Když následujícího dne v osm nula nula vešla Ansa do jídelny, získala náhle pocit, že snad ještě spí a momentálně se jí zdá velmi krutá noční můra.
Stav jídelny byl přímo děsivý.
Ovesná kaše, dnešní snídaně, byla pečlivě rozmazána po podlaze a stolech. Tam, kde nebyla, byly kaluže černého čaje. A jablka, další část snídaně, momentálně poletovala vzduchem. A sotva si členové výpravy uvědomili, že Ansa vešla, se pětice jablek náhle vydala proti dveřím.
Ansa vykřikla, když ji jeden kus ovoce zasáhl do stehna.
"MARKO!" zaječela vzápětí.
"A-ano, madam?" zaznělo z důstojnického stolu, na kterém Ansin poskok seděl a vrhal po svém okolí jeden nedůvěřivý pohled za druhým.
"Co se to tu, zatraceně, děje?!" vřískla manažerka.
"Ehm..." odkašlal si marko. "Zjevně se jedná o protest proti dnešní snídani, madam."
"To si piš!" potvrdil Antti, popadl další jablko a hodil ho tak, že jen těsně prosvištělo kolem Ansina pečlivě utaženého drdolu. "Máme velké výhrady k tomu svinstvu, kterým nás chceš nakrmit!"
"PROČ?!" založila Ansa ruce v bok. "Je to standardní snídaně se všemi potřebnými živinami!"
"Živinama možná," ozval se Christus. "Ale co CHUŤ?"
"Řekněte mi jediný důvod, proč byste si měli zasloužit chuť!" frkla Ansa. "Když už nic jiného, tenhle svinčík mluví dost jasně proti vám!"
"Dokud nedostaneme něco, co chutná dobře, budeme ti dělat, mírně řečeno, schválnosti," sdělil jí Jann. "A je nám jedno, kolik koleček kolem jezera nás necháš běhat!"
"Počkej, je nám to jedno?" zvedl Ville hlavu. Pohlavek, který vzápětí obdržel od svého bratra, ho však umlčel.
"JE nám to jedno!" pronesl rozhodně Jonne. "I kdybych měl položit život-"
"To by ale byla věčná škoda," zamumlal Jann.
"DRŽTE ZOBÁKY!" zařvala Ansa. "O co se tu snažíte?!"
"Požadujeme CHUŤ jídla!" zopakoval Larry. "A příděl cigaret!"
"Cigaret?!" štěkla Ansa. "Tak to jen přes moji mrtvolu!"
"Dej si pozor na to, co si přeješ," ušklíbl se Antti a začal si pohazovat s dalším jablkem.
"Podívej, Ansinko," řekl Nakki. "Jsme ochotni vyjednávat.
"Vy možná. JÁ rozhodně ne!" informovala je Ansa.
"N-ne?" znejistěl Jay.
"Samozřejmě, že NE!" vřískla Ansa. "Ani NÁHODOU! Nemíním s váma vyjednávat o chuti jídla ani ničem jinym, právě naopak!"
"Naopak?" polkl Jann.
"OKAMŽITĚ!" zaječela Ansa. "OKAMŽITĚ začněte uklízet! A až doklidíte, půjdete obíhat jezero! VŠICHNI! A jestli se tu objeví jediný další náznak vzpoury, přísahám, že na vás vezmu BIČ!"
"Bič?" kousl se Christus do rtu. "To zní vlastně docela-"
"Na úklid máte PŘESNĚ půl hodiny! A nepočítejte s tím, že dostanete nějakou náhradní snídani, jelikož nedostanete! Vlastně budete rádi, když dostanete oběd!"
S tím za sebou Ansa práskla dveřmi jídelny.
Jann se zářivě usmál a ukázal směrem k Markovi zdvižený palec.
"Skvělej výkon!" konstatoval. "Málem bych ti i věřil!"
"Dík," zazubil se Marko.
"Asi bysme se měli vrhnout na ten úklid, co?" rozhlédl se Jonne.
"Asi," kývl Marko, slezl ze stolu a opatrně doklouzal ke dveřím kuchyně. Když se vracel, měl v ruce batoh. "Ale nejdřív se nasnídáte, ne? Každý tu má bagetu přesně podle objednávky..."
Žádné komentáře:
Okomentovat