Kristian
vyskočil z brzdícího minibusu a rozhlédl se kolem sebe. Konečně spatřil
to, co hledal. Svou milovanou kytárku, respektive její jasně růžové
pouzdro. Ležela pod fádně černými obaly Larryho a Anttiho kytary, jen
tak, úplně na spodku úhledného komínku, na stole, který stál ve stínu
velkého stromu.
"Lady!" zaječel Christus.
Rozeběhl se ke stolu. Velmi rychle odstranil Larryho kytaru i Anttiho basovku (odhodil, přesněji řečeno), poté sevřel své růžové pouzdro a začal jím jemně pohupovat.
"Lady, miláčku..." zašeptal něžně.
"Kristiane, objasníš mi, co to tu děláš?!" zeptal se Anttiho nazlobený hlas.
"Tiše!" sykl Christus. "Lady chce spinkat..."
"Tobě muselo přeskočit!"
"Proč by mělo? Mám rád svoji kytaru, to je přece úplně normální!"
"Ale máš rád jen tu svoji! Zahodil jsi moji i Larryho! A víš, že já si bral jednu ze svejch oblíbenejch!"
"L-lásko..."
"Pánové, nehádat..." požádal Larry, který se právě shýbal pro svou vlastní kytaru. "Máš si pořídit kvalitní pouzdro, Antti. Pak by se tvojí kytárce nemohlo nic stát..."
"Ale teď MŮŽE!" zavrčel Antti.
"L-lásko, musíš mě chápat," padl Christus na kolena, kytaru přitisknutou na prsou. "Já svoji kytárku miluju! Nedokážeš si představit, jak mi bylo, když jsem ji tu viděl v těch otřesnejch podmínkách, osamělou, nikdo si jí nevšímal..."
"Bože, proč já si jen vzal IDIOTA?" zakňučel Antti.
"Lásko, to neříkej. Ďáblíčku! Prosím, odpusť..." škemral Christus.
"Méďo, no tak. Vstávej."
"N-nezlobíš se na mě?"
"Na tebe se zlobit nejde. Zvlášť, když se takhle koukáš. Vstávej, lásko."
Kristian upustil pouzdro do trávy a vyškrábal se na nohy. Sevřel Anttiho v náručí, hlavu si položil na jeho rameno.
Opodál stojící tři členové Negative a jejich manažer si zhluboka oddychli.
O vteřinu poté se k nim přiblížil jeden z techniků.
"Hele..." zamumlal do Tommiho ucha. "Asi mu nemám říkat, že jsem tu jeho Lady tak trochu ťuknul?"
"Je to vidět?" polkl Tommi.
"Jsem si skoro jistej, že se jí nic nestalo, byla v pouzdře a tak... Jen menší otřes. Doufám," kousl se technik do rtu, když Christus začal kytaru vybalovat.
"Zdá se, že ne," oddychl si Jonne. "Kruci, a kam se poděl Juha?"
"Máš na mysli toho rudovlasýho týpka, co i v tomhle vedru nosí černý triko s dlouhým rukávem?" zeptal se technik.
"To je přesně on!" potvrdil překvapeně Jonne. "Kde je?"
"Tamhle v tý vysoký trávě," ukázal technik na kvetoucí louku. "Šmíruje hadí ženu."
"Pánové," zazubil se křečovitě Tommi. "Obejdete se beze mě, viďte? Hele, tamhle máte režiséra, ten s vámi určitě všechno rád probere. To víte, já filmařině nerozumím..."
Poté se manažer prudce otočil a vyrazil k louce. Kus od jejího okraje padl na zem a začal se obratně plazit. Vysoká tráva se chvíli vlnila, poté veškerý pohyb ustal.
"Jsem netušil, že je Tommi ujetej na hadí ženy..." konstatoval Jonne.
"Navrhuju sázky na to, jak dlouho tam zůstanou maskovaný!" přihlásil se Nakki.
"Dlouho," hádal Jay. "Každej nezkoumá trávu, jestli tam náhodou není úchylnej zpěvák a manažer..."
"Ale stejně, co má Juha co šmírovat nějakou ženskou!" frkl Jonne. "Za tohle si teda dneska nezašuká, za to mu ručím!"
"Nemám pocit, že se bude ptát na tvůj názor," zasmál se Christus, kytaru sevřenou způsobem, jako by byla malé miminko. "A co bude teď? Máme instrukce?"
"U režiséra," poplácal ho po rameni technik. "Musíte si pro ně dojít. Christusi, dáš mi kytaru, abych ji mohl-"
Christus tlumeně, hrdelně zavrčel.
"Ehm, chápu," odpověděl nervózně technik. "Radši, abych šel, co?"
"To by bylo nejlepší," souhlasil ledově Christus.
Technik se úprkem vzdálil.
"Fajn, takže kdo jde pro instrukce?" pozvedl Antti obočí.
"No, já myslím, že by to měl bejt někdo roztomilý, blonďatý a modrooký, prostě někdo, na kom si režisér nevyleje vztek na to, že jsme tu o půl hodiny pozdějc, než jsme měli bejt," usmál se sladce Antti.
Ozval se sbor horlivého kývání a přitakávání.
"Fajn!" založil Jonne ruce v bok. "Já jdu!"
"Měj se, Jonní," zamával Larry. "Kluci, já bych si dal-"
"Ano, Larry, zapal si," mávl Jay rukou. "Pan citlivka je pryč."
