When you're touching someone else...

Autor: Arvari
Žánr: Slash. Svým způsobem velice depresivní slash.
Přístupnost: PG-13
Postavy: Sir Christus, Jonne Aaron a ještě jedna, kterou si ovšem nechám pro sebe.
Shrnutí: "KAM mě chceš zpátky? Do skupiny? Protože pokud sis nevšimnul-"
Počet slov: 880
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...

Díval jsem se, jak mizí v kuchyni, jen aby se o chvilku později vrátil se dvěma lahvemi piva. Když jednu z nich postavil na stolek vedle mě, zadíval jsem se na něj a pozvedl obočí.
"Řekl jsem ti, že jsem přestal pít," zamumlal jsem.
"Ale no tak. Je to jedno pivo. Neudělá z tebe přece alkoholika..."
"...zase," ušklíbl jsem se.
"To jsem nechtěl-"
"Ale jo, chtěl," řekl jsem. "Fajn. Tím testem jsem prošel. Můžu teď dostat skleničku vody?"
"Nikdy bych nečekal, že uslyším, jak si Sir Christus říká o skleničku VODY," řekl Jonne.
"Lidi se mění..."
Ani ne o minutku později stála na stolku přede mnou sklenička vody a pivo bylo pryč.
Jonne si ožužlával spodní ret a upíral na mě své modré oči, ty samé oči, které mě před šesti lety naprosto dostaly.
"Tak to vyklop, Blonďáčku," řekl jsem a snažil se znít sebevědoměji, než jsem se cítil. "Chtěl jsi se mnou mluvit."
"Já vím," kývl.
Zadíval se na konferenční stolek.
"Takže PROČ jsi se mnou chtěl mluvit?" zeptal jsem se po chvíli.
Zavřel oči.
"Protože tě chci zpátky," zamumlal.
Nějakou chvíli jsem na něj jenom nevěřícně zíral. Pak jsem popadl skleničku a otočil ji do sebe.
"Promiň, ale..." řekl jsem, "KAM mě chceš zpátky? Do skupiny? Protože pokud sis nevšimnul-"
"Do vztahu," odpověděl. "Chci zpátky náš vztah."
Otevřel jsem ústa a zase je zavřel. Tohle přece nemohl myslet vážně.
"Nejsme spolu skoro tři roky!" bylo všechno, na co jsem se zmohl.
"Já vím," kývl. "Celou dobu toho lituju."
Zvedl jsem se z gauče a začal přecházet po pokoji, jako jsem to poslední dobou dělal vždycky, když jsem potřeboval přemýšlet.
"Zatraceně, Jonne!" zakňučel jsem. "Vážně ti mám připomínat, že jsi to byl ty, jen TY, kdo to celý ukončil?! Bylo to tvoje rozhodnutí a já k tomu nemohl říct ani slovo! A teď bys mě najednou chtěl zpátky? PROČ?!"
 "Protože mi na tobě pořád záleží!"
"Nikdy ti na mně nezáleželo..."
"Jak to můžeš říct?"
Zadíval jsem se do modrých očí. Zase.
"Vždyť je to jedno. Ty o mě můžeš mít zájem, ale... je pozdě. Už nějakou chvíli mám... někoho jinýho."
V tom okamžiku byly jeho oči div ne dvojnásobné a jeho ústa otevřená dokořán.
"Koho?" zeptal se. "Znám ho?"
"Můj milenec není tvoje věc. Prostě se s tím smiř. Já o tebe už nemám zájem. A ty mě beztak chceš jen a jen proto, že jsem pro tebe nedosažitelná hračka. Na tom se nedá stavět, Jonne. Měl bych jít."
Otočil jsem se a chtěl vyjít z obýváku, ale za mnou se ozval Jonneho ublížený hlas.
"Myslíš na mě někdy? Když ho líbáš? Když na něj saháš? Když ho ŠUKÁŠ?!"
"Šílíš žárlivostí."
"Tak myslíš?!" zaječel.
Usmál jsem se při myšlence na tmavé vlasy, hnědé oči, štíhlé, bledé tělo, láskyplný úsměv, bradu třesoucí se slastí...
"Ne. Nikdy," zamumlal jsem. "Ale kdybych byl s tebou, budu myslet na něj."
Doufal jsem, že to ho umlčí a že budu moct konečně jít. Ale spletl jsem se. Jonne mě chytil za ruku a otočil si mě čelem k sobě. Vzápětí mě vášnivě políbil. Jen na zlomek vteřinky se mi to líbilo, na okamžik jsem se chtěl podvolit a nechat se zase unést, ale pak mi před očima zase bleskla ta láska v krásném úsměvu a já od sebe Jonneho prudce odstrčil.
"PŘESTAŇ!" zasyčel jsem. "Tohle už NIKDY nedělej!"
"Jukko, PROSÍM!"
"Ne! Jestli se mě ještě DOTKNEŠ, přísahám, že ti vrazím facku!"
Jonne se sesul k zemi a zoufale se rozvzlykal. A mně to bylo jedno, i když by možná nemělo.
"Jukko, nechci tě ztratit. Nikdy jsem tě nechtěl ztratit!"
"Tak jsi mě neměl nechat odejít."
Tentokrát za mnou už nešel.

O dvě hodiny později jsem otevíral dveře jiného tamperského bytu. Nestihl jsem si ani sundat bundu, když se přede mnou objevil.
Hnědé oči se na mě nervózně upřely.
"Kde jsi byl tak dlouho?" zeptal se roztřeseným hlasem.
"Na pivu s Mattim. Musel jsem si utřídit myšlenky," odpověděl jsem.
Kývl a zavřel oči. Pak mě najednou pevně objal.
"Prosím, řekni, že mě kvůli tý zatracený blondýně nenecháš."
"Jannie..." usmál jsem se.
"Přísahám, tři hodiny se tady klepu jako ratlík!"
"Řekl jsem ti to do telefonu dost jasně, ne?" řekl jsem a políbil ho na čelo. "Blondýna nemá šanci. Ty jsi jedinej. Forever and forever, our love can stand without shame..."
"Mám rád, když cituješ moje písničky."
Položil si hlavu na moje rameno a najednou byl o poznání klidnější a uvolněnější.
"Já vím. Proto to dělám."
"Umíš i jiný?"
"Moc dobře víš, že jo."
"Vím?"
"Lover Lover Lover Lover Lover, I want you, I want you..." zazpíval jsem mu tiše do ucha.
"No, když to řekneš takhle, kdo by odolal?"
"Rozhodně ne ty."
"Touché, lásko. Tak co? Půjdeme do postýlky?"