Tak doufám, že se vám tahle prasárna (což, mimochodem, je celou dobu její pracovní název) bude líbit...
Celé to vlastně začalo jako zatraceně nudný večer.
Seděl jsem na gauči ve svém obývacím pokoji, kalhoty měl u kotníků a pokoušel se zaujatě sledovat naprosto nezajímavé porno.
Ne, vážně. Bylo to se mnou čím dál tím horší.
Ženská s chlapem, to mě přestalo bavit snad ještě v pubertě.
Ženská s víc chlapama, to mi vydrželo kapku dýl.
Chlap s víc ženskejma, to bylo ještě lepší.
Ženská a ženská, hm, bezva...
Chlap a chlap? A další chlap? Popřípadě ještě další? Super.
Jenže potíž byla v tom, že teď mi už pomalu táhlo na dvaatřicítku... A výsledek?
Ani šílenej grupáč, kde každej šukal s každým, už mě na tom videu nevzrušoval.
Pomyslel jsem si, že potřebuju chlapa.
A už jsem vstával a chystal se jít si ho najít.
A když se ozval zvonek, neměl jsem ani to nejmenší tušení, že...
Zaklel jsem, natáhl kalhoty a vydal se otevřít.
Nijak mě nepřekvapilo, když mi někdo padl do náruče. To se mi většinou stávalo několikrát do měsíce. Nevím, jestli mám na dveřích napsáno 'ZÁCHYTKA', nebo co. Já bych přísahal, že tam stojí 'Mikkonen'.
Teď už jen zjistit, kdo je zase tohle. Protože černé vlasy nejsou v Tampere zase až TAK velké poznávací znamení.
Hodilo by se, kdyby promluvil.
A jako by mě slyšel...
"Christu!" zablekotal opile.
"Ahoj, Juli," pozdravil jsem ho. "Kde ty se tady bereš?"
"Já s tebou musím... mluvit!" dostal ze sebe.
"Fajn. To bude asi zábavný. Počkej, jen zavřu dveře."
Otočil jsem nás tak, abych nohou dosáhl ke dveřím, a kopnutím jsem je zabouchl.
"Jukko... Drahoušku..." zabručel. "Jukko, já ti to musím říct! Musím to ze sebe dostat, držel jsem to uvnitř až moc dlouho! A už mě to mučí! Už to nechci tajit! Musíš se to dozvědět!"
"To, že jsi ožralej jak prase, už vím, neboj," hekl jsem a zvedl ho do náruče. "Ale neboj. Donesu tě do postele."
"Ne! Ne, ne, ne!" zaprotestoval hlasitě. "To máš udělat až POTOM! Až až ti to ŘEKNU!"
"Řekneš mi to až ve chvíli, kdy budeš bezpečně v posteli. Já tě neunesu tak dlouho, aby ses vyžvejknul, a ty tak dlouho nevydržíš stát. Takže se nebraň."
"Ale já ti to musím říct! Cítím, jak mě to tajemství zevnitř zaživa rozežírá, jak mě dusí! Potřebuju ho dostat ven, jinak ZEŠÍLÍM!"
"Neboj. Za minutku ho ven dostaneš. Ale nejdřív ti svlíknu SVOJE kalhoty a RAFFEHO triko, když dovolíš."
"Ne! To máš taky dělat až potom!" vyhrkl.
"Pomalu se toho tajemství začínám bát," ušklíbl jsem se.
Odnesl jsem ho do pokoje pro hosty a postavil ho vedle postele.
"Tak, a teď buď hodnej kluk. A pěkně stůj."
"Provedeno, pane," vzdychl.
Nejdřív jsem nechápal. Ale když jsem mu sundal kalhoty, velmi rychle mi to došlo.
Sice měl trenýrky, ale ty vážně nedokázaly pořádně zamaskovat...
Narovnal jsem se a zadíval se mu do očí.
"Tak, a teď už to tajemství vážně chci slyšet!"
"A to ti to ještě nedošlo?" zeptal se laškovně. "Já tě MILUJU, Jukko! Od chvíle, co jsi vkročil do zkušebny SnoWhite, tě prostě a jednoduše MILUJU! Proč myslíš, že tě pořád plácám po tý tvý NÁDHERNÝ prdelce? Toužím po tobě, po tvym nádhernym tělíčku! Chci bejt s tebou, prošukat s tebou noci, MILUJU TĚ!"
Vytřeštil jsem oči.
Nejdřív jsem se nezmohl na nic.
Pak jsem se nadechl...
