To, že jsme vlezli do stejného baru, ve kterém seděli dva Mikkonenové, byla prostě zatracená smůla.
Když jsme si jich všimli, bylo pozdě utíkat. Nejspíš proto, že jsme si jich všimli v okamžiku, kdy si přesedli k našemu stolu.
Tedy, abych to řekl přesněji, ve chvíli, kdy si Christus sedl, těsně předtím, než strhl na vedlejší židli i váhajícího Mattiho.
"Nazdárek, pánové," pozdravil Christus a upil ze svojí skleničky, o které se mi nějak nechtělo věřit, že je v ní jen džus. "Co vy tady?"
"M-my, ehm..." odkašlal jsem si nervózně. "Jann se pohádal s přítelkyní!"
"Ale," zamračil se Christus. "Copak?"
"Nic vážnýho," zavrčel Jann a pod stolem mě nakopl. "Naprosto nic. A co vy tu?"
"To víš..." pokrčil Christus rameny. "Jsem v Tampere, myslel jsem, že si zase půjdeme hromadně zaběhat, dokonce jsem si na to vzal i boty, ale Matti mi řekl, že Zacky asi dneska nemá čas, tak jsem řekl, že si půjdeme sednout do baru. To je ale náhoda, že jsme se tu sešli, co?"
"Velká," kousl jsem se do rtu.
Nějak se mi nešlo zbavit pocitu, že to Matti Christusovi vyžvanil. Ach, sakra, samozřejmě, že vyžvanil, já to taky Jannovi řekl, a to ani není můj BRATR.
"No, Zacky," usmál se na mě zářivě Christus. "Dovol, abych ti MOC poděkoval za to, co jsi pro mýho brášku udělal. Přísahám, nevěřil jsem, že se mu ještě někdy podaří zhubnout. Ale ty jsi ho donutil, a ještě se díky tobě nechává stříhat a barvit v kadeřnictví, bomba. Už jen trochu upravit šatník, a budu se bát o svůj post nejvíc sexy chlapa ve Finsku!"
"Ty si hodně věříš, co?" šťouchl do něj Matti.
"No samozřejmě," zakřenil se Christus. Pak se zase otočil na mě. "Ale hele, mezi náma, dneska je tady vítěz on. To ON dostal papírek s telefonním číslem, ne já!"
"P-papírek?" zakoktal jsem se.
"Jo," kývl Christus. "Od takovýho docela pěknýho brunetka. Že prej mu má zavolat, kdyby si chtěl někdy někam vyrazit, třeba už dneska večer. Věřil bys tomu? A to by se nestalo, kdyby nepotkal tebe a ty jsi ho nezačal trénovat!"
"No, věřím, že to Zacky MOC rád slyší," ušklíbl se Jann a zvedl ke rtům svoji sklenici s pivem.
"TICHO," zavrčel jsem.
"Ehm, Jukko, můžeš mi LASKAVĚ-" začal Matti, ale šťouchanec loktem do žeber, který mu Christus věnoval, ho okamžitě umlčel.
"A co ty, Zacky?" soustředil se starší z Mikkonenů zase na mě. "Neříkej mi, že o tebe nikdo nestojí. Když vidím to tělíčko... Není MOŽNÝ, aby sis nezašukal."
"Jukko!" vyhrkl Matti.
"No, to víš," kousl jsem se do rtu. "Trénování tvýho bratra mi zabíralo dost času. A navíc, pochybuju, že by nějakej chlap měl pochopení pro to, že chodím co chvíli běhat a posilovat s někým jiným, znáš to, všechen ten pot..."
"Tak moment," ozval se Matti. "Ty mi chceš říct, že bys o nějakýho jinýho chlapa stál?"
"JÁ?!" odsekl jsem. "Já nejsem ten, kdo tu sbírá papírky s telefonníma číslama!"
"Neodváděj pozornost!" zavrčel Matti. "Chceš říct, že celou tu dobu, co jsi mě trénoval, jsi chtěl šukat s někym jinym?"
"Ne, nic takovýho jsem neřekl. Ani NENAZNAČIL. Jen jsem normálně odpovídal na otázku tvýho bratra."
"Ach, jasně, můj bratr..." Matti se otočil na Christuse. "Nemáš k tomu co říct, bratříčku?"
"Mám," kývl Christus. "Skrčku, o tobě vím, že nejsi z nejbystřejších, ale Zacky, o tobě jsem měl teda mínění mnohem lepší!"
"Počkej," zamrkal Matti. "JAK, že nejsem-"
"Ale no tak," protočil Christus panenky. "Matti, tenhle kluk na tebe neskutečným způsobem žárlí, nemluvě o způsobu, jak se na tebe kouká. Stačilo by říct a vleze na stůl a roztáhne ti nohy."
"T-to snad..." polkl jsem.
"A ty," otočil se Christus ke mně. "Hezounku, tady ten idiot po tobě naprosto šílí a miluje tě. Takže, jestli souhlasíš, bylo by moc fajn, kdybys ho teď vzal, odvedl k sobě do bytu a nechal se přefiknout. Co ty na to?"
Matti vytřeštil oči a zrudl až k mírně odrostlým kořínkům vlasů.
"Ale on bydlí blíž," odvážil jsem se poznamenat, i když moje srdce zase jednou zběsile bušilo. "A navíc, má číslo na hezkýho brunetka."
"Ehm, jasně," olízl si Christus rty. "Tak za prvé, to číslo mám já. Přirozeně. A za druhé, no, nevím, jestli se u toho brunetka zdržím i přes noc, a kdyby NÁHODOU ne, docela rád bych měl kde spát, to jistě chápeš."
"Ale proč jsi řekl, že-"
"Abys žárlil, Zackoušku, abys žárlil. Přirozeně," mávl Christus rukou.
"Ale to nebylo..."
"Fér? Ne, Zacky, to nebylo. Ale hlavně, že to bylo účinný."
"A-ale..."
"Ách, můj bože," sklonil Christus dramaticky hlavu. "Matti, odveď si ho už laskavě."
"Ehm..." odkašlal si Matti. "A jsi si vážně NAPROSTO jistej tím, že-"
"Matti, jestli si ho OKAMŽITĚ neodvedeš, tak ho přefiknu já. A věř mi, nebude mě to stát naprosto ŽÁDNÝ přemáhání!"
Matti vyskočil na nohy, oběhl stůl a popadl mě za ruku.
"Ville, odcházíme!"
Žádné komentáře:
Okomentovat