"Kristiane, okamžitě mi řekni, kdo je to Juha!" dorážel na Christuse Jonne.
"Kamarád," opakoval tvrdohlavě Christus, ostatně jako už dobrých dvacet minut.
"A proč má přijít?" pokládal Jonne druhou ze svých stále se opakujících otázek.
"Protože jsi vyjádřil požadavek přerušit svůj celibát!" odpověděl konečně Christus.
"No vida, pohnuli jsme se z místa," poznamenal Tommi.
"Proč sis na toho Juhu vzpomněl právě při zmínce o štětkách?" vymyslel Jonne novou otázku.
"Tak to se radši ani neptej," ušklíbl se Christus.
"Kristiane, co je to za Juhu?!" zaječel Jonne.
"Kamarád," usmál se tajemně Christus.
"Hele, Christusi..." zamyslel se Tommi. "Není to náhodou jistej Juhana Jakonen?"
"Jack Smack? Jack Leopard? Malej Japa? Ne," zavrtěl Christus hlavou.
"Tak kdo to je?!" poskakoval Jonne.
"Já ti to neřeknu," zahihňal se Christus. "Ale jedno ti povím. V jeho náručí zaručeně zapomeneš na to, že kdy existoval nějakej Ville Valo!"
"A jak ty víš, že zapomene?" pozvedl Tommi obočí.
"S Anttim to přeci bylo poprvé, ne?" zadíval se na Christuse Jonne.
"A Anttiho bys nepodvedl!" vykřikl Tommi.
"Když si to ještě s Jonnem dáváme ve třech, tak to-"
"Tak to ho nepodvádíš," zavrtěl hlavou Jonne.
"V tom případě jsem Anttiho nepodvedl a ne, nikdy bych to neudělal!" pronesl hrdě Christus.
"Jak teda víš, že je Juha dobrej v posteli?!" zaječel Tommi.
"Jussiho znáš?" zeptal se Christus.
"Sela?" zamrkal Tommi.
"Z Uniklubi?" ujišťoval se Jonne.
"Co ten s tím má co dělat?" nechápal Tommi.
"Ten s Juhou chrápal... no, někdy předevčírem. A nestěžoval si," zavrněl Christus.
"Juha asi nebude právě věrnej týpek, co?" pozvedl Tommi obočí.
"Ale v posteli je prej vážně dynamit!" poukázal Christus.
"A tenhle dynamit přijde dneska v deset do naší zkušebny," vzdychl Tommi.
"To ne!" zaječel Jonne. "Vždyť vypadám hrozně!"
"Klid, Jonne. Pokud s ním půjdeš, zítra budeš vypadat ještě mnohem hůř," zachichotal se Christus.
"Když mě takhle uvidí, tak nebudu! Protože mě přestane chtít!" vzlykl Jonne.
"Ale nepřestane," ujistil ho Christus. "On na vzhled nekouká."
"Kvůli mně začne!" děsil se Jonne. "Musím se jít upravovat!"
Blonďáček už už vyrážel pryč, ale byl zachycen druhou poblíž stojící blonďatou osobou. Několikrát ještě marně kmitl nohama, mávl rukama, vyjekl, ale nakonec se podvolil a zůstal stát.
"Nikam nejdeš," oznámil mu Tommi. "Pokud projevíš úmysl zdrhnout, tak tě chytnu a už v životě nepustím!"
"A teď jdeme!" zavelel Christus. "Barvy čekají!"
"Fajn," kývl Tommi. "Liimatainene!" zařval, když vykročil, ale Jonne zůstal na místě.
"Nemám nikam chodit," poznamenal s úsměvem Jonne.
"Jak myslíš," zašklebil se Christus. Dorazil k Jonnemu a popadl ho za opasek, načež silně zatáhl. Jonne se zakymácel.
"Jíhá!" okomentoval tuto situaci Jonne.
"Jo, tak nějak vyslovuje Juha svý jméno," konstatoval Christus. "A já mám pocit, že v noci budeš právě tohle často ječet..."
"Pusť mě!" zazmítal se Jonne. "Chci se jen jít namalovat!"
"Neboj, namaluješ se. Barvou," slíbil mu Tommi. "Což mi připomíná, jakou jste se rozhodli koupit?"
"Ty se ptáš? Přeci růžovou!" zasmál se Christus.
"A souhlasí s tím Larry a Helena?" ujišťoval se Tommi.
"Helena byla nadšená!" nahlásil Christus. "Jonne, přidej!"
"Chrisi!" zaprotestoval Jonne. "Když natřeš všechny zdi růžovou, bude to ošklivý!"
"Cože?!" zaprskal Christus. "Ošklivý?! Jonne, jak jsi mohl?!"
"Bude to tmavý!" pípl Jonne. "Ale... ale když třeba vždycky jednu zeď, třeba tu za oknama, vymalujeme třeba bíle, bude to..."
"Jonne!" zaječel Christus.
"Blbej nápad," přikrčil se Jonne.
"Ani náhodou! Ty jsi GENIÁLNÍ!" políbil ho Christus na rty. "A bílej nábytek! Kurva, to bude nádhera! Růžový detaily na bílým nábytku! Jonne, sakra, já tě miluju!"
"Ne, ty miluješ Anttiho," namítl Jonne.
"Toho taky! Ale tebe za to miluju platonicky!" oznámil Christus.
"Kluci jsme u barev," oznámil Tommi. "Jakou růžovou... Fajn, tuhle. Že jsem si to nemyslel."
Jonne a Christus s hihňáním popadli několik kyblíků té nejzářivější růžové, jakou dokázaly jejich citlivé oční detektory v obchodě zachytit. Tommimu podstrčili několik balení bílé barvy a rozběhli se k pokladně.