"Ty?!" ušklíbl jsem se. "Stoprocentní heterák?! Jasně, to ti tak budu žrát!"
"Jo, žral jsi mi to už moc dlouho," kývl horlivě Julius. Chytil moji hlavu a tvrdě mě políbil. Ježiš, ten uměl líbat... Když nás oba strhl na postel, v první chvíli jsem se ani nedokázal pořádně bránit.
"Počkej. POČKEJ!" odtrhl jsem se od něj nakonec. "Chceš mi říct, že jsi..."
"Stoprocentní buzna!" pokýval horlivě.
"No fajn. Tak fajn..." vzdychl jsem, když na mě zase zaútočil svými rty. Sice jsem cítil, jak se můj mozek pokouší komunikovat s... nižšími oblastmi, ale rozhodl jsem se to nevnímat.
"Miluju tě. Bože, Jukko, jak já tě miluju!" opakoval mi Julius, zatímco...
A pak můj mozek radikálně zasáhl a zkazil celou legraci.
"Moment!" vyskočil jsem z postele. "Poslyš, Juli, mluví z tebe chlast. Kdybys nebyl ožralej, nejspíš by ses takhle ani nechoval, takže... Uděláme dohodu, ano? Ty se z toho jako hodnej kluk pěkně vyspíš. A promluvíme si o tom ráno. Co ty na to?"
"Co já na to? Co JÁ NA TO?!" zakňučel a posadil se. "Kurva, Jukko! Den co den si ho honím a křičím u toho tvý jméno! Den co den! Můj oblíbenej vibrátor se jmenuje Jukka! Představuju si, jaký by to bylo, kdybysme spolu... Dělali úplně cokoliv! A ani chlast už mi nezabrání v tom, abych na to myslel! POŘÁD! Tak jdu sem, ty mi dáš naději a pak... Nemůžeš mě jen tak nechat!"
Olízl jsem si rty.
Zatraceně, mohl bych vyjmenovat desítky důvodů, proč tohle bylo naprosto a dokonale špatné.
Tak třeba...
Nebo...
Dobře. BYL OPILÝ!
Stačí?
Ale já mu tak kurevsky moc toužil udělat radost...
"Fajn," kousl jsem se do rtu. "Dostaneš takovou... Menší zálohu. A pokud si to do rána nerozmyslíš, dostaneš i ten zbytek. Domluveno?"
Vzápětí si Julius (s hbitostí pro opilého člověka až nepravděpodobnou) sundal trenýrky a zahodil je kamsi... kamsi.
Zíral jsem na jeho nahé tělo.
Bylo všechno, jen ne dokonalé. Mírně větší břicho. Tady jizva, tamhle piha...
Pokud šlo o... čistě mužské partie, taky se nedalo mluvit právě o dokonalosti. Možná trochu delší by...
Skoro jako zhypnotizovaný jsem se posadil na postel, sklonil se a vzal ho do úst. Zavzdychal a zaklonil hlavu.
Omyl. Jeho tělo bylo dokonalé. Dokonale SKUTEČNÉ. Nebylo z těch, o kterých pochybujete, jestli vážně můžou existovat...
Díval jsem se, jak pravou rukou svírá látku polštáře, zatímco jeho levačka vklouzla do mých vlasů. Sledoval jsem jeho slastně zavřené oči a naopak pootevřená ústa, která bych v tu chvíli začal líbat, kdybych ovšem neměl... jiné věci na práci.
A najednou, aniž bych to čekal, se prohnul v zádech, ruku v mých vlasech zatnul tak, až to skutečně bolelo (MĚ, ne jeho, aby nedošlo k omylu), a s výkřikem se mi prostě a jednoduše udělal do úst.
Popravdě nemám tušení, jak dlouho to celé mohlo trvat. Ani nevím, jak dlouho jsem ještě seděl v té nepohodlné poloze a jen sledoval, jak se Julius chvěje.
Pak mi najednou došlo, že usnul.
Za čímž byl patrně ten alkohol.
S úsměvem jsem vstal a přikryl ho. Díkybohu ležel jen na jedné ze dvou přikrývek. Vážně bych ho nechtěl budit...
Vtiskl jsem mu na čelo polibek a tiše vyšel z pokoje pro hosty.
Vzápětí jsem se vřítil do svojí ložnice, bleskově se svlékl a otevřel šuple toho nočního stolku, v kterém jsem schovával erotické pomůcky.
Rychle jsem očima přelétl pečlivě vyrovnané vibrátory, až jsem našel ten, který jsem hledal.
Černý a velký tak akorát jako...
