sobota 20. dubna 2013

Světlo

Počet slov: 624

"Ach, Jukko!"
"Jo, bylo to božský."
"Jen božský? Bylo to přímo NESKUTEČNÝ!"
"Juhí, kdy jsi byl naposledy tak nadšenej ze sexu?"
"Hm, to nevím... Včera?"
"Ach, Juhí..."
"Měli bysme se zvednout. Dát si sprchu. A, ehm..."
"Jo. Jít na večeři k mý mámě."
"A musíme, Jukkí?"
"Něco proti mý mámě?"
"Ale kdepak, miláčku! Víš, že ji mám rád, je moc hodná, jen..."
"JEN, Juhano Jakonene?"
"Jen mě vždycky rozruší, jak otevřeně se s náma baví o sexu. Nic víc."
"Ach, jo, to je moje maminečka..."
"Jukko, vážně tam..."
"Ano, Juhí, musíme."
"Fajn. Tím pádem... Neviděl jsi moje tričko?"
"No, dalo by se říct, že viděl. A i teď ho vidím."
"Vidíš?"
"Jo. Vidím."
"A kde ho proboha... Proboha, jak se moje tričko dostalo na lustr?"
"To netuším, Juhí."
"Ten bude asi pěkně zaprášenej, co? Kdy se na něm naposledy otíral prach?"
"Až to tričko sundáš, bude to poprvý."
"A pak se mám divit, že je tu tak málo světla. I když, na ty růžový stěny si svítit snad ani nechci."
"A odkdy potřebujeme na sex světlo lustru?"
"Taky pravda... Ale to tričko je jedno z mejch nejoblíbenějších, takže to tam nezůstane ani OMYLEM!"
"A řekl jsem snad, že tam má zůstat?"
"Ne. Uf..."
"Chceš pomoct, lásko?"
"Myslíš, že to nezvládnu sám?!"
"No, pokud si vzpomínáš, já jsem jaksi... vyšší... že?"
"Já si umím podat tričko z lustru, děkuju pěkně! Zatraceně, ale nějak se tam zaseklo... nebo co..."
"Počkej, nervi to tak..."
"Neříkej mi, co mám dělat, buď tak hodnej."
"Já jen, že ten lustr se docela nebezpečně kejve. A jestli budeš takhle pokračovat..."

"Bude tohle stačit?"
"Jak JÁ to mám vědět?!"
"Hele, Japínku, přestaň bejt protivnej, nebo se na to vykašlu, slezu z tý židle a můžeš si ten lustr přidělat sám!"
"To nejde a ty to víš. Já tam nedosáhnu."
"Když ses natahoval pro to tričko, ještě jsi s tím neměl ani ten nejmenší problém."
"Ale sundavat z lustru tričko a montovat novej lustr je něco naprosto jinýho!"
"Jo, jak je ctěná libost, Juhísku."
"Jukkí, ty se na mě zlobíš?"
"Ale kdepak. Proč bych měl? Protože jsme tu včera večer, když jsme se vrátili od mámy, nemohli svítit, protože hned dneska ráno jsme museli letět shánět novej lustr a protože já tu teď balancuju na pitomý židli jen proto, abych ten lustr přidělal, a to všechno jen proto, že ty sis musel dokazovat, že si umíš sundat tričko z lustru sám? Ne, Juhísku. Já se VŮBEC NEZLOBÍM!"
"Ale... Jukkí, hele, koupil jsem ti novou lampičku na noční stolek, krásnou, růžovou, a jsem ochotnej milovat se i jen v jejím světle... Nepřestaneš se na mě zlobit aspoň kvůli tomu?"
"Tak mi už sakra řekni, jestli to takhle utažený bude stačit!"
"Jde to dotáhnout víc?"
"Pokud vím, tak ne."
"Tak to bude muset stačit."
"Sláva..."
"Ach, Jukkí. Ty jsi můj šikovnej miláček."
"A chceš se mi za to odvděčit, prdelko?"
"Hm... Copak bys rád? Chtěl bys mý sexy tělíčko?"
"Ne. Dal bych si kafe."
"Jukko Mikkonene, řekni, že jsi mě právě neodmítl kvůli hrnku KAFE!"
"No, odmítl. Udělej mi to kafe... A uvidí se, čím se mi budeš moct odvděčit dál."
"!!!"
"Ano, Japí?"
"Budeš to teď používat proti mně, co? Nezapomeneš na to. Budeš mi to v jednom kuse předhazovat, abys mě mohl citově vydírat a nutit mě dělat přesně to, co budeš chtít!"
"Něco proti, Juhí?"
"Ne, pusinko. Ani v nejmenším..."

Žádné komentáře:

Okomentovat