Po
jízdě, která byla kratší, než by si většina členů výpravy bývala přála,
se členům Negative a Villemu Liimatainenovi otevřel důvěrně známý
pohled na parkoviště u výcvikového tábora generála Aatamily. Pro zbytek
osazenstva autobusu to bylo prostě jen parkoviště. Velmi nesympatické
parkoviště.
Ville Liimatainen se bezradně zadíval na svého staršího bratra.
"Všímáš si, že se sem VŽDYCKY dostaneme Tommiho vinou?" zeptal se.
"Všímám. Asi Tommiho přestanu mít rád," frkl Jonne.
Ville pevně sevřel Jonneho ruku ve své dlani.
"Bráško, já tam nechci. Tohle bude horší než s generálem. A ani tam nebudou ženský. Jonní, já chci ke svý blondýnce!"
"Nemáš zlobit," pokrčil Jonne rameny.
"A jak zlobím?!" vytřeštil Ville oči. "Kouřím jen trochu, piju jen trochu, mám stálý heterosexuální vztah a neoblíkám se jako vyžitá štětka. Jak zlobím?!"
Ještě předtím, než se Jonne mohl dotčeně zeptat, co Ville myslel tou štětkou, se rozčepýřené vlasy nad vrškem sedadla před bratry Liimatainenovými pohnuly a na Villeho se se soucitným výrazem v hnědých očích zadíval Jann Wilde.
"Víš, písklátko..." povzdychl si. "Jsi Liimatainen."
"No... a?" zamrkal Ville.
"Jsi Liimatainen. Stejně jako chlap, co jí zlomil srdce," pokračoval trpělivě Jann. "Kdybys někoho zabil, je to menší prohřešek."
"Tím se mi snaží říct," zadíval se Ville na Jonneho, jako by u svého staršího bratra hledal nějakou podporu pro své myšlenkové pochody, "že se mi Ansa mstí za to, že jsem Tommiho bratr?"
"Áno, zlato," kývl Jann právě ve chvíli, kdy autobus definitivně zastavil. "Přesně o to se snažím."
Když se Jonne s Villem tiše přikrčili, Jannovi tak nějak došlo, že by se měl otočit.
"Janne, drahoušku," oslovila ho Ansa. "U nich chápu, proč účinkují v hudebních skupinách. Nic těžšího by nezvládli. Ale vysvětli mi, proč to děláš ty, když se skoro i zdá, že máš MOZEK?"
"No, Ansinko..." ušklíbl se Jann. "Tedy, MADAM... Mě to nejspíš prostě baví."
"Neuvěřitelné," zavrtěla Ansa hlavou. "Prostě neuvěřitelné. Aatamila! Mikkonen! Co to tam děláte?!"
Jen velmi neochotně se od sebe Anttiho a Christusovy rty oddělily.
"Skoro to vypadá jako líbání, nemyslíš, Ansinko?" zamrkal sladce Antti.
"Proč se tu vy dva teplouši tak nechutně ocumláváte?!" upravila Ansa svou otázku.
"Protože tady jsme se dali dohromady. V tomhle táboře..." zasnil se Christus.
"Jedna z hlavních příčin generálova psychického zhroucení," poznamenal kousavě Nakki.
"Lásko, pamatuješ?" zadíval se Christus šťastně na Anttiho. "Tehdy poprvé v lese..."
"A podruhý v chatičce, když jsi měl rozbitou hlavinku..." culil se Antti.
"Mlčte OBA!" štěkla Ansa. "Detaily vašich prvních ani dalších sexuálních zážitků tu nikoho nezajímají!"
Christus se na Ansu velmi ošklivě zadíval, ale ta si ho nevšímala. Místo toho se otočila zpět do přední části autobusu a otočila se čelem ke všem přítomným.
"Takže VÁŽENÍ!" oslovila je. "Jak ti bystřejší z vás už postřehli, dorazili jsme k našemu cíli. Mimochodem, dovolte mi, abych vám představila svého asistenta, který řídil. To je Marko." Nenápadný mladík se špinavě blond vlasy, oblečený v černém tričku a tmavých džínách, vstal a váhavě osazenstvu autobusu zamával. "Marko mi pomůže nějak vás zvládnout!" pokračovala zatím Ansa. "Dovolte mi, abych vás seznámila s dnešním plánem!"
"A když nedovolíme?" přihlásil se Ardé.
Ansa se na něj velmi ošklivě zadívala.
"Marko, jdou v téhle kraksně otevřít okénka?" zeptala se.
"Ehm... Ano, madam," polkl nervózně asistent.
"Báječně," pokývala Ansa. "Venku předvedeme názornou prezentaci. Ardé, ven. Marko, za mnou. A zamkni za námi dveře. Zbytek si otevře okénka a bude se dívat a poslouchat!"
"Janne!" zbledl Ardé. "Wilďáku, zachraň mě!"
