45: Jako by tě tahali za ocas!

„Sing a song you can sing along...“
Jonne vytáhl sluchátka z uší. Jistě. Co taky mohl čekat jiného. Už zase si zapomněl nabít přehrávač. Což znamená, že teď musí poslouchat...

„With all your friends you can bring along...“
Janna. Janna, který právě nacvičuje nějakou novou písničku.
„She doesn't care if it's out of tune...“
A ta písnička by rozhodně ještě potřebovala hodně doladit...
„Or if the words are wrong...“
Kurevsky moc doladit.
„Cinnamon gives a kiss or two...“
Proboha, jak může někoho líbat SKOŘICE?!
„Always wears something new...“
Odkdy se skořice oblíká?
„Something old, something borrowed or blue...“
Skořice se hodlá vdávat?
„When she goes out.“
Aha, tak si jen vyjde na procházku.
„Sing a song for cinnamon...“
Tomu klukovi asi definitivně jeblo.
„Sing a song for cinnamon...“
Ale ono je to vlastně docela chytlavý...
„Sing a song for cinnamon...“
A dost. Dost, Jonne, nebo jebne i tobě!
„Sing a song for-“
„Wilde!“ zaječel Jonne.
„Copak, Aarone?“ otočil se Jann.
„Zmlkni. Nezpívej tu písničku. Prosím.“
„Proč?!“
„Protože...“
„Nelíbí se ti?“
„Je hezká, ale když zpíváš, zní to...“
„Jak?“ pozvedl Jann pravé obočí.
„Jako by tě tahali za ocas!“ zaskučel Jonne.
„Prosím?!“ polkl Jann.
„Jo! Trefa!“ zatleskal Ardé. „Jonne, díky ti! My nevěděli, jak mu to máme něžně sdělit!“
„Já zpívám, jako by mě...“ zamrkal Jann.
„Tahali za ocas,“ kývl Jonne.
„Vždyť já ty divný tóny vydávám-“
„Schválně,“ kývl Jonne. „A v ostatních písničkách je to super! Fakt, ale... Hele, nemůžeme jít do soukromí?!“
Jann přelétl pohledem po hladově zírajících členech Rose Avenue.
„Mno, asi bych měl říct, že před svojí skupinou nemám žádné tajnosti...“ zamračil se. „Jdeme! Dozadu. A vy, bando, neotravovat!“
„Ach, to je sladký!“ rozplýval se René, když se k nim Jonne otočil zády. „Jonne konečně přiznal svou skutečnou orientaci! Tak si užijte, bobánci!“
Vzápětí se musel skrčit, aby ho nezasáhla poměrně přesně hozená lahev minerálky.
„Klid,“ usmál se Jann. Posadil se na svou postel, ke které stihl dojít. „Nezabíjej mi je, prosím. Ještě je potřebuju.“
„S tou písničkou... jdeš do Euroviisut?“ usedl Jonne po krátkém zaváhání na vedlejší lůžko.
„Není to fuk? Chci z toho dobrou písničku. Tak, jaký připomínky má ctěný mistr Aaron?“
„Mistr Aaron nechce radit mistru Wildovi... Ale zkusil mistr Wilde někdy zpívat... normálně?“
„Maximálně ukolíbavku,“ ušklíbl se Jann. „Já tohle neumím, zpívat VÁŽNĚ.“
„A nechceš to ani zkusit?“ naklonil Jonne hlavu.
„Kdo by mě to asi tak naučil?“
„Hele...“ zamumlal Jonne. „Prostě zpívej po mně, jo? Kde máš text?“
„Tady...“ podal Jann blonďákovi malý kus papíru.
„Hezký písmo,“ zhodnotil Jonne. „Fajn. Jedem.“
„Ale-“
„Sing a song you can sing along...“

46: On a drogy?!