Milenec pro Finsko

Autor: Arvari, překvapivě

Žánr: Čistokrevný slash

Přístupnost: Ne, sex nečekejte

Párování: Ville Valo/ ... Uvidíte na konci! A asi budete v šoku...

Shrnutí: Jeden malý noční rozhovor mezi dvěma milenci...

Počet slov: 473

Poznámka: Nikoho z použitých slavných Finů neznám. Tento příběh se nikdy nestal, jakkoliv zajímavý/úchylný/ztřeštěný by se vám mohl zdát opak...

Štíhlé prsty vklouzly pod peřinu. Pohladily hebkou kůži na zádech.

Nos vdechl vůni tmavých vlasů.

"Hm, Ville..."

"Copak, miláčku?" zeptal se hluboký hlas.

"Já chci spát..."

"Ale já ospalý nejsem."

Zívnutí.

"Ale já ANO, Ville!"

"Když já..."

"Neříkej, že máš už zas tu svoji filosofickou náladu!"

"Zítra odjíždím, lásko. Zase."

"Nepovídej. Já bych si nevšiml."

"Bude se mi po tobě strašlivě stýskat."

"Valo!"

"P-promiň."

"Ach Ville..." Polibek na hruď. "Myslíš snad, že ty mně chybět nebudeš? Pokaždý, když jsem bez tebe, umírám..."

"Tak pojeď se mnou."

"Ne. Moje skupina je tady. A není to moje vina, že ty chceš bejt slavnej a musíš pořádat velký turné PO AMERICE!"

"Mi-"

"A ještě u toho chrápat s Margerou!"

"Víš, že mám rád jen tebe!"

"A có když tam máš zase rád jen jeho? Co když ho dokonce MILUJEŠ?!"

"Tohle neříkej."

"Říkám. Ville, občas mívám pocit, že v tvým životě mám místo jen jako milenec pro Finsko!"

"Kolikrát ti mám-"

Jeden stín se zvedl z postele.

"Neříkej to. Už ne."

"Co to děláš?"

"Odjíždím."

"Neodjíždíš."

"Ale jo. Sakra, kde mám-"

"V noci a utahanýho tě na dálnici nepustím!"

"Vážně? Jak to uděláš?"

"Jen sleduj."

"Co... Ville, pusť!"

Zmítal se, zatímco ho táhl na postel.

"Ne. Poslechneš si mě. Já tě můžu vzít s sebou. Můžu si tě prosadit za předskokana. Můžu tě PROSLAVIT, slyšíš?!"

"A kdo ti řekl, že chci? Myslíš, že stojím o to, abych byl nějaká podělaná americká star a z vděčnosti musel Margerovi nastavovat prdel?!"

"Ale..."

"Každej není jako ty, Valo!"

"Tohle zní... jako bys to chtěl... skončit..."

"Co ty víš."

"Proto... Proto jsi dneska byl tak divnej?"

"Možná."

"T-ty..."

"Jak dlouho jsme už spolu, Ville?"

"Čtyři roky..."

"A jak by se ti líbilo, kdybys s někým byl celý čtyři roky, ale tvůj milenec by pokaždý, když bys odjel na turné, dělal kurvičku nějakýmu Margerovi?"

"Kdybys to byl ty, tak... Ani malinko."

"Tak vidíš."

"Ale když pojedeš se mnou, netroufne si mě svádět!"

"Myslíš?"

"Ano! Lásko, prosím, pojeď se mnou! Nebo... Prosím, hlavně se se mnou nerozcházej. Já bych... Já si tě nemůžu dovolit ztratit. Na to tě až moc miluju!"

"Co?!"

"Jak... Co?"

"Ještě nikdy jsi mi..."

"Řekl jsem to teď."

"Ale..."

"Nebo je už pozdě?"

"Ne. Ne, to není, ne, rozhodně ne. Pojď sem. Pojď ke mně, ty můj... Miluju tě. Ježiš, zlato... mám teď už jen dva koncerty. Za čtyři dny jsem volnej. Já... Zarazervuju si letenku. Přiletím za tebou a budu s tebou tak dlouho, jak jen budu moct. Slibuju. Ale ty mi slib, že čtyři dny zvládneš udržet Margeru na uzdě!"

"Řeknu mu, že na moji prdelku může zapomenout, protože ta bude od nynějška už jen tvoje. Budeš můj jedinej Lover Lover Lover..."

"Ville Hermanni Valo!"

"A víš co taky jsi? Můj Neon City Rocker."

"Zopakuj to a ráno se vzbudíš udušenej polštářem!"

"Můj Jann Wilde..."