pondělí 1. dubna 2013

Přátelé 9/24


Tak jo. Přetahávání úspěšně běží, stěhujeme, stěhujeme, stěhujeme. Naštěstí to momentálně nemám na krku sama. Vlastně to poslední dobou nemám na krku vůbec, ehm, jak si můžete povšimnout z toho, kdo zveřejňuje většinu článků. (Mimochodem, asi bych ti měla poděkovat i veřejně, co? Děkuju. =) )
Každopádně, dnešní kapitola je tu. Minule se objevilo pár otázek ohledně komentování. S tím se to má takhle. V roletce u 'Komentovat jako:' zvolíte možnost 'Název/Adresa URL'. Pod 'Název' jednoduše vyplníte svoji přezdívku a je to! Kdybyste snad měli problém ještě s něčím, jen řekněte... =)



Vážně bychom klidně mohli mít vztah.
Neměl jsem ani pomyšlení na to, abych si hledal někoho jiného, zejména od doby, co mě (z vlastní iniciativy, opakuji) začal taky na oplátku uspokojovat.
Trvalo to jen pár dní. Pár dní, během kterých získal sebevědomí a jeho pohyby se staly mnohem jistějšími.
Pár dní, než se na mě podíval...
„Jukko, dovolíš mi, abych tě taky... vykouřil?“
Vytřeštil jsem oči tak, že mi málem vypadly z důlků.
„CO?!“ vyjekl jsem.
„Vykouřil,“ zopakoval opatrně Japa. „Já... Jasně, nevím, jestli to umím, teda, neumím to, ale chtěl bych to... Není to FÉR, že to děláš jen ty.“
„Už jsme zase u toho, co není fér?“ ušklíbl jsem se. „Japo, hele, ty to myslíš dobře, já vím, jenže tohle je asi vážně blbej... Hele, nech toho, MLUVÍME spolu.“
„Já nechci mluvit,“ zavrtěl hlavou a jeho ruka mě hladila tak, že mi začalo dělat obtíže soustředit se. „Chci to udělat.“
„Ne, MYSLÍŠ si, že chceš,“ opravil jsem ho.
„Tohle není fér,“ frkl. „Proč bych nemohl?“
„Ty vážně CHCEŠ?“ zamrkal jsem.
„Proč by ne? Zasloužíš si to. Za to, že... pro mě děláš to, co pro mě děláš.“
„Japo, za to mě nemusíš-“
„No, a pak taky...“ kousl se Japa do rtu. „Zajímalo by mě, jestli bych to taky uměl. Tak, aby se ti to... líbilo...“
Ten upřímný pohled by mě dostal do kolen, kdybych už jaksi neležel na posteli.
„Juho...“ vzdychl jsem.
„Co? Nechceš?“ olízl si Japa rty. „Já... Já to chápu. Určitě v tom nejsem dobrej...“
„No, když jsi to nikdy nedělal,“ pokrčil jsem rameny.
„Jo. Fajn. Já... Chápu,“ kývl Japa a převalil se na záda. „Prostě nemáš zájem. Jasně.“
„To není pravda!“ vyhrkl jsem.
„Tak o co jde? Že se to mezi náma změní? Ach, k čertu s tím, tak prostě budeme přátelé s výhodama. To, že tě vykouřím, neznamená, že se do tebe bezhlavě zamiluju, ne? Nebo ty ses snad zamiloval?“ pozvedl obočí.
„Samozřejmě, že ne,“ zamračil jsem se.
„Tak vidíš? Tak kde je ten PROBLÉM?“
„Není problém. Jen si nemyslím, že to doopravdy chceš tak moc, jako si myslíš, že to chceš.“
„Fakt? Myslíš, že když to udělám, budu toho nakonec litovat?“ zeptal se.
„No... Jo. Myslím, že to je docela přesný vyjádření, no,“ odsouhlasil jsem.
„Výborně,“zašklebil se Japa, převalil mě na záda a zblízka se mi upřeně zadíval do očí. „Tak se přesvědčíme, jestli máš pravdu, ano?“
„J-Juho...“ vydechl jsem.
„Jo, já vím. Pozor na zuby.“
Než jsem stihl zaprotestovat, vášnivě mě líbal.
A pak už jsem se na odpor naprosto nezmohl...

4 komentáře:

  1. Děkuju za (opět) skvělou kapitolu, líbí se mi takové to postupné gradování. :-) Chlapi mě pokaždé hrozně pobaví, pondělí bývá hned hezčí.

    A taky děkuju za radu ohledně komentářů.

    Pěkný sváteční den a těším se na další díl. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj. Měla bych menší dotaz..kdysi dávno..mmmm..tak přinejmenším před 7 lety,jsem četla jednu ff a myslím že to bylo od tebe..nevím jak se to jmenovalo ale ráda bych si ji znovu přečetla..myslím že to byl nějaký dopis a určitě tam byl Jonne Aaron a myslím Larry Love..strašně mě to tenkrát rozesmálo a pak pěkně rozplakalo...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, kupodivu vím poměrně přesně, co myslíš, ale mám dojem, že tady na blogu to asi nebude. Nečetla jsi to náhodou ještě na starým Negative foru? =D

      Vymazat
  3. Ahoj. Já vůbec nevím kde jsem to četla...ale věděla jsem že to bylo od tebe :-D Takže ted už to nikde nenajdu? :-(

    OdpovědětVymazat