Přátelé 14/24

No jo, jsem příšerně sklerotická. A hluboce se vám za to omlouvám. Poslední dobou nějak nevím, kde mi hlava stojí, a ty nejmíň důležitý věci z ní holt vypadávaj. Bez urážky. Ale Finn je teď vážně to poslední, na co myslím. Takže... Promiňte. A pokud moňo si užijte kapitolu...


Jednu věc jsem musel Japovi nechat. Moc dobře věděl, co chce. Sice si o to neuměl zrovna elegantně říct, ale když přišlo na realizaci...
Tak se stalo, že když jsme došli do mého bytu (červené na semaforu podobná barva Japova obličeje cestou způsobila několik dopravních nehod a nejspíš každému jasně naznačila, k čemu se chystáme), můj dříve jen nejlepší přítel mi prakticky vzato skočil kolem krku, vášnivě mě políbil a vzápětí mě začal svlékat.
Ano, vážně věděl, co chce.
Chtěl ze mě sundat oblečení, dostat do postele, vzít lubrikant z mého nočního stolku (neptám se, jak vůbec věděl, že tam je)...
„Víš, jak na to?“ zamumlal jsem.
„Neboj,“ olízl si rty. „V devatenácti jsem měl okouzlující a análem posedlou dvaadvacítku.“
„Hm, to pro tebe musel bejt docela... Ale DO PRDELE,“ vzdychl jsem, když přesně do zmíněného místa vnikl jeho prst.
„Něco mi říká, že jsem to ještě nezapomněl,“ zasmál se Japa. „Hm?“
„Hm...“ zamručel jsem. „Ale oproti ženský má chlap jednu takovou krásnou věcičku jménem... ACH!“
„Prostata?“ kousl mě něžně do ucha.
„Internetovej průzkum?“ vzdychl jsem, zatímco se jeho prst pohyboval ven ze mě a zase zpátky. „Jestli jo, umíš výborně googlit.“
„K čertu s internetem. Prostě jen poslouchám všechny tvoje teplý kecy. O prostatě jsem slyšel jen asi milionkrát...“
„Ach, ano. V tom případě umíš vážně skvěle... Mhm, Japí, dva.“
„Co? Tak brzo?“
„Věř mi.“
Políbil mě, když začal plnit moje přání. Jeho jazyk v mých ústech, jeho prsty v mém zadečku. Zkušenost s tou dvaadvacítkou se zjevně vyplatila. Měl jsem pocit, že samou rozkoší co nevidět zešílím.
Někde vzadu v mojí hlavě se ozvala tichá pochybnost, úplně nenápadná myšlenka na to, že přece není možné, aby se tohle dělo, a že jestli se to vážně děje, rozhodně bych to měl zastavit. Protože... Protože...
Možná bych to zastavil, jen kdyby mi díky Japovým talentovaným prstům nezačal prakticky vypínat mozek. Nebo se možná spíš roztékat na velmi spokojeně se cítící kaši.
Sténal jsem, když přidal třetí prst. Skoro už jen to na mě bylo moc, mohl bych se klidně hned v tu chvíli udělat. Tak dlouho jsem na to čekal...
„Japo,“ zašeptal jsem v náhlém záblesku jasné mysli. „Podívej se na mě. A přestaň.“
Jeho jasné oči by mi mozek dokázaly s přehledem zase vyřadit z provozu.
„Ano, jsem si jistej. Naprosto,“ řekl hlasem pevnějším, než jsem čekal. „Chci tě.“
„Fajn,“ pousmál jsem se. „Tak do toho.“
„Co?“ zamrkal. „Už?“
„No, tak jinak.“
Prakticky bez potíží jsem ho převalil na záda. Byl moc zaskočený, než aby se bránil. Když jsem se na něj obkročmo posadil, na zlomek vteřiny vypadal zmateně, ale pak pochopil. Kousl se do rtu a položil mi ruce na boky.
„Varuju tě,“ olízl si rty. „Neměl jsem sex půl roku, takže asi... nevydržím dlouho. A jestli je anální sex tak skvělej, jak si vzpomínám...“
„Lepší.“
Nasedl jsem na něj. Bylo to ještě úžasnější, než když mě připravoval. Bylo to perfektní. Perfektní...
Dal jsem mu čas, aby si na to zvykl. Nechtěl jsem, aby se udělal předčasně. A dal jsem čas i sobě, protože od doby, co jsem to naposledy dělal takhle, taky už nějaká ta chvíle uplynula. A tohle bylo trochu víc než prsty.
Těsně předtím, jsem se chtěl poprvé pohnout, jsem se mu zadíval do očí. Zvláštní výraz, co v nich měl, mě na okamžik přiměl bát se, že vycouvá. Že mě ze sebe shodí. Že mě nebude už nikdy chtít vidět. Že...
A pak se usmál.
„Nemůžu uvěřit, že se to děje,“ zamumlal. „Probůh. Já vážně šukám chlapa.“
Sklonil jsem se a políbil ho na rty.
„Jo,“ pošeptal jsem mu do ucha. „Šukáš. A jen tak pro info, dotyčnej chlap chce, aby ses do něj i vystříkal, jasno? A aby sis to patřičně užil, samozřejmě. Takže se nijak... neovládej a...“
„Mikkonene, začni, nebo jdeš zpátky na záda. A ručím ti za to, že pak to bude divoký!“
Mírně jsem se nadzvedl a zase dosedl. Japa zalapal po dechu.
Tohle vážně nemohlo trvat dlouho.