Ale pak už nikdo.
Táhli jsme to tak... roky.
Celý roky.
Naprosto v pohodě.
A pak se to celý posralo tak rychle, že se mi z toho málem zatočila hlava.

To bylo tehdy večer na turné, někde v Německu. Co já vím kde. V nějakym z těch měst s hrozně divnym názvem, co si nikdy nepamatuju dýl jak dvě vteřiny.
Spali jsme s Larrym v pokoji spolu, jako vždycky, nerozlučný Double Trouble. Sice netušim, kde jsme tuhle přezdívku vlastně nabrali, nemám páru, kdo ji vymyslel, ale, no... Byla ještě trochu, nebo spíš kurva hodně eufemistická.
Každopádně, ten večer. Druhej den jsme měli volno, takže jsme se po koncertě pěkně ožrali. Nebo sjeli? Nevím, mám absolutní okno.
Vím tolik, že já jsem se chechtal, že Larry se chechtal, a to každý kravině. Vím, že jsem byl tak trochu mimo. Netuším, jak jsme se dostali do pokoje, ale dostali.
A furt jsme se tlemili.
Nevím proč, fakt nemám páru, ale asi nám přišlo, že políbit se bude vtipný. No, nebylo to vtipný. Teda...
Prostě jsme se pak už netlemili.
Zato jsme se líbali víc a hloub a divočejc, pak jsme si najednou sundávali trička, tiskli se na sebe, sundali jsme si kalhoty. Vylovit z batohu lubrikant a kondom, padli jsme na postel, trenýrky letěly někam pryč, Larry roztáhnul nohy.
Mohl za to zaručeně ten chlast nebo ty drogy nebo co jsem to měl vlastně v sobě, ale byl jsem skoro až neskutečně nadrženej. Larry kňučel a prosil, abych ho už ošukal.
Vyloženě ječel, když jsem ho do něj vrazil, musel ho zaručeně slyšet celej hotel. No, slyšelo ho minimálně pár vedlejších pokojů, podle toho množství lidí, co se o tom druhej den zmínilo.
Šukal jsem ho rychle, nebral jsem ohledy, protože jestli se chce udělat, no, ať se udělá sám. Byl jsem moc nadrženej, než abych byl nesobeckej.
Ne, že by to Larrymu vadilo, že jo. Během chvíle se začal honit. A udělal se, jo, udělal se.
Udělal se kurva hlasitě a podle očí byl dost mimo.
No, to už předtím.
Každopádně já byl jen chvíli po něm. A byl to fakt božskej orgasmus, to jo.
Perfektní, dalo by se říct.
Svalil jsem se na postel a spal jsem během minuty.

