O dvě hodiny a další úklid jídelny později se členové výcviku nacházeli na prostranství před chatkami, kde právě prováděli svůj čtyřiašedesátý klik.
Právě při tomto čtyřiašedesátém kliku se konečně stalo to, k čemu celá situace celou dobu směřovala. Jednomu členovi se podlomily ruce. Jonneho tvář tvrdě dopadla na trávník.
"Liimatainen!" štěkla Ansa. "Okamžitě vstaň!"
"Ne! Už ne! Ani omylem!" zakňučel Jonne. "Moje ručičky. Moje ručičky..."
"Takže už nechceš dělat kliky?" pozvedla Ansa obočí.
"Omyl, Anso. Ne nechci, ale NEBUDU!" odvětil Jonne.
"Skvěle," kývla Ansa. "Pánové, otočte se a položte se laskavě na záda. Budete dělat sedy lehy!"
"Co?!" zaječel Jann. "To nemyslíš vážně!"
"Ale myslím," usmála se Ansa. "Takže, vážení... JEDNA..."
"Zabiju tě!" zafuněl Jonne a otočil hlavu na Anttiho. "ZABIJU, Aatamilo!"
"DVA!"
"Proč mě?" frkl Antti. "Proč ne ji?!"
"TŘI!"
"Protože je to tvoje vina!" odsekl Jonne.
"ČTYŘI!"
"Vážně, Liimatainene?!" zamračil se Antti. "Jak by to mohla bejt moje vina?!"
"PĚT!"
"Kdybys jí nehodil na hlavu talíř rejže, nejsme tady!" podpořil blonďáka Jann.
"ŠEST!"
"Kdyby o nás neřekla, že jsme ZVRÁCENÝ..."
"Ale no tak. Takovýhle věci řekla už tolikrát..."
"SEDM!"
"Jo, Jannie. Ale dneska mě to dožralo. Ona prostě nemá právo nadávat mýmu Kristiankovi!"
"OSM!"
Christus ovšem už sedmý sed neprovedl. Místo toho se překulil na bok a nadzvedl se na lokti.
"Ach, Antti!" vzdychl roztouženě.
"MIKKONEN!" zaječela Ansa.
"Mlč!" štěkl Christus. "Anttínečku..."
Antti se taktéž převalil na bok a teď ležel čelem ke kytaristovi.
"Ano, lásko?" usmál se zářivě.
"To bylo úžasný, co jsi řekl!" zaculil se Christus. "Ďáblínku, tys mě bránil!"
"No samozřejmě!" kývl Antti. "Jsi přeci můj Medvídeček..."
Vzápětí se k sobě Ďáblínek s Medvídečkem naklonili a spojili své rty v něžném polibku.
"Jo, Aatamilo," frkl Jann. "A kvůli tobě jsme s Jonním neměli tu službu na nádobí! To ti nezapomenu!"
"Třeba nám projde ta po večeři," vyjádřil svou naději Jonne.
Ansa, která ve chvíli, kdy se Antti s Christusem políbili, oněměla, se právě teď zase vzpamatovala.
"Mikkonen! Aatamila! Okamžitě PŘESTAŇTE!" zařvala.
Christus se s odpovědí neobtěžoval. Místo toho Anttiho převalil na záda a jejich polibek ještě prohloubil.
"Ale no tak!" frkl Nakki. "Tohle se nelíbí ani mně!"
"Tobě se to nelíbí nikdy," odsekl Jonne.
"Říkám vám, abyste PŘESTALI!" ozvala se znovu Ansa a její hlas už přeskakoval. "Jste odporní! Nechutní! Zvedá se mi z vás žaludek! Jste nechutná prasata!"
Christus a Antti se přestali líbat.
"A jejda," pravil Jay. "Takovej výraz jsem dneska už viděl."
"Méďo?" zavrčel Antti, zatímco se oba partneři škrábali na nohy. "Mohl bys mi pomoct?"
"Ale jistě, Ďáblí," odvětil temně Christus. "A jak rád."
"Co? O co tu jde?!" vytřeštila Ansa oči, když k ní vykročili.
"Ale o nic, Ansinko. Vůbec o nic..." zamumlal Antti.
Vzápětí Ansu chytil za ruce. Christus se sklonil, uchopil manažerčiny kotníky a trhnutím ji zbavil rovnováhy. Pak se se zmítající se Ansou vydali k jezeru.
"Ježiš," vydechl Ville. "To neudělají, že ne?!"
Než mu kdokoliv stihl odpovědět, prostranstvím před chatkami zaznělo šplouchnutí.
Žádné komentáře:
Okomentovat