Po poledním klidu
Bylo třináct hodin a padesát devět minut, když se všichni hříšníci sešli v jídelně, momentálně prohlášené za společenskou a výukovou místnost.
A bylo přesně čtrnáct hodin, když do místnosti vešla i Ansa.
"Kupodivu," řekla ihned, "jsem zjistila, že nádobí je pečlivě umyté a kuchyň poměrně uklizená. Dovolte mi říct, že jsem v naprostém šoku!"
"Povolení se uděluje," pokýval Christus, na jehož rtech stále hrál velmi spokojený úsměv.
"To byl řečnický obrat, Mikkonene, který nevyžadoval tvou odpověď!" štěkla Ansa.
"Hm, pardon..." zavrněl Christus.
"Tohle snad ani není možný," frkl Jonne. "Vidíte ty dva? Jak si užili a jsou náramně šťastný?"
"Neboj, zlatíčko," kousl se Jann do rtu. "Zejtra si taky... zamyješ nádobí..."
"Nádobí?" ušklíbl se Jonne. "Nádobí je mi ukradený, já to dělám kvůli-"
Vzápětí byl blonďák umlčen dobře mířeným kopancem do holeně.
"SKONČILI JSTE?" založila Ansa ruce v bok.
"Jistě, madam," kývl Jann. "Račte pokračovat."
"Wilde, je to IRONIE v tvém hlase?" štěkla Ansa.
"Ale kdepak, madam," zavrtěl Jann hlavou. "Skutečně toužím vědět, co máte na srdci!"
"Jestli mu tohle sežere-" začal šeptem Nakki, ale bohužel pro svou holeň i on seděl moc blízko k černovlasému zpěvákovi.
"Takže mi laskavě věnujte TROCHU pozornosti!" vykřikla Ansa, zatímco Nakki si s úpěním třel nakopnutou nohu. "Ráda bych vám sdělila, jaký je náš odpolední program!"
"A je to fakt nutný?" ozval se Ardé.
Jann sklonil hlavu a tiše vzdychl.
"Ano, Ardé, to skutečně je!" odsekla Ansa. "Ovšem pokud poslouchat nechceš, vždycky se můžeš jít proběhnout kolem jezera!"
"Mlčím," pípl Ardé.
"Výborně. Stejně běžíš kolečko. Hned po odpoledním programu!"
"ALE-"
"Mám z toho udělat dvě?"
"Ne, madam..."
"Výborně. Tak tedy..."
"Slepice jedna."
"CO PROSÍM?!" vřískla Ansa.
"Sakra. To bylo nahlas?" rozhlédl se opatrně Ardé.
Odpovědí mu bylo sborové kývání. A také útrpný pohled jeho zpěváka. A Ansina rudá tvář.
"Tak ZA TOHLE, ty malá štětko..." zasyčela Ansa. "Za to poběžíš těch koleček deset, i kdybych tě měla celou dobu popohánět bičem!"
"Ale kurva," polkl Ardé.
"PROSÍM?!" zaječela znovu Ansa.
"To nebylo na tebe," ujistil ji spěšně Ardé. "Bylo to jen obecný kurva!"
"Patnáct!" frkla Ansa.
"Ale Anso-"
"DVACET!"
"Ale ANSO!"
"Drž už zobák, ty idiote!" vykřikl Jann. Když to jemu samotnému došlo, opatrně se zaculil a pokusil se sám sebe učinit neviditelným. Bohužel neúspěšně.
"A Wilde za trest se večer nepoběží," sdělila mu se sladkým úsměvem na rtech Ansa.
"No bezva," zabručel. "Tady to stojí za houby..."
"Říkal jsi něco?" pozvedla Ansa obočí.
"Ne, madam," zavrtěl Jann hlavou. "Naprosto nic."
"Výborně," kývla Ansa. "Je tu ještě někdo, kdo si chce svým chováním vysloužit trest, ať si to odbudeme hned? Ano, Kokkonene?"
"Pro ty, co neběhjí, je trest běhání a ne neběhání, co?" dotázal se Nakki a spustil ruku, kterou předtím mával ve vzduchu.
"Trefa," potvrdila Ansa.
"V tom případě nikdo," řekl poněkud zklamaně Nakki.
"Tak tedy," zahleděla se Ansa do černého sešitu, který držela v rukou, "přistoupíme KONEČNĚ k seznámení se s programem!"
Žádné komentáře:
Okomentovat