"Promiň, drahoušku, ale tohle sis zavinil sám," pokrčil Jann rameny. "Tak si to sám i vyžer."
V příštím okamžiku byl Ardé prakticky vyhozen z tourbusu. Hned za ním po schůdcích sestoupila Ansa. A hned po ní následoval řidič, který se nervózně kousal do rtu. Pak se dveře zavřely a ozvalo se tiché cvaknutí zámku. Veškeré osazenstvo se okamžitě nahrnulo k okénkům.
"Ale nemůže ho zabít, že ne?!" vyhrkl Tender.
"Obávám se, že Ansa může všechno," povzdychl si Jann. "Kluci, nevíte o nějakym dobrym kytaristovi, se kterým bysme si stylově sedli? Ujetej vkus výhodou."
"PÁNOVÉ!" štěkla Ansa. "Když dovolíte. Marko, přines Ardého kufr!"
Pak jim bylo vysvětleno, že z autobusu budou vystupovat jednotlivě, přičemž každého zavazadlo bude pečlivě prohledáno a veškeré nepovolené předměty zabaveny. Během tohoto vysvětlování Ansa skutečně prohledala Ardého kufry a odebrala z nich vše, co odporovalo pravidlům, od růžových trenýrek přes tužku na oči až po lak na vlasy, což způsobilo, že Christus několikrát málem omdlel. Když Ansa zahodila několik krabiček cigaret, Larry omdlel doopravdy.
Poté, co si Ardé uklidil to málo, co mu zbylo, zpět do kufru, objasnila Ansa důvod, proč si neměli brát žádné svršky. Marko je totiž po prohlídce zavazadel doprovodí do dřívějšího generálova skladu, kde již na každého čekají džíny, černé tričko a jeden pár čistě černých tenisek. V tu chvíli na Larryho dopadl i bezvládný Christus.
A po vyzvednutí věcí se každý odebere do své chatky, kde se převlékne, načež svůj původní oděv Markovi odevzdá. Zbytek odpoledne stráví přípravou večeře, po které budou mít celý večer na rozjímání nad svými hříchy.
Následně už Ansa Marka s Ardém odvelela na cestu ke skladišti.
"Ta ženská je chytrá," zavrčel Jonne. "Ví, že v černým tričku se na veřejnosti v žádnym případě neukážu!"
"Tender!" ozval se Ansin hlas. "Další k prohlídce!"
Jannův bubeník se pokřižoval, objal svého zpěváka na rozloučenou a ve chvíli, kdy mu Ansa autobus odemkla, z něj pomalu vystoupil. Zděšeně si vzpomněl na lahev vodky, v jejíž propašování doufal...
Ville Liimatainen se bezradně zadíval na svého staršího bratra.
"Všímáš si, že se sem VŽDYCKY dostaneme Tommiho vinou?" zeptal se.
"Všímám. Asi Tommiho přestanu mít rád," frkl Jonne.
Ville pevně sevřel Jonneho ruku ve své dlani.
"Bráško, já tam nechci. Tohle bude horší než s generálem. A ani tam nebudou ženský. Jonní, já chci ke svý blondýnce!"
"Nemáš zlobit," pokrčil Jonne rameny.
"A jak zlobím?!" vytřeštil Ville oči. "Kouřím jen trochu, piju jen trochu, mám stálý heterosexuální vztah a neoblíkám se jako vyžitá štětka. Jak zlobím?!"
Ještě předtím, než se Jonne mohl dotčeně zeptat, co Ville myslel tou štětkou, se rozčepýřené vlasy nad vrškem sedadla před bratry Liimatainenovými pohnuly a na Villeho se se soucitným výrazem v hnědých očích zadíval Jann Wilde.
"Víš, písklátko..." povzdychl si. "Jsi Liimatainen."
"No... a?" zamrkal Ville.
"Jsi Liimatainen. Stejně jako chlap, co jí zlomil srdce," pokračoval trpělivě Jann. "Kdybys někoho zabil, je to menší prohřešek."
"Tím se mi snaží říct," zadíval se Ville na Jonneho, jako by u svého staršího bratra hledal nějakou podporu pro své myšlenkové pochody, "že se mi Ansa mstí za to, že jsem Tommiho bratr?"
"Áno, zlato," kývl Jann právě ve chvíli, kdy autobus definitivně zastavil. "Přesně o to se snažím."
Když se Jonne s Villem tiše přikrčili, Jannovi tak nějak došlo, že by se měl otočit.
"Janne, drahoušku," oslovila ho Ansa. "U nich chápu, proč účinkují v hudebních skupinách. Nic těžšího by nezvládli. Ale vysvětli mi, proč to děláš ty, když se skoro i zdá, že máš MOZEK?"
"No, Ansinko..." ušklíbl se Jann. "Tedy, MADAM... Mě to nejspíš prostě baví."
"Neuvěřitelné," zavrtěla Ansa hlavou. "Prostě neuvěřitelné. Aatamila! Mikkonen! Co to tam děláte?!"
