čtvrtek 23. května 2013

8. února 2012

Nemůžu o tom psát. Nedokážu to.

Vážně to bolí.
Nechci na to myslet, zoufale NE.
Dneska jsem byl v práci celej den v prdeli. Snažil jsem se nedávat to najevo, ale byl jsem vyřízenej.
Strašně se nenávidím za to, že jsem ho nepožádal o ruku.
Jo, jasně, znali jsme se jen chvíli, on je ještě nezodpovědný a nerozhodný pískle, kecy, kecy, kecy.
Přísahám, kdybysme se od tý doby už dávno stihli rozejít a požádat o rozvod, haló, aspoň bych o něj nepřišel tak, jak jsem o něj PŘIŠEL.
Ne, já... Já nemůžu.
V noci nejspíš vůbec neusnu, nedokážu přestat brečet, nedokážu, ne...
On byl moje všechno, kurva, všechno.
Nedokážu absolutně pochopit, proč jsem o něj musel přijít...

Žádné komentáře:

Okomentovat