neděle 5. května 2013

Romeo and Juliet 14/31

Tohle asi v originální verzi jen těžko najdete. Tam by ta scéna jaksi neměla dostatek živých postav, co by mohla obsahovat. Každopádně, my ty postavy máme. Aspoň bude sranda, ne?


Téhož večera, někde jinde v Tampere
Sir Christus se posadil a už podesáté se pokusil urovnat nepohodlný bílý polštář. Pak si zase lehl a snažil se sám sebe přesvědčit, že ta akce aspoň k něčemu byla. Marně.
"Zatraceně..." zavrčel. "Nemůžu uvěřit, že nás donutili jít s takovejma BLBINAMA do nemocnice."
"Já nrmůžu uvěřit zas tomu," ozvalo se vedle něj, "že si nás tady kvůli takovejm BLBINÁM nechali."
"A co víc," vzdychl Christus. "Dali nás do jednoho pokoje!"
"Zatraceně," zaklel Robin a překulil se na druhý bok. Bohužel to znamenalo, že se octl čelem k Christusovi. "Vždyť je to jen blbej otřes mozku. Co na mně chtějí sledovat?!"
"A co na mně? No, tak mám trochu otlačenej krk, to je toho."
"Jo, když jsme u toho, nemůžu uvěřit, že jsi OMDLEL jen proto, že ti zlomil NEHET."
"To nebylo kvůli tomu! Byl to nedostatek kyslíku!"
"Jo, to víš, že byl..."
"Byl, ty zatracenej otravnej hmyze!"
"Jak si tím můžeš bejt tak jistej?"
"Sakra, musím přece vědět, proč omdlívám!"
"Jo, vážně?"
Christus se převalil na bok a upřeně se na Robina zadíval.
"Hele, o co ti jde, Savagi?"
"Vůbec o nic," pokrčil Robin rameny. "Krom tvýho přiznání, že jsi buzna a baba."
"To ze mě NIKDY nedostaneš, magore!"
"Jen kdybys nežvanil."
"Já nežvaním!"
"Ne, Jukkínečku?"
"Neodvažuj se mi ještě NĚKDY říct Jukkínečku!"
Robin vzdychl a posadil se.
"Christusi.."
"Běda ti!" zavrčel varovně oslovený kytarista.
"Chrisi, já se nechci furt jen dohadovat. Už mě to nebaví," kousl se Robin do rtu. "Nemůžeme prostě... uzavřít mír?"
"Mír..." pokýval Christus. "To myslíš vážně?"
"Naprosto," potvrdil Robin. "Vždyť je to na palici. Hádat se jen kvůli válce našich MANAŽERŮ."
"No, jestli to vážně chceš..."
"Ale kdybys TY nechtěl, tak nemusíme!"
Christus vstal ze své postele a posadil se na tu Robinovu. Vzal kytaristovu ruku do své dlaně.
"Abych řekl pravdu..." usmál se. "Tak jsem fakt rád, že nejsi mrtvej."
"Jasně. Nezavřou tě," pokýval Robin.
"Ale proto to neříkám."
"Ne? Tak proč?"
"Protože... prostě..."
Christus se sklonil a vtiskl na Robinovy rty až překvapivě nesmělý polibek.

Žádné komentáře:

Okomentovat