"Jussi," zamumlal jsem. "Dneska jsi na řadě..."
Seděl jsem na gauči ve svém obývacím pokoji, kalhoty měl u kotníků a pokoušel se zaujatě sledovat naprosto nezajímavé porno.
Ne, vážně. Bylo to se mnou čím dál tím horší.
Ženská s chlapem, to mě přestalo bavit snad ještě v pubertě.
Ženská s víc chlapama, to mi vydrželo kapku dýl.
Chlap s víc ženskejma, to bylo ještě lepší.
Ženská a ženská, hm, bezva...
Chlap a chlap? A další chlap? Popřípadě ještě další? Super.
Jenže potíž byla v tom, že teď mi už pomalu táhlo na dvaatřicítku... A výsledek?
Ani šílenej grupáč, kde každej šukal s každým, už mě na tom videu nevzrušoval.
Pomyslel jsem si, že potřebuju chlapa.
A už jsem vstával a chystal se jít si ho najít.
A když se ozval zvonek, neměl jsem ani to nejmenší tušení, že...
Zaklel jsem, natáhl kalhoty a vydal se otevřít.
Nijak mě nepřekvapilo, když mi někdo padl do náruče. To se mi většinou stávalo několikrát do měsíce. Nevím, jestli mám na dveřích napsáno 'ZÁCHYTKA', nebo co. Já bych přísahal, že tam stojí 'Mikkonen'.
Teď už jen zjistit, kdo je zase tohle. Protože černé vlasy nejsou v Tampere zase až TAK velké poznávací znamení.
Hodilo by se, kdyby promluvil.
A jako by mě slyšel...
"Christu!" zablekotal opile.
"Ahoj, Juli," pozdravil jsem ho. "Kde ty se tady bereš?"
"Já s tebou musím... mluvit!" dostal ze sebe.
"Fajn. To bude asi zábavný. Počkej, jen zavřu dveře."
Otočil jsem nás tak, abych nohou dosáhl ke dveřím, a kopnutím jsem je zabouchl.
"Jukko... Drahoušku..." zabručel. "Jukko, já ti to musím říct! Musím to ze sebe dostat, držel jsem to uvnitř až moc dlouho! A už mě to mučí! Už to nechci tajit! Musíš se to dozvědět!"
"To, že jsi ožralej jak prase, už vím, neboj," hekl jsem a zvedl ho do náruče. "Ale neboj. Donesu tě do postele."
"Ne! Ne, ne, ne!" zaprotestoval hlasitě. "To máš udělat až POTOM! Až až ti to ŘEKNU!"
"Řekneš mi to až ve chvíli, kdy budeš bezpečně v posteli. Já tě neunesu tak dlouho, aby ses vyžvejknul, a ty tak dlouho nevydržíš stát. Takže se nebraň."
"Ale já ti to musím říct! Cítím, jak mě to tajemství zevnitř zaživa rozežírá, jak mě dusí! Potřebuju ho dostat ven, jinak ZEŠÍLÍM!"
"Neboj. Za minutku ho ven dostaneš. Ale nejdřív ti svlíknu SVOJE kalhoty a RAFFEHO triko, když dovolíš."
"Ne! To máš taky dělat až potom!" vyhrkl.
"Pomalu se toho tajemství začínám bát," ušklíbl jsem se.
Odnesl jsem ho do pokoje pro hosty a postavil ho vedle postele.
"Tak, a teď buď hodnej kluk. A pěkně stůj."
"Provedeno, pane," vzdychl.
Nejdřív jsem nechápal. Ale když jsem mu sundal kalhoty, velmi rychle mi to došlo.
Sice měl trenýrky, ale ty vážně nedokázaly pořádně zamaskovat...
Narovnal jsem se a zadíval se mu do očí.
"Tak, a teď už to tajemství vážně chci slyšet!"
"A to ti to ještě nedošlo?" zeptal se laškovně. "Já tě MILUJU, Jukko! Od chvíle, co jsi vkročil do zkušebny SnoWhite, tě prostě a jednoduše MILUJU! Proč myslíš, že tě pořád plácám po tý tvý NÁDHERNÝ prdelce? Toužím po tobě, po tvym nádhernym tělíčku! Chci bejt s tebou, prošukat s tebou noci, MILUJU TĚ!"
Vytřeštil jsem oči.
Nejdřív jsem se nezmohl na nic.
Pak jsem se nadechl...
"Ty?!" ušklíbl jsem se. "Stoprocentní heterák?! Jasně, to ti tak budu žrát!"
