NESVÁDĚT!

Autor: Arvari
Žánr: slashová komedie
Přístupnost: v záběru nic
Postavy: Anzi Destruction, Sir Christus
Shrnutí: Tak proč si rovnou na čelo nenalepíš cedulku s nápisem 'NESVÁDĚT'?
Počet slov: 710
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...

Jeho oči jsem na sobě cítil celou zkoušku. Každou vteřinu. Dobře, krom těch pár momentů, kdy si vyndával kytaru z pouzdra nebo měnil strunu, která mu zrovna v půlce jedné písničky praskla, popřípadě se s Jackem domlouval na zítřejší večer na skleničku.
Celou zkurvenou zkoušku.
Tušil jsem, že po mně půjde. Tušil a stejně doufal, že se pletu.
Taky jsem se snažil přesvědčit sám sebe, že si to všechno jen namlouvám a že ve skutečnosti na mě pořád nezírá. Zejména ve chvílích, kdy jsem se otočil a moje oči se zcela nepokrytě setkaly s těmi jeho.
Jenže když jsme po zkoušce zůstali sami ve zkušebně, jelikož on zcela záměrně balil svoji kytaru pomalu, protože věděl, že klíče od zkušebny mám jen já a tudíž musím jí poslední, nemohl jsem se přesvědčovat už o ničem.
Zvlášť když si přehodil kytaru přes rameno, naklonil hlavu a sladce se usmál.
Sir Christus po mně prostě nepokrytě JEL.
"Ani na to nemysli!" okřikl jsem ho.
"Jak víš, na co myslím?" olízl si rty.
"Protože je to naprosto jasný!" vyjekl jsem, když udělal krok směrem ke mně. "Mám ti připomenout, proč jsi vypadl ze dvou ze čtyř svejch posledních skupin? Jelikož se dvěma ze čtyř svejch posledních zpěváků jsi chrápal. A s těma zbylejma dvěma jsi nechrápal jen proto, že Matti je tvůj bratr a Macceuse by se člověk nedotknul ani násadou od koštěte!"
"To je toho," protočil s úšklebkem panenky. "Myslíš snad, Anzíku, že automaticky začnu balit i tebe?"
"ANO!"
"Ahá..." pokýval. "Tak proč si rovnou na čelo nenalepíš cedulku s nápisem 'NESVÁDĚT'? Mám tady dokonce samolepicí papírky, kdybys chtěl. Růžový."
"Jo, to je možná dobrej nápad," pokýval jsem v naději, že ho to přiměje otočit se a jít štrachat v tom jeho kytarovém pouzdru.
Což tedy nakonec udělal. Položil pouzdro na konferenční stolek a ohnul se k němu tak důmyslně, že mi poskytl dokonalý výhled na svůj sexy zadeček. Vážně jsem se chtěl podívat jinam, ale prostě to NEŠLO.
"Mhm, tak počkej, kdepak to je..." mumlal si tiše Kristian. "Tohle je propiska, ta by se mohla taky hodit... Hm, malej lubrikantek... Hele, nevěděl jsem, že ještě mám tyhle trsátka! Tady, hm... Kondomy s jahodovou vůni... Cigarety... Aha. Papírky!"
S vítězoslavným úsměvem na tváři se na mě otočil.
A při pohledu na jeho výraz...

S povzdechem jsem se na gauči posadil.
"Zabiju tě," zavrčel jsem. "Za tohle tě fakt zabiju!"
"Ale no tak, Anzínečku..." ozval se jeho zcela nevinný hlas.
"Ne, nezabiju tě. Ale useknu ti ptáka!" frkl jsem.
"Ehm, tak za prvé," zamumlal a já kolem sebe ucítil jeho ruce, "vzhledem k tomu, kdo koho šukal, useknutí MÝHO ptáka naprosto nic neřeší. A za druhé, je to snad MOJE vina, že neumíš ovládat svýho... nejlepšího kamaráda?"
"Ty, Kristiane, jsi naprosto neskutečnej!" přimhouřil jsem oči a upřeně se na něj zadíval.
On se jen zakřenil.
"Dík. To je od tebe tak hezký!"
"Ale já to nemyslel v dobrým!"
"To je možný," pokrčil rameny. "Ale stejně to bylo moc hezký."
S tím vstal z nepohodlné zkušebnové pohovky a začal se oblékat.
"Takže co? Mám si shánět novýho kytaristu?" pozvedl jsem obočí.
"Jen pokud chceš. Já nemám ani nejmenší problém," zakřenil se.
Přetáhl si přes hlavu tričko a začal si obouvat boty. Díval jsem se na něj, na ty ne moc velké svaly, které mu hrály pod kůží na rukou, na jeho pohyby, jeho zářivý úsměv...
"Takže zůstaneš v Salvation?" ujistil jsem se.
"A moc rád," kývl.
Pak vzal ty zatracené papírky, které to vlastně z větší části začaly, a na vrchní z nich něco napsal. Pak ten papírek vzal a přilepil mi ho na čelo.
"A obleč se, ať nenastydneš," zazubil se. "Měj se. Zas ve středu. Nebo klidně dřív. Číslo na mě máš!"
Načež si přehodil pouzdro přes rameno a vyšel ze zkušebny.
Zvedl jsem ruku a sundal ten kousek růžového papírku.
"NESVÁDĚT!" stálo na něm velkými písmeny. A pod nimi byl podstatně drobnější nápis: "Soukromý majetek."
Zamrkal jsem.
Ten chlap je ještě větší magor, než jsem myslel. Ne, že by mi to až tak vadilo.
Ta jeho prdelka totiž stojí za to...