"Já bych si dal kafe," dokončil Larry. "Asi jsem měl ráno málo kofeinu..."
"Lady!" zaječel Christus.
Rozeběhl se ke stolu. Velmi rychle odstranil Larryho kytaru i Anttiho basovku (odhodil, přesněji řečeno), poté sevřel své růžové pouzdro a začal jím jemně pohupovat.
"Lady, miláčku..." zašeptal něžně.
"Kristiane, objasníš mi, co to tu děláš?!" zeptal se Anttiho nazlobený hlas.
"Tiše!" sykl Christus. "Lady chce spinkat..."
"Tobě muselo přeskočit!"
"Proč by mělo? Mám rád svoji kytaru, to je přece úplně normální!"
"Ale máš rád jen tu svoji! Zahodil jsi moji i Larryho! A víš, že já si bral jednu ze svejch oblíbenejch!"
"L-lásko..."
"Pánové, nehádat..." požádal Larry, který se právě shýbal pro svou vlastní kytaru. "Máš si pořídit kvalitní pouzdro, Antti. Pak by se tvojí kytárce nemohlo nic stát..."
"Ale teď MŮŽE!" zavrčel Antti.
"L-lásko, musíš mě chápat," padl Christus na kolena, kytaru přitisknutou na prsou. "Já svoji kytárku miluju! Nedokážeš si představit, jak mi bylo, když jsem ji tu viděl v těch otřesnejch podmínkách, osamělou, nikdo si jí nevšímal..."
"Bože, proč já si jen vzal IDIOTA?" zakňučel Antti.
"Lásko, to neříkej. Ďáblíčku! Prosím, odpusť..." škemral Christus.
"Méďo, no tak. Vstávej."
"N-nezlobíš se na mě?"
"Na tebe se zlobit nejde. Zvlášť, když se takhle koukáš. Vstávej, lásko."
Kristian upustil pouzdro do trávy a vyškrábal se na nohy. Sevřel Anttiho v náručí, hlavu si položil na jeho rameno.
Opodál stojící tři členové Negative a jejich manažer si zhluboka oddychli.
O vteřinu poté se k nim přiblížil jeden z techniků.
"Hele..." zamumlal do Tommiho ucha. "Asi mu nemám říkat, že jsem tu jeho Lady tak trochu ťuknul?"
"Je to vidět?" polkl Tommi.
"Jsem si skoro jistej, že se jí nic nestalo, byla v pouzdře a tak... Jen menší otřes. Doufám," kousl se technik do rtu, když Christus začal kytaru vybalovat.
"Zdá se, že ne," oddychl si Jonne. "Kruci, a kam se poděl Juha?"
"Máš na mysli toho rudovlasýho týpka, co i v tomhle vedru nosí černý triko s dlouhým rukávem?" zeptal se technik.
"To je přesně on!" potvrdil překvapeně Jonne. "Kde je?"
"Tamhle v tý vysoký trávě," ukázal technik na kvetoucí louku. "Šmíruje hadí ženu."
"Pánové," zazubil se křečovitě Tommi. "Obejdete se beze mě, viďte? Hele, tamhle máte režiséra, ten s vámi určitě všechno rád probere. To víte, já filmařině nerozumím..."
Poté se manažer prudce otočil a vyrazil k louce. Kus od jejího okraje padl na zem a začal se obratně plazit. Vysoká tráva se chvíli vlnila, poté veškerý pohyb ustal.
"Jsem netušil, že je Tommi ujetej na hadí ženy..." konstatoval Jonne.
"Navrhuju sázky na to, jak dlouho tam zůstanou maskovaný!" přihlásil se Nakki.
"Dlouho," hádal Jay. "Každej nezkoumá trávu, jestli tam náhodou není úchylnej zpěvák a manažer..."
"Ale stejně, co má Juha co šmírovat nějakou ženskou!" frkl Jonne. "Za tohle si teda dneska nezašuká, za to mu ručím!"
"Nemám pocit, že se bude ptát na tvůj názor," zasmál se Christus, kytaru sevřenou způsobem, jako by byla malé miminko. "A co bude teď? Máme instrukce?"
"U režiséra," poplácal ho po rameni technik. "Musíte si pro ně dojít. Christusi, dáš mi kytaru, abych ji mohl-"
Christus tlumeně, hrdelně zavrčel.
"Ehm, chápu," odpověděl nervózně technik. "Radši, abych šel, co?"
"To by bylo nejlepší," souhlasil ledově Christus.
Technik se úprkem vzdálil.
"Fajn, takže kdo jde pro instrukce?" pozvedl Antti obočí.
"No, já myslím, že by to měl bejt někdo roztomilý, blonďatý a modrooký, prostě někdo, na kom si režisér nevyleje vztek na to, že jsme tu o půl hodiny pozdějc, než jsme měli bejt," usmál se sladce Antti.
Ozval se sbor horlivého kývání a přitakávání.
"Fajn!" založil Jonne ruce v bok. "Já jdu!"
"Měj se, Jonní," zamával Larry. "Kluci, já bych si dal-"
"Ano, Larry, zapal si," mávl Jay rukou. "Pan citlivka je pryč."
"Já bych si dal kafe," dokončil Larry. "Asi jsem měl ráno málo kofeinu..."
Žádné komentáře:
Okomentovat