čtvrtek 23. května 2013

Manažer na útěku 10/29

Jo, jakej VÝCVIK?

Byly přesně tři hodiny a sedm minut odpoledne, když i poslední člen Negative (Jonne) dorazil před zkušebnu Negative.
Opatrně se rozhlédl kolem sebe. Byli tu všichni členové Negative, byl tu Jonneho bráška Ville, byl tady i Jann a vedle něj stvoření, které Jonnemu nepřišlo nijak zvlášť povědomé, ale zřejmě se jednalo o Ardého. Vedle stvoření navíc stál člověk s blond vlasy, vyhnanými nahoru, do velmi zvláštního účesu, a roztomilým kukučem. Pak se Jonne konečně upamatoval a v člověku poznal Jannova bubeníka jménem (tedy, spíše přezdívkou) Tender.
A krom toho před zkušebnou stál nepříliš velký autobus. Ten se ukázal být nesmírně důležitý, neboť jeho dveře se právě otevřely a ze schůdků sestoupila Ansa.
"Liimatainen!" štěkla okamžitě.
Jonne a Ville sebou škubli a automaticky se postavili do pozoru.
"Tebe nemyslím, pískle," mávla Ansa rukou směrem k Villemu. Ten plánoval cosi namítnout, ale Nakkiho dobře mířený kopanec do lýtka mu v tom efektivně zabránil. Ville vytřeštil oči a zapotácel se. Ansa se mezitím otočila k blonďatému zpěvákovi Negative. "Drahoušku... Uvědomuješ si, že jdeš POZDĚ?"
Jonne se na okamžik zamyslel.
"Ehm..." odkašlal si posléze. "Ano?"
"A uvědomuješ si, co to pro tebe znamená?" pozvedla Ansa obočí.
"Ehm... ne?"
"Dobře," usmála se Ansa. "Moc dobře."
Otočila se ke zbytku výpravy.
"Méďo?" ozvalo se tiše. "Myslíš, že ještě má ty důtky?"
"To nevím, Ďáblíku. Ale snad jo..."
Ansa se zhluboka nadechla.
"Tak nástup do autobusu!" křikla. "Všichni, klusem! Máte na to přesně minutu!"
"A kdo to do tý minuty nestihne," přihlásil se Ardé, "ten tady může zůstat?"
"Ale kdepak," usmála se znovu Ansa. "Ten, kdo to nestihne, poběží za autobusem. Přivázaný na laně. A mimochodem, váš čas běží. Tik tak, tik tak..."
Ukázalo se, že výprava nepotřebuje k vměstnání se do autobusu ani celou minutu, pokud jsou užity správné argumenty. Hříšníkům na to stačilo pouhých devatenáct vteřin, což ohromilo i je samotné.
Ansa spokojeně vystoupala po schodech a postavila se před první řadu sedadel.
"Výborně, drahouškové!" pochválila ty, jež byli v jejích očích především hromadou zvrhlíků. "Zajisté vám nemusím říkat, kam jedeme. A ani PROČ."
"Proč jsme pochopili," ozval se Jann. "Ale KAM..."
"Při procházení Tommiho papírů," pronesla Ansa, "jsem nalezla zmínku o jednom výcvikovém táboře, který jste navštívili loni na jaře, aspoň tedy někteří z vás. Zvláštní, že se mi o tom Tommi NIKDY nezmínil! Ale každopádně jsem chvíli pátrala a zjistila, že ony výcviky vedl GENERÁL AATAMILA!"
"Ehm, pokud nás vezeš tam," přihlásil se Antti, "musím ti bohužel sdělit, že dědeček už-"
"Já VÍM, Antti!" okřikla ho Ansa. "Ale generála jsem kontaktovala a on mi laskavě zapůjčil klíče a dovolil využívat veškerá tamní zařízení!"
"Mučírna tam není, ŽE NE?!" otočil se Tender zděšeně na svého zpěváka.
"Jak to mám vědět, Tendy?" odvětil bezradně Jann. "JÁ tam nebyl! Jonne, blondýnečko?"
"O žádný mučírně nevím," zavrtěl dotyčný zpěvák hlavou.
"Bez cigaret je mučírna VŠECHNO!" poznamenal dramaticky Larry.
"Ach, jistě," pokývala Ansa. "Pokud jde o cigarety, alkohol, šminky a jiné návykové látky, připravte se na to, že vaše kufry budou ihned po příjezdu pečlivě prohledány a VEŠKERÉ zakázané předměty vám budou zabaveny a následně zlikvidovány!"
Ozvalo se tlumené žuchnutí značící pád Larryho bezvládného těla na podlahu.
"Také," pokračovala nevzrušeně Ansa, "vám budou zabaveny veškeré peníze, aby vás čirou náhodou nenapadlo vypařit se. A mimochodem, připravte se na to, že v chatkách budete bydlet PO JEDNOM."
"Určitě platí výjimka pro registrované partnery!" vyhrkl Christus.
"Ale samozřejmě," kývla se sadistickým úsměvem na rtech Ansa. "Vaše chatky budou na rozdíl od těch ostatních každý večer pečlivě uzamčeny a odemčeny budou až ráno při budíčku."
"Ale to přece NEMŮŽEŠ!" vřískl Christus.
"Já můžu všechno," prohlásila sebevědomě Ansa. "A teď, pánové... VYRÁŽÍME."

Žádné komentáře:

Okomentovat