neděle 7. dubna 2013

Jonneho účes 6/15

Negative se vrací...

Autobus se neúprosně blížil k onomu osudovému bodu.
"Udělej to ty!" ječel Tommi.
"Ne, to nemůžu! Nemůžu!" chytil se Christus za hlavu.
"Musíš!" přemlouval ho Antti.
"Já to nedokážu udělat!" vzlykl Christus.
"Proč ne?!" vyštěkl Larry.
"Je to moc krutý. Odpusťte. Nemůžu..." zašeptal Christus.
"Kurva, já už to vidím! Musíme to udělat a rychle!" zalkal Nakki.
"Tak to udělej ty!" vřískal Jay.
"Ne! To nejde!"
Motor vrčel až nepřirozeně hlasitě. Ten zvuk rval ušní bubínky. Jako smrtelné chroptění umírajícího.
"Nikdo z nás to nedokáže!" vykřikl zoufale Tommi.
Larry klesl na kolena. "Jsme ztracení..."
"Je to tady," vydechl Antti.
Natti a Patti začaly zcela simultánně ječet.
"To je konec!" vzlykl Tommi. "Konec!"
"Selhali jsme!" zaúpěl Larry.
"Zklamali..." dodal Nakki,
"Tohle je opravdu konec," zakončil dramaticky Jay.
Hluk utichl. Motor skonal.
"Liimatainene!" ozvalo se zvenčí.
Tommi se pohroužil v srdceryvný pláč.
Vtom se na posteli kdosi pohnul, protáhl se a hlasitě zívl.
"Už jsme tu?" zeptal se rozespale Jonne.
"Jonníku?" zajíkl se úlevou Christus. "Ty ses vzbudil!"
"To jsem neměl?" odlepil od sebe Jonne s námahou víčka.
"Vzbudil ses SÁM!" zaculil se šťastně Larry.
"A co jako?" nechápal Jonne.
"Nikdo tu totiž neměl srdce, aby to udělal," vysvětlil Antti.
"A já nejmíň ze všech," vzdychl Tommi.
"LIIMATAINENE!" zařvala jakási žena před tourbusem.
"Hele, není to Ansa?" dotázal se Jonne.
"Ano, je," přiznal Tommi.
"A ona ví o-"
"Ano, ví."
Jonne se pomalu rozhlédl. Všichni na něj zírali se zármutkem v očích. Možná ho právě teď vidí naposledy. Naposledy živého.
"No..." povzdychl si Jonne. "Tak vstříc svému osudu, ne?"
Načež se statečně vydal ven z autobusu.
V Tommiho očích se objevily náznaky slz. "Můj bráška... byl statečný."
"Dokázal něco, co by nedokázal nikdo z nás," pronesl dojatě Christus.
"Ale zaplatí za to cenu nejvyšší," dramatizoval situaci Antti.
"Třeba... Třeba ho nezabije," zadoufal Nakki.
"Ve svým věku bys už nemusel být tak naivní, nemyslíš?" střelil po něm Jay pohledem.
"Není naivní!" vstal ze země Larry. "Ona ho nezabije.!
"Ale jistě, že ho zabije!" protestoval Antti.
"Ne!" vykřikl hrdinně Larry. "Nezabije ho! A víte proč? Protože my, jeho Negative-"
"A váš manažer," zabručel Tommi.
"A náš vznešený manažer!" přidal ke svému proslovu Larry. "My ho zachráníme! Postavíme se za něj a budeme bojovat! Protože my ho neopustíme! Nikdy! Ani na smrtelné posteli ne! Přeci ho uchráníme před jednou ženskou!"
"LIIMATAINENE!" zavřeštěla v tu chvíli Ansa.
Negative (a jejich manažer) se nahrnuli k okénkům. Ansa skákala kolem Jonneho a tahala ho za každičký krátký pramínek na jeho hlavě.
"Co je tohle?" křičela. "Co je TOHLE?! Na co jsi myslel, když jsi bral do pracek nůžky? Na co?! Vždyť vypadáš jako nějaká špatně oškubaná slepice!"
"Co myslíte, není nějaká šance, že by se přeci jen ubránil sám?" pípl Larry.
"Jdeme, ty srabe!" zavrčel Nakki.
"Teď už se z toho nevyvlíkneš," informoval kudrnatého kytaristu Jay.
Larry byl popadnut dvěma páry silných rukou a násilím tažen z bezpečí tourbusu do oné válečné pohotovosti, která panovala venku.
"Slitujte se!" křičel cestou! "Já mám ženu a dítě! Mám ženu a dítě!"
"Ne, teprve budeš mít," připomněl Antti.
"To je jedno! Ale neberte jim mě!" škemral Larry.
Ale to už stáli venku. Christus se statečně postavil do čela skupinky.
"Anso!" zařval. V tu chvíli se Antti málem rozplynul nad tím, jak moc Christus připomíná generála Aatamilu. A Christus zatím pokračoval. "Anso! Vydej nám Jonneho! Nebo budeš litovat!"

Žádné komentáře:

Okomentovat