"Jo, žral jsi mi to už moc dlouho," kývl horlivě Julius. Chytil moji hlavu a tvrdě mě políbil. Ježiš, ten uměl líbat... Když nás oba strhl na postel, v první chvíli jsem se ani nedokázal pořádně bránit.
"Počkej. POČKEJ!" odtrhl jsem se od něj nakonec. "Chceš mi říct, že jsi..."
"Stoprocentní buzna!" pokýval horlivě.
"No fajn. Tak fajn..." vzdychl jsem, když na mě zase zaútočil svými rty. Sice jsem cítil, jak se můj mozek pokouší komunikovat s... nižšími oblastmi, ale rozhodl jsem se to nevnímat.
"Miluju tě. Bože, Jukko, jak já tě miluju!" opakoval mi Julius, zatímco...
A pak můj mozek radikálně zasáhl a zkazil celou legraci.
"Moment!" vyskočil jsem z postele. "Poslyš, Juli, mluví z tebe chlast. Kdybys nebyl ožralej, nejspíš by ses takhle ani nechoval, takže... Uděláme dohodu, ano? Ty se z toho jako hodnej kluk pěkně vyspíš. A promluvíme si o tom ráno. Co ty na to?"
"Co já na to? Co JÁ NA TO?!" zakňučel a posadil se. "Kurva, Jukko! Den co den si ho honím a křičím u toho tvý jméno! Den co den! Můj oblíbenej vibrátor se jmenuje Jukka! Představuju si, jaký by to bylo, kdybysme spolu... Dělali úplně cokoliv! A ani chlast už mi nezabrání v tom, abych na to myslel! POŘÁD! Tak jdu sem, ty mi dáš naději a pak... Nemůžeš mě jen tak nechat!"
Olízl jsem si rty.
Zatraceně, mohl bych vyjmenovat desítky důvodů, proč tohle bylo naprosto a dokonale špatné.
Tak třeba...
Nebo...
Dobře. BYL OPILÝ!
Stačí?
Ale já mu tak kurevsky moc toužil udělat radost...
"Fajn," kousl jsem se do rtu. "Dostaneš takovou... Menší zálohu. A pokud si to do rána nerozmyslíš, dostaneš i ten zbytek. Domluveno?"
Vzápětí si Julius (s hbitostí pro opilého člověka až nepravděpodobnou) sundal trenýrky a zahodil je kamsi... kamsi.
Zíral jsem na jeho nahé tělo.
Bylo všechno, jen ne dokonalé. Mírně větší břicho. Tady jizva, tamhle piha...
Pokud šlo o... čistě mužské partie, taky se nedalo mluvit právě o dokonalosti. Možná trochu delší by...
Skoro jako zhypnotizovaný jsem se posadil na postel, sklonil se a vzal ho do úst. Zavzdychal a zaklonil hlavu.
Omyl. Jeho tělo bylo dokonalé. Dokonale SKUTEČNÉ. Nebylo z těch, o kterých pochybujete, jestli vážně můžou existovat...
Díval jsem se, jak pravou rukou svírá látku polštáře, zatímco jeho levačka vklouzla do mých vlasů. Sledoval jsem jeho slastně zavřené oči a naopak pootevřená ústa, která bych v tu chvíli začal líbat, kdybych ovšem neměl... jiné věci na práci.
A najednou, aniž bych to čekal, se prohnul v zádech, ruku v mých vlasech zatnul tak, až to skutečně bolelo (MĚ, ne jeho, aby nedošlo k omylu), a s výkřikem se mi prostě a jednoduše udělal do úst.
Popravdě nemám tušení, jak dlouho to celé mohlo trvat. Ani nevím, jak dlouho jsem ještě seděl v té nepohodlné poloze a jen sledoval, jak se Julius chvěje.
Pak mi najednou došlo, že usnul.
Za čímž byl patrně ten alkohol.
S úsměvem jsem vstal a přikryl ho. Díkybohu ležel jen na jedné ze dvou přikrývek. Vážně bych ho nechtěl budit...
Vtiskl jsem mu na čelo polibek a tiše vyšel z pokoje pro hosty.
Vzápětí jsem se vřítil do svojí ložnice, bleskově se svlékl a otevřel šuple toho nočního stolku, v kterém jsem schovával erotické pomůcky.
Rychle jsem očima přelétl pečlivě vyrovnané vibrátory, až jsem našel ten, který jsem hledal.
Černý a velký tak akorát jako...
"Jussi," zamumlal jsem. "Dneska jsi na řadě..."
Žádné komentáře:
Okomentovat