"Kamarád," opakoval tvrdohlavě Christus, ostatně jako už dobrých dvacet minut.
"A proč má přijít?" pokládal Jonne druhou ze svých stále se opakujících otázek.
"Protože jsi vyjádřil požadavek přerušit svůj celibát!" odpověděl konečně Christus.
"No vida, pohnuli jsme se z místa," poznamenal Tommi.
"Proč sis na toho Juhu vzpomněl právě při zmínce o štětkách?" vymyslel Jonne novou otázku.
"Tak to se radši ani neptej," ušklíbl se Christus.
"Kristiane, co je to za Juhu?!" zaječel Jonne.
"Kamarád," usmál se tajemně Christus.
"Hele, Christusi..." zamyslel se Tommi. "Není to náhodou jistej Juhana Jakonen?"
"Jack Smack? Jack Leopard? Malej Japa? Ne," zavrtěl Christus hlavou.
"Tak kdo to je?!" poskakoval Jonne.
"Já ti to neřeknu," zahihňal se Christus. "Ale jedno ti povím. V jeho náručí zaručeně zapomeneš na to, že kdy existoval nějakej Ville Valo!"
"A jak ty víš, že zapomene?" pozvedl Tommi obočí.
"S Anttim to přeci bylo poprvé, ne?" zadíval se na Christuse Jonne.
"A Anttiho bys nepodvedl!" vykřikl Tommi.
"Když si to ještě s Jonnem dáváme ve třech, tak to-"
"Tak to ho nepodvádíš," zavrtěl hlavou Jonne.
"V tom případě jsem Anttiho nepodvedl a ne, nikdy bych to neudělal!" pronesl hrdě Christus.
"Jak teda víš, že je Juha dobrej v posteli?!" zaječel Tommi.
"Jussiho znáš?" zeptal se Christus.
"Sela?" zamrkal Tommi.
"Z Uniklubi?" ujišťoval se Jonne.
"Co ten s tím má co dělat?" nechápal Tommi.
"Ten s Juhou chrápal... no, někdy předevčírem. A nestěžoval si," zavrněl Christus.
"Juha asi nebude právě věrnej týpek, co?" pozvedl Tommi obočí.
"Ale v posteli je prej vážně dynamit!" poukázal Christus.
"A tenhle dynamit přijde dneska v deset do naší zkušebny," vzdychl Tommi.
"To ne!" zaječel Jonne. "Vždyť vypadám hrozně!"
"Klid, Jonne. Pokud s ním půjdeš, zítra budeš vypadat ještě mnohem hůř," zachichotal se Christus.
"Když mě takhle uvidí, tak nebudu! Protože mě přestane chtít!" vzlykl Jonne.
"Ale nepřestane," ujistil ho Christus. "On na vzhled nekouká."
"Kvůli mně začne!" děsil se Jonne. "Musím se jít upravovat!"
Blonďáček už už vyrážel pryč, ale byl zachycen druhou poblíž stojící blonďatou osobou. Několikrát ještě marně kmitl nohama, mávl rukama, vyjekl, ale nakonec se podvolil a zůstal stát.
"Nikam nejdeš," oznámil mu Tommi. "Pokud projevíš úmysl zdrhnout, tak tě chytnu a už v životě nepustím!"
"A teď jdeme!" zavelel Christus. "Barvy čekají!"
"Fajn," kývl Tommi. "Liimatainene!" zařval, když vykročil, ale Jonne zůstal na místě.
"Nemám nikam chodit," poznamenal s úsměvem Jonne.
"Jak myslíš," zašklebil se Christus. Dorazil k Jonnemu a popadl ho za opasek, načež silně zatáhl. Jonne se zakymácel.
"Jíhá!" okomentoval tuto situaci Jonne.
"Jo, tak nějak vyslovuje Juha svý jméno," konstatoval Christus. "A já mám pocit, že v noci budeš právě tohle často ječet..."
"Pusť mě!" zazmítal se Jonne. "Chci se jen jít namalovat!"
"Neboj, namaluješ se. Barvou," slíbil mu Tommi. "Což mi připomíná, jakou jste se rozhodli koupit?"
"Ty se ptáš? Přeci růžovou!" zasmál se Christus.
"A souhlasí s tím Larry a Helena?" ujišťoval se Tommi.
"Helena byla nadšená!" nahlásil Christus. "Jonne, přidej!"
"Chrisi!" zaprotestoval Jonne. "Když natřeš všechny zdi růžovou, bude to ošklivý!"
"Cože?!" zaprskal Christus. "Ošklivý?! Jonne, jak jsi mohl?!"
"Bude to tmavý!" pípl Jonne. "Ale... ale když třeba vždycky jednu zeď, třeba tu za oknama, vymalujeme třeba bíle, bude to..."
"Jonne!" zaječel Christus.
"Blbej nápad," přikrčil se Jonne.
"Ani náhodou! Ty jsi GENIÁLNÍ!" políbil ho Christus na rty. "A bílej nábytek! Kurva, to bude nádhera! Růžový detaily na bílým nábytku! Jonne, sakra, já tě miluju!"
"Ne, ty miluješ Anttiho," namítl Jonne.
"Toho taky! Ale tebe za to miluju platonicky!" oznámil Christus.
"Kluci jsme u barev," oznámil Tommi. "Jakou růžovou... Fajn, tuhle. Že jsem si to nemyslel."
Jonne a Christus s hihňáním popadli několik kyblíků té nejzářivější růžové, jakou dokázaly jejich citlivé oční detektory v obchodě zachytit. Tommimu podstrčili několik balení bílé barvy a rozběhli se k pokladně.
Žádné komentáře:
Okomentovat