Ráno se kluci tlemili, uculovali se a dobírali si. Tommi ječel, že se nevyspal. Jasně, čtvrt hodiny a on se nevyspí. No, že prej byl z toho tak v šoku, že pak neusnul víc jak hodinu.
Jasně, je si vědom toho, že pravidelně šukám prdelku jeho bratra, ale najednou nemůže usnout kvůli tomu, že si to jednou rozdám s Larrym. Jasně.
Každopádně. Jonne na mě nemluvil. Popravdě, Jonne se na mě ani nepodíval.
POPRAVDĚ, když mě jen uviděl přicházet ke snídani, a to jsme, kurva, ani nešli s Larrym spolu, zvednul se a odkráčel z jídelny.
Celej den jsem se ho snažil chytit, ale dveře pokoje mi neotevřel, pak se vypařil někam ven a neobjevil se pár hodin. A když jo a Antti mi to přišel říct, protože, no, Antti věděl, že s ním chci mluvit, tak pro změnu zase neotvíral. A zamknul se.
Nevím, proč mi Antti vlastně pomohl, ale každopádně to udělal. Přišel k pokoji, protože s Jonnem bydlel on, zaklepal a řekl, že je to jen on, že já nejsem nikde v dohledu, a to jsem stál přímo vedle něj, a ať ho Jonne pustí. Jonne odemknul, Antti mě popadnul za ruku a strčil do pokoje. A zabouchnul.
Pár vteřin na mě Jonne jen zíral s pusou otevřenou, a byl fakt zatraceně sladkej.
"Ten bastard!" vyhrknul pak. "Ten zkurvenej bastard!"
Sápal se po dveřích, ale já se o ně zadkem opřel.
"Jonne, chci s tebou mluvit," řekl jsem.
"To mě nezajímá, věříš?" zavrčel.
"Co ti přelítlo přes nos?"
"Co mi přelítlo... To myslíš vážně?!" štěkl.
"Hele, já... Vím. Chápu, jde o to s Larrym," kousnul jsem se do rtu. "Ale... Hele. Jak se sex s Larrym liší od... jakýhokoliv jinýho úletu, co jsem za život měl?"
"Jak? JAK?!" vytřeštil oči. "Šíleně! Neskutečně moc! Je to něco ABSOLUTNĚ jinýho!"
"V ČEM?"
"V tom, že S LARRYM nemáš co šukat!" zaječel, a já nepochyboval, že tohle slyšel nejen ten Larry, ale, no, zase minimálně celý patro. Nehledě na to, že bych dal krk na to, že celý Negative byli už tak nalepený na dveřích a špicovali uši.
"PROČ, Jonne?" zamrkal jsem.
Fakt mi to nešlo do hlavy. Larry není jinej než... kdokoliv. A navíc jsme o sobě pořádně ani nevěděli, když jsme šoustali, tak... CO?!
"Protože z týhle kapely budeš šukat jenom mě! Rozumíš?!" zavrčel a chytil mě za tričko. Jestli se snažil vypadat výhrůžně, no... To by nesměl bejt o dobrejch deset cenťáků menší, že jo.
"Jonne..."
"A vůbec," olízl si rty. "Nechci, abys šukal kohokoliv jinýho. KOHOKOLIV. Tady, ve Finsku, kdekoliv na světě!"
"Jonne," srazil jsem obočí. "Šibe ti?"
"Naprosto," kývl. A najednou se v těch jeho hezkejch očkách objevily slzy. Bylo to jako vidět smutný koťátko. "Prostě... Jukko. Prosím."
"Já to nechápu, Jonne," zavrtěl jsem hlavou. "Co... Co blbneš?"
"Já..." zašeptal. "Já myslím, že tě miluju..."

Neříkám, že mi to tehdy absolutně nevyrazilo dech. Že ta malá kurvička, ten, co to všechno sám prohlásil jen za sex a rozhodně do toho nikdy nechtěl tahat žádný city, mi tady najednou tvrdí, že se do mě zabouchnul a chce už jenom mě.
Až jsem se ho zeptal, jestli se třeba nevsadil s Anttim o to, jestli mu to sežeru. Ale tvrdil, že ne. A brečel ještě víc, že si to vůbec myslím.
Co jsem mu měl říct? Nevěděl jsem, jestli ho miluju já, protože, no, nikdy jsem o tom nepřemejšlel. Na druhou stranu když jsem viděl ty slzy, chtělo se mi umřít. A vůbec... Možná jsem i žárlil, když jsem věděl, že je s tou svojí přítelkyní. Možná...
Ale nic jsem mu neřekl. Radši jsem mlčel a políbil ho a povalil na postel a rozdali jsme si to tak úžasně, jako snad nikdy, ani ty nejdivočejší chvíle, co jsme spolu zažili, nebyly tak božský jako tohle.
Možná jsem do něj byl zamilovanej.
Když jsme pak leželi a on se ke mně tulil a hladil mi hrudník a co chvíli zvednul hlavu, aby se nechal políbit, a navíc byl tak sladkej...
"Miluju tě, Jonne," řekl jsem těsně po jednom z těch polibků.
Rozzářil se jako sluníčko.
Jo. Zaručeně jsem do něj byl zamilovanej.

Když si ke mně druhej den na koncertě sednul na bednu, vypadal tak šťastně. Flirtoval se mnou. Hrál si na nedostupnýho. Když jsem natáhnul krk a chtěl mu dát pusu, nenechal se.
Až pak. Za pár vteřinek. Držel jsem ho kolem ramen. Naklonil se ke mně.
Pošeptal mi, že mě miluje.
A pak se konečně nechal políbit.
Fanynky ječely a šílely.
A já měl poprvý na pódiu pocit, že to líbání není jen na efekt.