čtvrtek 23. května 2013

Manažer na útěku 12/29

A teď trocha překvapení...

Devatenáct nula pět, jídelna
Tender Rexx se zamyšleně rýpal ve svém talíři. Ne snad proto, že by rozvažoval, co je ta hnědá omáčka, kterou má politou rýži, jelikož na jejím vaření se sám podílel. Tender momentálně přemýšlel hlavně o tom, jak tu spáchat co možná nejefektivnější sebevraždu. Ta kačena mu zabavila i potítko, a to bylo bílé! A odůvodnila to tím, že by na sobě měl něco jiného než ostatní!
Tender nabral jedno sousto do úst a rozhlédl se kolem sebe. U stolu byli i všichni ostatní, krom Ardého, který vyhlásil protestní hladovku, a, přirozeně, Ansy s Markem, jelikož ti seděli u menšího velitelského stolu o kus dál. A úplně všichni, tedy včetně Ansy a Marka, na sobě měli džíny a černá trička s límečkem a dvěma knoflíčky.
Tender se nervózně ošil. On sám se v těch hadrech cítil hrozně, tak co teprve ostatní? Jmenovitě Christus s Jonnem?
A když se vynechala trička, bylo tu Ansino zcela nové pravidlo o zamykání chatek. Ta zatracená nádhera totiž rozhodla, že na noc budou ve svých chatkách zamčeni všichni, aby se předešlo případným výtržnostem.
"Zatraceně," zavrčel Tender, aniž by si to nějak výrazně uvědomil.
"Hm?" pozvedl Jann obočí a bezmyšlenkovitě pokračoval ve vyprazdňování svého talíře.
"Nic," mávl Tender rukou, ve které nedržel lžíci.
"Fajn," kývl Jann.
V místnosti se opět rozhostilo děsivé ticho, přerušované pouze monotónním cinkáním lžic.
Po chvíli se ozvalo škrábání židle odsouvané po podlaze a hlavy všech u stolu se otočily.
Byla to Ansa, kdo vstal.
"Nenechte se rušit," řekla. "Jdu vyřešit ten menší problém s Ardého údajným protestem. Marko, máš je tu na povel!"
"Ano, madam," kývl Marko.
Ansa vešla do kuchyně, odkud se o chvíli později ozvalo bouchnutí dveří vedoucích ven. Tender si povšiml, že Marko, který dosud seděl takřka v pozoru, se teď pohodlně opřel, zhluboka si oddychl a důkladně upil ze své sklenice s minerálkou. A i nálada u stolu se poněkud uvolnila.
"Do prdele," zamumlal Marko. "Zkurvená ženská..."
Osazenstvo stolu si vyměnilo udivené pohledy.
"Řekl to, co si myslím?" pozvedl Nakki obočí.
"Ehm, pravděpodobně," kývl Jay.
"To mi od Ansina poskoka nesedí," zamyslel se Larry.
"Mlčte!" sykl Tender. "Jestli nás uslyší něco říkat, zaručeně nás práskne!"
"Nebuď paranoidní, Tendy," zavrtěl Jann hlavou.
"Je to Ansin poskok!" zopakoval Larry.
"Zajímalo by mě, jak se stalo, že ho zaměstnala," ušklíbl se Nakki. "I když, je to přesně typ, co si tak oblíbila. Obyčejnej a nenápadnej."
"Přesně takovej, jako máme bejt MY!" popotáhl Christus. Antti ho tiše objal kolem pasu.
"Myslíte, že s ní spí?" zamračil se Jay.
Čtyři z osob kolem stolu svorně zavrtěly hlavou.
"Tak moment," zadíval se Tender podezřívavě na Janna, Jonneho, Anttiho a Christuse. "Tohle je podezřelý. Vy víte něco, co my nevíme?"
"Nevíme, co víte," pokrčil Jonne rameny.
"Mám pocit, že... nic," odvětil Nakki.
"Tím pádem jste slepí," konstatoval Antti. "Stačilo se JEDNOU podívat na to, jak při chůzi pohupuje prdelkou, když mě doprovázel."
"Co prosím?" obrátil se na něj Christus.
"Jen jsem chtěl mít jistotu!" hájil se Antti.
"Počkejte. Co je s jeho zadkem?" přihlásil se o slovo Larry.
"Když doprovázel mě, spadly mu kousek od chatky klíče," svěřil se Jonne. "A shýbal se pro ně velmi zvláštním způsobem."
"Jo?" zazubil se Christus. "No, já to poznal podle toho pohybu, kterým si dává vlasy za ucho..."
Marko se zastavil s rukou na půli cesty k uvolněnému pramínku.
"A pak je tu vždycky jeho zápěstí," dodal Jann.
Marko vytřeštil oči a polkl.
"Tak fajn," zavrčel Nakki. "Co je s jeho zadkem, zápěstím, vlasama a tím, jak se ohýbá?!"
"Ach, Nakki. To je přece tak jasný!" zaculil se Jonne.
"Vám možná!" odsekl Jay.
"Ale pánové..." zavrtěl Jann se širokým úsměvem na rtech hlavou. "Marko je přece naprosto jasná BUZNA!"
Ozval se rachot převrácené židle.
"Ale to jste se nikdy," vyhrkl Marko, "NIKDY neměli dozvědět!"

Žádné komentáře:

Okomentovat