čtvrtek 23. května 2013

31. ledna 2012

Je půl jedenáctý.

Šel jsem si už lehnout, ale jako debil jsem vstal, jen abych ten zatracenej deníček neposral hned druhej den.
Třetí bude stačit. Zejtra na nějaký vstávání seru. Dneska jsem to udělal a rupla mi žárovka v lampě na nočním stolku. Zejtra budu muset jít koupit novou. Super. Fakt super.
Pořád nechápu, jak mi má nějakej deník pomoct se Soheiem.
Mám tady fňukat, jak mi ta moje sladká japonská princeznička chybí?
K čemu mi to bude? To nemusím vypisovat.
Jasně, že mi nestačí občasný psaní a volání po internetu.
Čistě přátelský.
Protože my už ani nejsme SPOLU, kurva.
Vyseru se na to. Fakt se na to vyseru.
K čemu má tohle bejt? Abych brečel, když mám jít chrápat, a nemoh usnout?
V tom případě to plní svůj účel.
Vyseru se na to. Vyseru.

Žádné komentáře:

Okomentovat