Jen velmi neochotně se od sebe Anttiho a Christusovy rty oddělily.
"Skoro to vypadá jako líbání, nemyslíš, Ansinko?" zamrkal sladce Antti.
"Proč se tu vy dva teplouši tak nechutně ocumláváte?!" upravila Ansa svou otázku.
"Protože tady jsme se dali dohromady. V tomhle táboře..." zasnil se Christus.
"Jedna z hlavních příčin generálova psychického zhroucení," poznamenal kousavě Nakki.
"Lásko, pamatuješ?" zadíval se Christus šťastně na Anttiho. "Tehdy poprvé v lese..."
"A podruhý v chatičce, když jsi měl rozbitou hlavinku..." culil se Antti.
"Mlčte OBA!" štěkla Ansa. "Detaily vašich prvních ani dalších sexuálních zážitků tu nikoho nezajímají!"
Christus se na Ansu velmi ošklivě zadíval, ale ta si ho nevšímala. Místo toho se otočila zpět do přední části autobusu a otočila se čelem ke všem přítomným.
"Takže VÁŽENÍ!" oslovila je. "Jak ti bystřejší z vás už postřehli, dorazili jsme k našemu cíli. Mimochodem, dovolte mi, abych vám představila svého asistenta, který řídil. To je Marko." Nenápadný mladík se špinavě blond vlasy, oblečený v černém tričku a tmavých džínách, vstal a váhavě osazenstvu autobusu zamával. "Marko mi pomůže nějak vás zvládnout!" pokračovala zatím Ansa. "Dovolte mi, abych vás seznámila s dnešním plánem!"
"A když nedovolíme?" přihlásil se Ardé.
Ansa se na něj velmi ošklivě zadívala.
"Marko, jdou v téhle kraksně otevřít okénka?" zeptala se.
"Ehm... Ano, madam," polkl nervózně asistent.
"Báječně," pokývala Ansa. "Venku předvedeme názornou prezentaci. Ardé, ven. Marko, za mnou. A zamkni za námi dveře. Zbytek si otevře okénka a bude se dívat a poslouchat!"
"Janne!" zbledl Ardé. "Wilďáku, zachraň mě!"
"Promiň, drahoušku, ale tohle sis zavinil sám," pokrčil Jann rameny. "Tak si to sám i vyžer."
V příštím okamžiku byl Ardé prakticky vyhozen z tourbusu. Hned za ním po schůdcích sestoupila Ansa. A hned po ní následoval řidič, který se nervózně kousal do rtu. Pak se dveře zavřely a ozvalo se tiché cvaknutí zámku. Veškeré osazenstvo se okamžitě nahrnulo k okénkům.
"Ale nemůže ho zabít, že ne?!" vyhrkl Tender.
"Obávám se, že Ansa může všechno," povzdychl si Jann. "Kluci, nevíte o nějakym dobrym kytaristovi, se kterým bysme si stylově sedli? Ujetej vkus výhodou."
"PÁNOVÉ!" štěkla Ansa. "Když dovolíte. Marko, přines Ardého kufr!"
Pak jim bylo vysvětleno, že z autobusu budou vystupovat jednotlivě, přičemž každého zavazadlo bude pečlivě prohledáno a veškeré nepovolené předměty zabaveny. Během tohoto vysvětlování Ansa skutečně prohledala Ardého kufry a odebrala z nich vše, co odporovalo pravidlům, od růžových trenýrek přes tužku na oči až po lak na vlasy, což způsobilo, že Christus několikrát málem omdlel. Když Ansa zahodila několik krabiček cigaret, Larry omdlel doopravdy.
Poté, co si Ardé uklidil to málo, co mu zbylo, zpět do kufru, objasnila Ansa důvod, proč si neměli brát žádné svršky. Marko je totiž po prohlídce zavazadel doprovodí do dřívějšího generálova skladu, kde již na každého čekají džíny, černé tričko a jeden pár čistě černých tenisek. V tu chvíli na Larryho dopadl i bezvládný Christus.
A po vyzvednutí věcí se každý odebere do své chatky, kde se převlékne, načež svůj původní oděv Markovi odevzdá. Zbytek odpoledne stráví přípravou večeře, po které budou mít celý večer na rozjímání nad svými hříchy.
Následně už Ansa Marka s Ardém odvelela na cestu ke skladišti.
"Ta ženská je chytrá," zavrčel Jonne. "Ví, že v černým tričku se na veřejnosti v žádnym případě neukážu!"
"Tender!" ozval se Ansin hlas. "Další k prohlídce!"
Jannův bubeník se pokřižoval, objal svého zpěváka na rozloučenou a ve chvíli, kdy mu Ansa autobus odemkla, z něj pomalu vystoupil. Zděšeně si vzpomněl na lahev vodky, v jejíž propašování doufal...
Žádné komentáře:
Okomentovat